Badi al-Zaman Mirza - Badi al-Zaman Mirza - Wikipedia
Badi-uz-Zaman Mirza | |
---|---|
Mirza (královský titul) Monarcha | |
Panování | 1506 –1507 |
Předchůdce | Sultan Husayn Mirza Bayqara |
Nástupce | Muhammad Šajbání (jako vůdce Khanate of Bukhara ) |
Zemřel | 1514 Istanbul |
Manželka | Urun Sultan Khanum Kabuli Begum Ruqaiya Agha Chuchak Begum Jedna další manželka |
Problém | Muhammad Mumin Mirza Muhammad Zaman Mirza Kuchek Begum |
Dynastie | Timuridská dynastie |
Otec | Sultan Husayn Mirza Bayqara |
Matka | Bega Sultan Begum |
Badi 'al-Zaman Mirza (Peršan: بدیع الزمان; zemřel 1514) byl a Timurid vládce Herát od roku 1506 do roku 1507. Byl synem Husayn Bayqarah, který byl pravnukem Timur Beg.[1]
Životopis
Během 90. let 14. století vypukl konflikt mezi Badim a jeho otcem. Husajn převedl Badiho ze svého guvernéra v roce Astarabad, dnešní Gorgan, do Balch, a poté přešel Badiho syna Muhammada Mu'mina, aby ho nahradil v Astarabadu. Naštvaný nad tím Badi spustil vzpouru. Byl poražen a přibližně ve stejnou dobu byl popraven jeho syn, který byl uvězněn v Herátu. Husayn uzavřel mír se svým synem, ale napětí mezi nimi zůstalo a v roce 1499 Badi 'oblehl Herata.
V roce 1506 Husajn zemřel a na trůn nastoupil Badi. Rychle se však dostal do konfliktu se svým bratrem Muzaffarem Husainem. Uprostřed toho je Uzbekové pod Muhammad Šajbání ohrožovali říši. Babur, kteří pochodovali z Kábul ve snaze pomoci Husajnovi dorazil do Herátu a chvíli tam zůstal, ale všiml si slabosti bratrů a odešel, aniž by bojoval s Uzbeky. Příští rok Uzbekové dobyli Herata, čímž tam ukončili Timuridovu vládu, a bratři uprchli. Muzaffar zemřel krátce poté. Badi 'šel do Kandahár shromáždit síly a pochodovat proti Uzbekům, ale byl poražen.[2] Poté přišel k soudu Ismail I. z Persie, kde dostal okolní země Tabriz a 3650 zlatých shorafinů ročně.[2] Pomohl ovlivnit Ismailovo rozhodnutí podniknout výpravu proti Uzbekům v roce 1510. Badi 'zůstal sedm let v Tabrízu, dokud nebyl dobyt Osmanský Sultán Selim I., na kterém místě on cestoval do Istanbul, kde zemřel během moru v roce 1514.[2]
Rodina
Badi 'al-Zaman měl pět choti:
- Urun Sultan Khanum, dcera sultána Abu Sa'id Mirza a Ruqaiya Sultan Begum, dcera Ala al-Dawla Mirza zásobník Baysunghur zásobník Shah Rukh;
- Kabuli Begum (div. 1507), dcera Ulugh Beg Mirza II, ženatý Qambar Mirza Kukaltash v roce 1507;[3]
- Ruqaiya Agha, známý jako Andalib, konkubína, si vzal Timura Sultana Uzbega, syna Muhammad Šajbání v roce 1507;[3]
- Chuchak Begum (m. 1498), dcera Zun Nun Arghun a sestra Shah Shuja a Muhammad Muqim;[4][5]
- Dcera Tahamtana Bega, neteř Asada Bega, a matka Muhammada Zamana Mirzy;[6]
- Synové
Badi 'al-Zaman měl dva syny:
- Muhammad Mumin Mirza - s Urunem Sultanem Khanumem;
- Muhammad Zaman Mirza - s dcerou Tahamtana Bega, vdanou za Masumu Sultan Begum, dceru císaře Babur;[6]
- Dcera
Badi 'al-Zaman měl jednu dceru:
- Chuchak Begum známý jako Kuchek Begum (zemřel v dubnu 1507) - s Chuchak Begum;[5]
Původ
Předkové Badi 'al-Zaman Mirza[7][8] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ Svatopluk Souček. Historie vnitřní Asie. Cambridge University Press, 2000, str. 324.
- ^ A b C Stevens, John. Dějiny Persie. Obsahující životy a nezapomenutelné činy jeho králů od prvního postavení této monarchie do této doby; přesný popis všech jeho dominií; zvláštní účet Indie, Číny, Tartary, Kermonu, Arábie, Nixaburu a ostrovů Cejlon a Timor; jako také ze všech měst příležitostně zmíněné, jako Schiras, Samarkand, Bokara atd. Způsoby a zvyky těchto lidí, perských ctitelů ohně; Rostliny, zvířata, produkty a obchod. S mnoha poučnými a příjemnými odbočkami, pozoruhodnými příběhy nebo pasážemi, které se občas vyskytují, jako zvláštní pohřby; Burning of the Dead; Likéry několika zemí; Lov; Rybolov; Praxe Physick; slavní lékaři na východě; Akce Tamerlan atd. K tomu se přidává zkrácení životů králů Harmuzu nebo Ormuzu. Perské dějiny napsané v Arabicku Mirkondem, slavným východním autorem Ormuze, Torunxou, králem tohoto ostrova, oba přeloženy do španělštiny, Antoniem Teixeirou, který žil několik let v Persii a Indii; a nyní render'd do angličtiny.
- ^ A b Balabanlilar, Lisa (15. ledna 2012). Imperial Identity in Mughal Empire: Memory and Dynastic policy in Early Modern Central Asia. I. B. Tauris. str. 24. ISBN 978-1-848-85726-1.
- ^ Babur, císař; Beveridge, Annette Susannah (1922). Baburnam v angličtině (Memoirs of Babur) - svazek 1. Luzac & Co., Londýn. str. 94.
- ^ A b Akhtar, Muhammad Saleem (1983). Sindh pod Mughals: Úvod, překlad a komentář k Mazhar-i Shahjahani od Yusuf Mirak (1044/1634). str. 16 n. 71.
- ^ A b Babur, císař; Thackston, Wheeler McIntosh (10. září 2002). Baburnama: Monografie Babura, prince a císaře. Random House Publishing Group. str.210. ISBN 978-0-375-76137-9.
- ^ Subtelny, Maria (2007). Timurids in Transition: Turko-persian Politics and Acculturation in Medieval Iran, svazek 7. BRILL. ISBN 9789004160316. Citováno 2013-01-13.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ^ John E Woods, Timuridská dynastie (1990), str. 20-26
Badi 'al-Zaman Mirza | ||
Předcházet Husayn Bayqarah | Timuridská říše (v Herátu) 1506–1507 | Uspěl Muhammad Šajbání (jako vůdce Khanate of Bukhara ) |