Apistogramma - Apistogramma
Apistogramma | |
---|---|
![]() | |
Apistogramma bitaeniata | |
![]() | |
Apistogramma hongsloi | |
Vědecká klasifikace ![]() | |
Království: | Animalia |
Kmen: | Chordata |
Třída: | Actinopterygii |
Objednat: | Cichliformes |
Rodina: | Cichlidae |
Podčeleď: | Cichlinae |
Kmen: | Geofaginy |
Podkmen: | Geofagina |
Rod: | Apistogramma Regan, 1913 |
Zadejte druh | |
Mesops taeniatus Günther, 1862 | |
Synonyma | |
Heterogramma Regan, 1906 |
Apistogramma je velký rod z sladkovodní ryba v rodina Cichlidae nalezen v Jižní Amerika, ale také běžně chovaná v akváriích. Oni jsou trpasličí cichlidy které se většinou živí drobnými zvířaty a chovají se různě v závislosti na přesném druhu.[1][2]
Rozsah, stav ochrany a stanoviště
Apistogramma se nacházejí výlučně v tropické a subtropické Jižní Americe v nížinách východně od Andy. Nejvyšší bohatství je na západě Amazonská pánev a Orinoco Basin, ale existují také druhy v Guiananský štít, východní povodí Amazonky, řeky tekoucí do Atlantiku v severní Brazílii (Tocantiny –Araguaia na Parnaíba ) a Pánev Río de la Plata.[1][2][3][4] Ačkoli několik druhů je velmi rozšířených, většina členů tohoto rodu má malý rozsah.[4][5] Několik členů rodu bylo hodnoceno IUCN, většinou buď jako nejmenší obavy (není ohrožen) nebo nedostatek dat (omezené dostupné údaje brání vyhodnocení), ale některé z vysoce lokalizovaných Apistogramma druhy pravděpodobně jsou vyhrožoval.[5][6][7] Primární hrozby pro jejich přežití jsou odlesňování (způsobující změny v jejich microhabitat ) a znečištění (například těžbou ropy nebo těžbou).[6][7]
Apistogramma obvykle obývají potoky nebo okraje řek nebo jezer.[2] Nejvíce upřednostňují chráněná stanoviště s listovým stelivem na dně ve vodě s malým pohybem a malou hloubkou, až do asi 40 cm (1,3 ft), ačkoli několik druhů se vyskytuje hlouběji, v rychle tekoucí vodě, na otevřenějších stanovištích nebo na povrch mezi plovoucími rostlinami.[3][8]
Vzhled
Apistogramma jsou trpasličí cichlidy s dospělými dosahujícími mezi 2 a 8 cm (0,8–3,1 palce) standardní délka v závislosti na přesném druhu.[1][2] Většina druhů je silně zastoupena sexuálně dimorfní, přičemž muži jsou obecně větší než ženy a mají různé barevné vzory než ženy (které přinejmenším při chovu bývají nejčastěji žluté s načernalými znaky); u několika druhů je tento vzorec obrácen nebo jsou si pohlaví velmi podobná.[1][2][9] Navíc často mění barvu v závislosti na chování, například při hledání potravy, chovu nebo při agresivních setkáních.[10] Několik druhů, včetně A. agassizii, A. cacatuoides, Hongsloi a A. macmasteri, byly selektivně chován akvaristy k dosažení jasnějších barev než přirozené, divoké formy.[11][12][13][14]
Chování
Apistogramma jsou všežravci, ale směřující k mikropredační. Jejich hlavní potravou jsou vodní hmyz larvy a další malé bezobratlých, rybí potěr, řasy a zbytky rostlin.[2][9]
Péče o plod je vysoce rozvinutá, jako u většiny cichlíd. Téměř všechny Apistogramma druh potěr v štěrbinách (malé jeskyně), obvykle v dírách v potopených kládách nebo větvích, nebo v agregacích podestýlky. V rodu existuje celá řada šlechtitelských strategií. Některé druhy se chovají v polygamní haremy, zatímco se tvoří jiné druhy monogamní páry.[2] Tři z popsaných druhů, A. barlowi, A. megastoma a A. pantalone, praxe hubení úst buď rodiči, nebo pouze ženou.[15][16] Ve většině případů, bez ohledu na šlechtitelskou strategii, se žena více věnuje péči o vejce a potěr, zatímco samec brání území před predátory.[2] Pohlaví potěru je ovlivněno vodními podmínkami: U všech druhů, kde byl studován teplejší voda má za následek více mužů a u některých druhů kyselější voda (nižší pH ) také vede k většímu počtu mužů.[17][18]
