Zadní formace - Back-formation

„Zpětná derivace“ přeadresuje tady. Odvození logického nebo matematického výrazu viz Formální důkaz. Pro další použití viz Onomasiologie.

v etymologie, zadní formace je proces vytváření nového lexém odstraněním skutečných nebo předpokládaných připevňuje.[1] Výsledný neologismus se nazývá a zadní formace, termín vytvořený James Murray[2] v roce 1889. (OED online zachovává své první použití „zpětné formace“ z roku 1889 v definici vyloupit; z zloděj.)[3]

Například podstatné jméno vzkříšení byl vypůjčen z latiny a sloveso vzkřísit poté se o stovky let později z něj vytvořila zpět odstraněním -ion přípona. Tato segmentace vzkříšení do vzkřísit + ion bylo možné, protože angličtina měla příklady latinských slov ve formě slovesa a slovesa +-ion páry, jako např názor / názor. Ty se staly vzorem pro mnoho dalších takových párů, kde sloveso odvozené z latinského vleže a podstatné jméno končící na ion zadali jazyk společně, například vložení / vložení, projekt / projekce, atd.

Podobné jevy

Zpětná formace může být podobná reanalyse nebo lidové etymologie když spočívá na chybném pochopení morfologie delšího slova. Například podstatné jméno v jednotném čísle aktivum je zpětná formace z množného čísla aktiva. Nicméně, aktiva původně nebyl množný; to je výpůjčka z Anglo-Norman asetz (moderní francouzština assez). The -s byla reanalyzována jako množné přípona.

Zadní formace se liší od výstřižek - zadní formace může změnit slovo třída nebo význam, zatímco ořezávání vytváří zkrácená slova z delších slov, ale nemění třídu ani význam slova.

Slova mohou někdy získat nové lexikální kategorie bez jakýchkoli derivační změna formy (například loď bylo nejprve podstatné jméno a později bylo používáno jako sloveso). Tomuto procesu se říká konverze (nebo nulová derivace). Stejně jako zpětná formace může produkovat nové podstatné jméno nebo nové sloveso, ale nezahrnuje žádnou zpětnou formaci.

V angličtině

Zpětná formace může být v angličtině obzvláště běžná, protože mnoho anglických slov je vypůjčeno z latiny, francouzštiny a řečtiny, které společně poskytují angličtině širokou škálu běžných přípon. Mnoho slov s příponami zadalo angličtinu, například demontovat a rozcuchaný, takže může být snadné uvěřit, že jsou vytvořeny z kořenů jako plášť (předpokládá se, že znamená "dát něco dohromady") a skořápka (předpokládá se, že znamená „dobře oblečený“), i když tato slova nemají v angličtině žádnou historii.

Mnoho slov přišlo do angličtiny touto cestou: hrach byl jednou a hromadné podstatné jméno (jako v "hrachová kaše "), ale byla znovu interpretována jako množný, což vede k zadní formaci hrášek. Podstatné jméno statistický byla také zpětnou formací ze studijního oboru statistika. V Británii sloveso vyloupit se začal používat v devatenáctém století jako zadní formace z zloděj (což lze přirovnat k severní Amerika sloveso vyloupit vytvořený sufixací).

Další příklady jsou

  • Podstatné jméno "taxon", jednotka klasifikace v taxonomie, odvozený od řecký taxíky (uspořádání) +nomia "rozdělení"
  • Jednotné číslo "sastruga ", množné číslo" sastrugi "(z ruštiny): někdy byl použit nový singulární latinský typ" sastrugus "
  • Jednotné číslo "stříkačka ", z množného čísla" stříkačky "; původní řecké jednotné číslo je syrinx
  • Jednotné číslo tamale, z množného čísla tamales; původní španělské jednotné číslo je tamal.
  • Sloveso „upravit“ od editor
  • Slovesa „euthanase“ nebo „euthanize“ od podstatného jména euthanasie.

Sloveso přeložit je zpětná formace z překlad, který je z latiny trāns + lāt- + -tio. Lat - je od velmi nepravidelného (prosebný ) sloveso fero 'nést.' Trānslāt- v latině byla pouze semi-adjektivní forma trānsferō což znamená „[něco] bylo přeneseno [do nového jazyka]“ (srov. převod). Výsledek akce trānsferō textum „přeložit text“ bylo textus trānslātus „text, který byl přeložen.“ Sloveso v angličtině je tedy ve skutečnosti z (polo) adjektivního tvaru v latině.

I když je mnoho anglických slov vytvořeno tímto způsobem, nové ražby mohou znít divně a často se používají pro humorný efekt. Například, zavrčel (z nespokojený) se používá pouze v humorných kontextech, jako když P. G. Wodehouse napsal: „Viděl jsem, že pokud nebyl ve skutečnosti nespokojený, nebyl ani zdaleka zavrčen“, nebo postava Turka v americkém sitcomu Křoviny řekl další postavě: „Nepohrdnu tě! Je to přesně naopak - já tě opovrhuji.“[4] Jak se to stane, chrochtat a dain jsou oba doloženy mnohem dříve, ale ne jako antonyma delších forem.[5]

Zadní formace často začínají hovorovým způsobem a jsou přijímány až postupně. Například, nadchnout (z nadšení) získává na popularitě, i když dnes je stále obecně považován za nestandardní.[6]

Obrovské oslavy v Británii ve zprávách o úlevě od Siege of Mafeking krátce vytvořil sloveso na mafficka, což znamená oslavovat jak extravagantně, tak veřejně. "Maffick" je zpětná formace z Mafeking, místní jméno, které bylo vtipně považováno za gerundium nebo participium. Existuje mnoho dalších příklady zpětných formací v anglickém jazyce.

Místní jména

Jelikož anglická místní jména jsou často britská, a tudíž studium keltských učenců, zpětné formace se v průběhu staletí v důsledku anglicky mluvících interpretací vyskytovaly mnoha způsoby. Například Řeka Chelmer v Essexu je pojmenována po městě Chelmsford (Chelmeresford), který je odvozen od saského osobního jména Cēolmǣr.[7]

Viz také

Reference

  1. ^ Crystal, Davide. Slovník lingvistiky a fonetiky, šesté vydání, Blackwell Publishers, 2008.
  2. ^ Booty, O.A. (24. srpna 2002). Legrační stránka angličtiny. Pustak Mahal. ISBN  9788122307993. Citováno 8. dubna 2018 - prostřednictvím Knih Google.
  3. ^ „Oxford dictionaries Definice burgle in English“. Oxfordské slovníky online. Oxford University Press. Citováno 20. dubna 2017.
  4. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 18. 12. 2009. Citováno 2009-08-13.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  5. ^ Brown, Lesley (1993). The New Shorter Oxford English Dictionary on Historical Principles. Oxford: Clarendon. ISBN  0-19-861271-0.
  6. ^ Viz „Diskuse o nadšení“ https://www.merriam-webster.com/dictionary/enthuse
  7. ^ Eilert Ekwall (1928). Anglická jména řek. OUP. p. xli.