Apsida Sant Climent, Taüll - Apse of Sant Climent, Taüll - Wikipedia
Apsida Sant Climent, Taüll | |
---|---|
Umělec | Mistr Taüll |
Rok | Kolem 1123 |
Typ | Freska přenesena na plátno |
Rozměry | 620 cm × 360 cm (240 × 140 v) |
Umístění | Museu Nacional d'Art de Catalunya, Barcelona |
The Apsida Sant Climent de Taüll (Katalánština: Absis de Sant Climent de Taüll) je románský freska v Národní muzeum katalánského umění, Barcelona. Toto je jedno z mistrovských děl Evropská románská.[1] ze kterého neznámo Mistr Taüll vezme si jeho jméno. Vymalován na počátku 12. století, byl v kostele sv Sant Climent de Taüll na Vall de Boí, Alta Ribagorça v katalánštině Pyreneje až do odstranění v letech 1919-1923, spolu s dalšími částmi freskové výzdoby,[2] ve snaze zachovat obrazy umístěním do stabilního a bezpečného muzejního prostředí.
Apsida byla v kostele nahrazena replikou a zůstala tam nějaká původní výzdoba. MNAC Barcelona má také obrazy z vítězných oblouků, boční apsidu, vysvěcovací nápis a dřívější okno.[3]
Popis
Jeho genialita spočívá ve způsobu, jakým kombinuje prvky z různých biblických vizí (Zjevení, Isaiah a Ezekiel ) představit Kristus Soudného dne. Kristus se objevuje z pozadí a způsobuje pohyb ven ze středu kompozice, kterému předsedá ornamentální smysl obrysů a obratné použití barvy k vytvoření objemu. Výjimečná povaha tohoto díla a jeho obrazová síla dosáhly modernosti a fascinovaly avantgardní umělce dvacátého století, jako Picasso a Francis Picabia.[4]
Kulatý povrch pod Kristovými nohami představuje Zemi a svatozář na jeho hlavě představuje božství. Kristova pravá ruka symbolizuje požehnání a v levé ruce drží knihu se slovy EGO SUM LUX MUNDI, což v angličtině znamená „Já jsem světlo světa“. Symboly Alfa a Omega visící jako lampy na obou stranách Krista symbolizují začátek a konec. Čtyřnásobné obrazy představují čtyři evangelisty. Napravo je vedle lva viděn anděl, který drží jednu ze zadních nohou, což je symbol svatého Marka. Vlevo je anděl, který drží ocas býka, symbolem svatého Lukáše. Další dva evangelisté zapadají do trojúhelníkového prostoru na obou stranách mandorly. Anděl, který drží knihu evangelia, představuje svatého Matouše a druhým andělem je sv. Jan, který drží v náručí orla. Pod nástěnnou malbou Krista v mandorle je sv. Tomáš, sv. Bartoloměj, Matka Boží, sv. Jan Evangelista, sv. Jakub a San Felipe. Matka Boží drží misku, kde z ní vycházejí červené paprsky, které symbolizují Kristovu krev.
Dějiny
Obrazy v centrální apsidě Sant Climent v Taüll jsou nejtypičtějšími ve sbírkách románského umění muzea a tvoří jedno z nejreprezentativnějších a nejkrásnějších děl románského umění.
Ústředním tématem apsidy je Theophany neboli Boží vize na konci věků, založená hlavně na textu Zjevení. Uprostřed Kristus ve Veličenstvu vepsaný do mandorly, sedící na nebeském oblouku a se Zemí u nohou, žehná pravou rukou, zatímco v levé drží knihu s nápisem EGO SUM LUX MUNDI („Já jsem světlo světa'). Na obou stranách jsou Alfa a Omega, symboly, že Bůh je začátek a konec všech věcí. Je obklopen čtyřmi evangelisty. Svatí, apoštolové a Panna Maria zaujímají poloválec a na obloucích nad vchodem do apsidy je zobrazeno několik scén ze Starého a Nového zákona. Jedna scéna, která vyniká, je Lazarus žebrák u dveří domu boha Epulona, na intrados oblouku a nahoře, ruka Boží a Agnus Dei (Beránek Boží), symbolizující smrt a vzkříšení Krista (Zj 5, 6-14).
Styl kombinuje geometrizaci forem a obecnou symetrii kompozice s dekorativismem v detailech a ornamentálních prvcích.
Hlasitost výrazné drapérie je geometrická, zdůrazněná barevnými liniemi a prosklením, kontrastující s plochými tóny pozadí. Kromě toho symetrie, frontalita, hieratická povaha a samotné znázornění Boha mohly vycházet z byzantského umění, možná prostřednictvím Itálie. Barevné pruhy v pozadí, přítomné na mnoha katalánských románských obrazech, by nám mohly připomenout to, co je známé jako mozarabské osvětlení v hispánských rukopisech desátého století.
Výjimečnou uměleckou povahu a vysokou kvalitu těchto obrazů potvrdilo studium pigmentů, které jsou kvalitnější a kvalitnější než v jiných katalánských kostelech. Některé importované pigmenty již byly dokonce nalezeny. Malíř pomocí vrstvených vrstev získá intenzivnější barevné efekty. Modrá vrstva získaná z aerinitu se tedy nanáší na vrstvu černé a rumělka se nanáší na hematit, aby získala červenou barvu.
Na jednom ze sloupů hlavní lodi je namalován nápis zasvěcení kostela biskupem Ramonem de Roda z Ribagorzy 10. prosince 1123. Tento odkaz je zásadní pro datování obrazů, které jsou stále ještě na místě.
Reference
- ^ Průvodce Museu Nacional d'Art de Catalunya. MNAC, 2004. ISBN 84-8043-136-9
- ^ Umělecká díla na webových stránkách MNAC
- ^ Umělecká díla na webových stránkách MNAC
- ^ Umělecká díla na webových stránkách MNAC
Další čtení
- Castiñeiras, Manuel; Tábory, Jordi (2008). Románské umění ve sbírkách MNAC. MNAC. ISBN 978-84-8043-196-5. Citováno 3. září 2012.
- Museu Nacional D'Art de Catalunya. MNAC. 1. března 2009. ISBN 978-84-8043-200-9. Citováno 3. září 2012.
- Carbonell, Eduard; Pagès, Montserrat; Tábory, Jordi; Marot, Teresa (1998). Průvodce románským uměním: Museu Nacional D'Art de Catalunya. Museu Nacional d'Art de Catalunya. Citováno 3. září 2012.
- Carbonell, Eduard; Sureda i Pons, Joan (1997). Středověké poklady Museu Nacional D'Art de Catalunya. Lunwerg. Citováno 3. září 2012.