Taxonomie a druhy





Apistogramma je část Geofaginy a jeho nejbližší příbuzní jsou Apistogrammoides a Taeniacara.[19] V současné době jich je 93 uznáno Apistogramma druh,[1][20] což je společně s druhem nejbohatší rod cichlíd v Americe Crenicichla.[4] Nové druhy Apistogramma jsou pravidelně popisovány,[8] a nepopsané druhy -někdy tajemný —Je známo, že v rodu existuje.[21] Několik uznávaných druhů se vyskytuje ve více než jedné formě,[4] a některé z nich ve skutečnosti mohou představovat samostatné druhy, jak se zdá být v případě forem „Papagayo“ a „Pebás“, které jsou obvykle zahrnuty do A. ortegai.[5] Komplexní taxonomické je nutná kontrola rodu.[2] Rod je někdy rozdělen do podskupin na základě vzhledu a fylogenetické vztah různých druhů.[4][5]
- Apistogramma acrensis Staeck, 2003
- Apistogramma agassizii (Steindachner, 1875)
- Apistogramma aguarico Römer & Hahn, 2013[22]
- Apistogramma alacrina S. O. Kullander, 2004
- Apistogramma allpahuayo Römer, Beninde, Duponchelle, Vela Díaz, Ortega, Hahn, Soares, Díaz Cachay, García-Dávila, Sirvas-Cornejo & Renno, 2012[23]
- Apistogramma amoena (Zvládnout, 1872)
- Apistogramma angayuara S. O. Kullander & E. F. G. Ferreira, 2005
- Apistogramma arua Römer & Warzel, 1998
- Apistogramma atahualpa Römer, 1997
- Apistogramma baenschi Römer, Hahn, Römer, Soares & Wöhler, 2004
- Apistogramma barlowi Römer & Hahn, 2008
- Apistogramma bitaeniata Pellegrin, 1936
- Apistogramma borellii (Regan, 1906)
- Apistogramma brevis S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma cacatuoides Hoedeman, 1951
- Apistogramma caetei S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma caudomaculata Mesa_Salazar & Laso, 2011[24]
- Apistogramma cinilabra Römer, Duponchelle, Vela Díaz, García-Dávila, Sirvas-Cornejo, Díaz Cachay & Renno, 2011[6]
- Apistogramma commbrae (Regan, 1906)
- Apistogramma cruzi S. O. Kullander, 1986
- Apistogramma diplotaenia S. O. Kullander, 1987
- Apistogramma eleutheria Varella & Britzke, 2016[25]
- Apistogramma elizabethae S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma eremnopyge Připraven & S. O. Kullander, 2004
- Apistogramma erythrura Staeck & I. Schindler, 2008
- Apistogramma eunotus S. O. Kullander, 1981
- Apistogramma feconat Römer, Soares, García-Dávila, Duponchelle, Renno & Hahn, 2015[7]
- Apistogramma flabellicauda Mesa-Salazar & Laso, 2011[24]
- Apistogramma flavipedunculata Varella & Britzke, 2016[25]
- Apistogramma geisleri Meinken, 1971
- Apistogramma gephyra S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma gibbiceps Meinken, 1969
- Apistogramma gossei S. O. Kullander, 1982
- Apistogramma guttata Antonio C., S. O. Kullander & Lasso A., 1989
- Apistogramma helkeri Schindler & Staeck, 2013[26]
- Apistogramma hippolytae S. O. Kullander, 1982
- Apistogramma hoignei Meinken, 1965
- Apistogramma hongsloi S. O. Kullander, 1979
- Apistogramma huascar Römer, Pretor & Hahn, 2006
- Apistogramma inconspicua S. O. Kullander, 1983
- Apistogramma iniridae S. O. Kullander, 1979
- Apistogramma inornata Staeck, 2003
- Apistogramma intermedia Mesa-Salazar & Laso, 2011[24]
- Apistogramma juruensis S. O. Kullander, 1986
