Baldev Upadhyaya - Baldev Upadhyaya

Tento článek může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality. Ne důvod vyčištění bylo upřesněno. Prosím pomozte vylepšit tento článek jestli můžeš. (Květen 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Baldev Upadhyaya (10. října 1899 - 10. srpna 1999) byl a hindština, Sanskrt vědecký, literární historik, esejista a kritik. Napsal řadu knih, sbírek esejů a historické osnovy Sanskrtská literatura. Je známý diskusí o sanskrtské literatuře v hindštině. Dřívější knihy týkající se sanskrtské literatury byly často psány buď v sanskrtu, nebo v angličtině.

Život

Narodil se 10. října 1899 ve vesnici Sonbarsa v Ballia okres Uttarpradéš, Britská Indie. Jeho otec byl Pt. Ram Suchit Upadhyaya, který byl velkým učencem Bhagavata Puraṇa a jeho matkou byla Murti Devi. Měl dva bratry.^{[Citace je zapotřebí ]}

Upadhyaya rané vzdělávání bylo v Govt. Střední škola, Ballia, s výjimkou zasedání 1911–1912, kdy byl přijat na 6. standard na bengálské škole Tola Inter College, Benares. Minul svůj MA z Banaras Hindu University (1922) a Sahityacharya z Govt. Sanskrit College, Benares.^{[Citace je zapotřebí ]}

Oženil se se Shivmuni Devi, dcerou Pt. Dev Krishna Ojha, vnučka Pt. Yogesh Dutt Ojha, sanskrtský učenec a autor knihy Paribhashendu Shekhar, který byl publikován od Sampurnanand Sanskrit Vishwavidyalaya, Váránasí.

Zemřel 10. srpna ve svém stém roce 1999 ve Varanasi.^[1] Měl dva syny. Jeden z jeho synů jménem Dr. G. S. Upadhyaya je v důchodu z IIT Kanpur, kde působil jako profesor na katedře materiálů a metalurgického inženýrství. Dr. G. S. Upadhyaya byl také vedoucím oddělení. Vnuk Baldeva Upadhyaya jménem Dr. Anish Upadhyaya je v současné době profesorem na Katedře materiálů a metalurgického inženýrství, IIT Kanpur, Kanpur, UP.

Studenti

Mezi jeho studenty patří Hazari Prasad Dwivedi, Vidya Niwas Mishra, Vibhuti Narayan Singh, Sitaram Chaturvedi, Kalu Lal Shrimali, Rewa Prasad Dwivedi, J. N. Chaturvedi, Triloki Nath Chaturvedi, a Vishnu Kant Shastri.^{[Citace je zapotřebí ]}

Hlavní díla

V roce 1922 byl jmenován docentem na katedře sanskrtu na Banaras Hindu University. Po 38 letech služby v ústavu odešel v roce 1960 do funkce vedoucího katedry. V roce 1968 byl znovu jmenován emeritním ředitelem a emeritním profesorem Výzkumného ústavu Sampurnanand Sanskrit University. Působil také jako prezident sanskrtské akademie Uttarpradéš, Lucknow.^[2]

Když byl ředitelem Výzkumného ústavu, byl šéfredaktorem knižní série, Sarasvati Bhavana Granthamala a Sanskrt časopis Sarasvatí Sushama. Napsal mnoho knih, které jsou výsledkem původních studií a jsou autoritativní v respektovaných oblastech. Upravil také asi 25 knih.^[3]

Ocenění a vyznamenání

• Mangla Prasad Puraskar, 1942
• Dalmia Puraskar, 1946
• Shravan-Nath Puraskara
• Sahitya Varidhi, Prayag, 1972
• D.Litt., 1977
• Čestné osvědčení udělené Zakir Hussain, Prezident Indie 1968.
• Kalidas Sahitya Ratna, Ujjain, 1982
• Cena Vishva Sanskrit Bharati, U.P. Sanskritská akademie, 1983.
• Padma Bhushan Uděluje Giani Zail Singh, Prezident Indie, 1984.^[4]
• Cena Umaswami, Kunda Kunda Bharati Ch. Trust, Nové Dillí, 1994^{[Citace je zapotřebí ]}
• Mahamahopadhyaya, 1997^{[Citace je zapotřebí ]}
• Cena Rama Krishna Dalmiya Sri Vani, Ramkrishna Dalmiya Trust, Nové Dillí^{[Citace je zapotřebí ]}

Knihy

Upadhyaya si vybral hindština jako jeho médium pro psaní knih. Ve všech odvětvích nebyly žádné autoritativní knihy Sanskrt literatura.

Reference