- Apistogramma kullanderi Varella & Sabaj Pérez, 2014[27]
- Apistogramma lineata Mesa-Salazar & Laso, 2011[24]
- Apistogramma linkei Koslowski, 1985
- Apistogramma luelingi S. O. Kullander, 1976
- Apistogramma macmasteri S. O. Kullander, 1979
- Apistogramma martini Römer, Hahn, Römer, Soares & Wöhler, 2003
- Apistogramma megaptera Mesa Salazar & Laso, 2011[28]
- Apistogramma megastoma Römer, Römer, Estivaly, Vela DíazGarcía-Dávila, Duponchelle, Hahn & Renno, 2017[15]
- Apistogramma meinkeni S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma mendezi U. Römer, 1994
- Apistogramma minima Mesa S. & Lasso A., 2011[24]
- Apistogramma moae S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma nijsseni S. O. Kullander, 1979
- Apistogramma norberti Staeck, 1991
- Apistogramma nororientalis Mesa-Salazar & Laso, 2011[24]
- Apistogramma ortegai Britzke, C. de Oliveira & S. O. Kullander, 2014[29]
- Apistogramma ortmanni (C. H. Eigenmann, 1912)
- Apistogramma panduro U. Römer, 1997
- Apistogramma pantalone Römer, Römer, Soares & Hahn, 2006
- Apistogramma paucisquamis S. O. Kullander & Staeck, 1988
- Apistogramma paulmuelleri Römer, Beninde, Duponchelle, García-Dávila, Vela Díaz & Renno, 2013[30]
- Apistogramma payaminonis S. O. Kullander, 1986[7]
- Apistogramma pedunculata Mesa-Salazar & Laso, 2011[24]
- Apistogramma personata S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma pertensis (Haseman, 1911)
- Apistogramma piaroa Mesa-Salazar & Laso, 2011[24]
- Apistogramma piauiensis S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma playayacu Römer, Beninde & Hahn, 2011[31]
- Apistogramma pleurotaenia (Regan, 1909)
- Apistogramma psammophila Staeck & Schindler, 2019[8]
- Apistogramma pulchra S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma regani S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma resticulosa S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma rositae Römer, Römer & Hahn, 2006
- Apistogramma rubrolineata Hein, Zarske & Zapata, 2002
- Apistogramma rupununi Fowler, 1914
- Apistogramma salpinction S. O. Kullander & E. F. G. Ferreira, 2005
- Apistogramma similis Staeck, 2003
- Apistogramma sororcula Staeck & Schindler, 2016[32]
- Apistogramma staecki Koslowski, 1985
- Apistogramma steindachneri (Regan, 1908)
- Apistogramma taeniata (Günther, 1862)
- Apistogramma trifasciata (C. H. Eigenmann & C. H. Kennedy, 1903)
- Apistogramma tucurui Staeck, 2003
- Apistogramma uaupesi S. O. Kullander, 1980
- Apistogramma urteagai S. O. Kullander, 1986
- Apistogramma velifera Staeck, 2003
- Apistogramma viejita S. O. Kullander, 1979
- Apistogramma wapisana U. Römer, Hahn & Conrad, 2006
- Apistogramma wolli Römer, Soares, García-Dávila, Duponchelle, Renno & Hahn, 2015[7]
Reference
- ^ A b C d E Froese, Rainer a Pauly, Daniel, eds. (2019). Druhy Apistogramma v FishBase. Verze z července 2019.
- ^ A b C d E F G h i van der Sleen, P .; J.S. Albert, eds. (2017). Polní průvodce pro ryby Amazonky, Orinoka a Guianas. Princeton University Press. 366–367. ISBN 978-0691170749.
- ^ A b Kullander, S.O. a E.J.G. Ferreira (2005). Dva nové druhy Apistogramma Regan (Teleostei: Cichlidae) z řeky Trombetas ve státě Pará v Brazílii. Neotrop. ichtyol. 3 (3). doi:10.1590 / S1679-62252005000300003
- ^ A b C d E Wise, M. (1. října 2017). "Seznam druhů Apistogramma podle skupin druhů / komplexů". Stránky Apisto. Archivovány od originál dne 26. září 2018.
- ^ A b C d Tougard, C., C.R.G. Dávila, U. Römer, F. Duponchelle, F. Cerqueira, E. Paradis, B. Guinand, C.A. Chávez, V. Salas, S. Quérouil, S. Sirvas a J.-F. Renno (2017). Tempo a rychlost diverzifikace v jihoamerickém rodu cichlíd Apistogramma (Teleostei: Perciformes: Cichlidae). PLoS ONE 12 (9): e0182618. doi:10.1371 / journal.pone.0182618
- ^ A b C Römer, U., Duponchelle, F., Vela Diaz, A., Garcia Davilla, C., Sirvas, S., Diaz Catchay, C. & Renno, J.-F. (2011): Apistogramma cinilabra sp. č .: Popis potenciálně ohroženého endemického druhu cichlíd (Teleostei: Perciformes: Cichlidae) z Departamento Loreto v Peru. Zoologie obratlovců, 61 (1): 3-23.
- ^ A b C d E Römer, U., Soares, D.P., García Dávila, C.R., Duponchelle, F., Renno, J.-F. & Hahn, I. (2015): Opětovný popis Apistogramma payaminonis Kullander, 1986, s popisy dvou nových druhů cichlíd rodu Apistogramma (Teleostei, Perciformes, Geophaginae) ze severního Peru. Zoologie obratlovců, 65 (3): 305–332.
- ^ A b C Staeck, W. a I. Schindler (2019). Apistogramma psammophila - nová geofaginová trpasličí cichlida (Teleostei: Cichlidae) z drenáže Rio Atabapo v Kolumbii a Venezuele. Zoologie obratlovců 69 (1): 103-110.
- ^ A b Rodrigues, R.R., J. Zuanon, K. Del-Claro a L.N. Carvalho (2012). Reprodukční chování amazonské trpasličí cichlidy Apistogramma hippolytae Kullander, 1982: kompenzace nákladů a přínosů. Acta Ethologica 15 (1): 1-7. doi:10.1007 / s10211-011-0107-8.
- ^ Rodrigues, R.R., L.N. Carvalho, J. Zuanon a K. Del-Claro (2009). Kontext změny barvy a chování u amazonského trpaslíka Cichlid Apistogramma hippolytae (Perciformes). Neotrop. ichtyol. 7 odst. 4. doi:10.1590 / S1679-62252009000400013
- ^ "Apistogramma agassizii". Vážně Ryba. Citováno 10. července 2019.
- ^ "Apistogramma cacatuoides". Vážně Ryba. Citováno 10. července 2019.
- ^ "Apistogramma hongsloi". dwarfcichlid.com. Citováno 10. července 2019.
- ^ "Apistogramma macmasteri". Vážně Ryba. Citováno 10. července 2019.
- ^ A b Römer, U .; C.I. Römer; G. Estivals; A.V. Díaz; F. Duponchelle; C.R.G Dávila; I. Hahn; J.-F. Renn (2017). „Popis nového mateřského larvofilního druhu cichlid rozmnožujících se v ústech, Apistogramma megastoma sp. N. (Teleostei: Perciformes: Geophaginae) z Loreta v Peru“. Zoologie obratlovců. 467 (2): 151–171.
- ^ Römer, C.I .; U. Römer; I. Hahn; D.P. Soares (2018). „Beiträge zur Biologie von Apistogramma-Arten: Auch Apistogramma pantalone Römer et al., 2006 ist ein fakultativer Maulbrüter“. DCG-Informationen. 49 (9): 202–211.
- ^ Römer, U., a W. Beisenherz (1996). Environmentální stanovení pohlaví u Apistogramma (Cichlidae) a dvou dalších sladkovodních ryb (Teleostei). Journal of Fish Biology 48 (4): 714-725. doi:10.1111 / j.1095-8649.1996.tb01467.x
- ^ Ospina-Álvarez, N. a F. Piferrer (2008). Znovu navštívené určení pohlaví v závislosti na teplotě: Prevalence, vzor odezvy poměru jednoho pohlaví a možné účinky změny klimatu. PLoS One 3 (7): e2837. doi:10.1371 / journal.pone.0002837
- ^ López-Fernández, H., R.L. Honeycutt, M.L.J. Stiassny a K.O. Winemiller (2005). Morfologie, molekuly a shoda znaků ve fylogenezi jihoamerických geofaginových cichlíd (Perciformes, Labroidei). Zoologica Scripta 34 (6): 627–651. doi:10.1111 / j.1463-6409.2005.00209.x
- ^ Eschmeyer, W. N .; R. Fricke a R. van der Laan (eds.). "Apistogramma druh". Katalog ryb. Kalifornská akademie věd. Citováno 10. července 2019.
- ^ Carvalho, A.P.C., R.A. Collins, J.G. Martínez, I.P. Farias a T. Hrbek (2019). Od mělkých po hluboké divergence: smíšené zprávy od cichlíd z povodí Amazonky. Hydrobiologia 832 (1): 317–329. doi:10.1007 / s10750-018-3790-x
- ^ Römer, U. & Hahn, I. (2013): Apistogramma aguarico sp. č.: Nový druh geofaginových cichlíd ryb (Teleostei: Perciformes) z ekvádorského a peruánského systému río Napo. Zoologie obratlovců, 63 (2): 171-181.
- ^ Römer, U., Beninde, J., Duponchelle, F., Vela Díaz, A., Ortega, H., Hahn, I., Soares, DP, Díaz Cachay, C., García Dávila, CR, Sirvas Cornejo, S & Renno, J.-F. (2012): Popis Apistogramma allpahuayo sp. n., nový druh trpasličích cichlíd (Teleostei: Perciformes: Geophaginae) z okolí Reserva Nacional Allpahuayo Mishana, Loreto, Peru. Zoologie obratlovců, 62 (2): 189–212.
- ^ A b C d E F G h Mesa S., L.M. & Lasso, C.A. (2011). Revisión del género Apistogramma Regan, 1913 (Perciformes, Cichlidae) en la cuenca del río Orinoco. Seriál Editorial Reklamy Hidrobiológicos y Pesqueros Continentales de Colombia. Instituto de Investigación de Recursos Biológicos Alexander von Humboldt. p. 192. ISBN 978-958-8343-64-8.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)
- ^ A b Varella, H.R. a Britzke, R. (2016): Apistogramma eleutheria a A. flavipedunculata, dva nové druhy trpasličích cichlíd z Rio Curuá v Serra do Cachimbo v Brazílii (Teleostei: Cichlidae). Ichthyological Exploration of Freshwaters, 27 (1): 81-95.
- ^ Schindler, I. & Staeck, W. (2013): Popis Apistogramma helkeri sp. n., nový geofaginový trpasličí cichlid (Teleostei: Cichlidae) z dolního río Cuao (drenáž Orinoco) ve Venezuele. Zoologie obratlovců, 63 (3): 301-306.
- ^ Varella, H.R. a Sabaj Pérez, M.H. (2014): Titan mezi trpaslíky: Apistogramma kullanderi, nové druhy (Teleostei: Cichlidae). Ichthyological Exploration of Freshwaters, 25 (3): 243-258.
- ^ Mesa Salazar, L.M. & Lasso, C.A. (2011): Apistogramma megaptera (Perciformes: Cichlidae), neznámá especie para la cuenca del Orinoco. Biota Colombiana, 12 (1): 19-30.
- ^ Britzke, R., Oliveira, C. & Kullander, S.O. (2014): Apistogramma ortegai (Teleostei: Cichlidae), nový druh cichlidových ryb z řeky Ampyiacu v peruánské povodí Amazonky. Zootaxa, 3869 (4): 409–419.
- ^ Römer, U., Beninde, J., Duponchelle, F., García Dávila, C.R., Vela Díaz, A. & Renno, J.-F. (2013): Popis Apistogramma paulmuelleri sp. n., nový druh cichlíd geofaginů (Teleostei: Perciformes) z povodí řeky Amazonky v peruánském Loretu. Zoologie obratlovců, 63 (1): 15-34.
- ^ Römer, U., Beninde, J. & Hahn, I. (2011): Apistogramma playayacu sp. n .: Popis nového druhu cichlíd (Teleostei: Perciformes: Geophaginae) ze systému Rio Napo, Ekvádor. Zoologie obratlovců, 61 (3): 321-333.
- ^ Staeck, W. & Schindler, I. (2016): Apistogramma sororcula, nová trpasličí cichlida (Teleostei: Cichlidae) z odtoku řeky Guaporé v Bolívii a Brazílii. Zoologie obratlovců, 66 (2): 141-150.