Apayrı - Apayrı

Apayrı
Apayrı (album Hande Yener - obal) .jpg
Studiové album podle
Hande Yener
Uvolněno6. ledna 2006
StudioHudební studia Boyaa
(Hamburg, Německo)
ŽánrDům
Délka65:40
OznačeníErol Köse
VýrobceHande Yener
Hande Yener chronologie
Aşk Kadın Ruhundan Anlamıyor
(2004)		Apayrı
(2006)		Hande Maxi
(2006)

Apayrı (Nesourodé) je čtvrté studiové album turecké zpěvačky Hande Yener. To bylo propuštěno 6. ledna 2006 Erol Köse Production. Yener, která vytvořila svůj vlastní hudební styl v myslích svých posluchačů a autorů hudby svými prvními alby, začala po vydání svého třetího studiového alba zpochybňovat její díla a možnosti. Aşk Kadın Ruhundan Anlamıyor (2004), který způsobil její nepokoje. Její nespokojenost s jejími písněmi ji vedla k tomu, že se ve srovnání s předchozími díly obrátila k jinému stylu hudby. Erdem Kınay a Mete Özgencil, která dříve pracovala na několika jejích písních, připravila velkou část tohoto alba a tito hudebníci hráli významnou roli při vývoji alba obecně.

Apayrı, což je a taneční pop a Dům album obecně obsahuje různé funkce z různých stylů ve svých písních, jako je funk, R & B., rock a synth-pop. Inspirovaný taneční hudba styly populární ve Spojených státech a Evropě v 80. letech, byla práce připravena zejména pod vlivem hudby madona, Kylie Minogue a Robbie Williams. Yener změnila nejen styl své hudby, ale také texty ve svých písních. Texty, které se týkaly hlavně výzev její milované v předchozích albech, byly nyní nahrazeny uvolňujícími slovy a diskutovaly o vzájemné bolesti lásky na tomto albu. Přijetím nové vokální techniky ve svých písních použila Yener ve srovnání s předchozími pracnějšími poslušnějšími a odlišnějšími tóny.

Hande Yener se účastnila některých televizních programů na propagaci alba a objevila se na pódiu na různých festivalech a večírcích. Ona také vydala hudební videa pro tři písně na albu. V prvním hudebním videu „Kelepçe“ byly uvedeny odkazy na příběh Červená Karkulka a fotografie pořízené při natáčení videa, na kterém byl Yener obklopen botanickými rostlinami, byly použity také v brožuře alba. Druhý a třetí videoklip byl vytvořen pro písně „Aşkın Ateşi“ a „Kim Bilebilir Aşkı“. Zatímco první dvě písně trumfly mnoho národních rozhlasových hitparád v Turecku, třetí píseň nebyla tak úspěšná a zařadila se pouze mezi pět nejlepších v žebříčcích. Do rozhlasových hitparád se navíc dostaly písně „Yola Devam“ a „Apayrı“, které Yener předvedla společně s Ege Çubukçu na svých koncertech.

V roce, kdy album vyšlo, někteří z hudební kritici pochválil to, zatímco některým připadala Yenerova náhlá změna stylu podivná. V následujících letech mnoho publicistů vyhodnotilo dílo jako nejlepší album zpěváka a jednu z nejlepších nahrávek Turecká populární hudba. Navíc byla Yenerova další alba čas od času často srovnávána s tímto albem a byla chválena na základě jejich podobnosti. Apayrı prodalo celkem 165 000 kopií a získalo zlatou certifikaci od MÜ-YAP. Získalo cenu za nejlepší album na hudebních cenách PowerTürk 2007. Remixy některých písní v něm byly zahrnuty do Hande Maxi, vydané ve stejném roce.

Pozadí a vývoj

Po vydání Aşk Kadın Ruhundan Anlamıyor (2004), Yenerova nespokojenost s jejím hudebním stylem v jejích předchozích dílech ji vedla k vyzkoušení nového stylu Apayrı.

Po vydání svého debutového alba Odeslat İbaret (2000), následovaný Sen Yoluna ... Ben Yoluma ... (2002) a Aşk Kadın Ruhundan Anlamıyor (2004), mnoho skladatelů a fanoušků začalo rozvíjet smysl pro Yenerův preferovaný hudební styl. Tento hudební styl, který lze vidět v mnoha jejích počátečních písních, včetně skladeb „Şansın Bol Olsun“, „Küs“ a „Kırmızı“, sestával z vysokorychlostních popových písní, které podle některých kritiků byly vhodné k uvedení „rukou do rukou“ vzduch".[1][2] Skutečným poznávacím znamením těchto skladeb byly jejich texty, které byly většinou o ukončené lásce, po které bude Yener vykreslena jako silná žena navzdory odloučení a její nenávisti k jejímu bývalému milenci.[3][4] Zdůrazňujíc, že ​​poraženým po skončení tohoto vztahu byl ten chlap, tyto texty představovaly „klasický koncept Hande Yener“ podle Hürriyet Kelebek publicista Sadi Tirak.[5] Altan Çetin, Alper Narman a Fettah Can napsali a složili různé skladby, které ve svých prvních třech albech vytvořily tento koncept „ženy, která odchází a nedívá se za sebe“.[6]

Yener to zmínila vydáním svého třetího alba Aşk Kadın Ruhundan Anlamıyor, nyní chtěla „mít mezi publikem intelektuály“.[7] V rozhovoru v červenci 2004 to Yener oznámil Mete Özgencil, s níž pracovala poprvé na řadě písní ze svého třetího alba a kterou popsala jako „velmi intelektuálního skladatele“, by měla na jejím dalším studiovém albu mnohem větší vliv.[7][8] Navíc uvedla, že po vydání svého třetího studiového alba, které zahrnovalo její hit „Kırmızı“, se díky svému opakujícímu se hudebnímu stylu dostala do neklidu.[9][10] Když hledala písně pro své čtvrté album, odmítla píseň „Ya Tutarsa“, kterou napsal a složil Altan Çetin, protože ji nepovažovala za vhodnou pro své nové dílo.[11] Çetin, která připravila téměř všechny písně Yenerova debutového alba a přispěla k jejím dalším albům různými písněmi, v repertoáru nového alba chyběla.[12] Ve druhé polovině roku 2005 se zintenzivnily přípravy na její čtvrté album, během nichž si dala pauzu od živého vystoupení po dobu sedmi měsíců.[13]

Záznam

Hande Yener nahrál album Apayrı, kterou sama produkovala, v hudebních studiích Booya v Hamburg, Německo.[14] S uvedením, že během přípravné fáze alba trávila většinu času ve studiu, Yener dodala, že jak se vyráběly nové věci, určovaly obecný styl alba a poté směřovaly k hledání skladeb podle těchto nově vyrobených materiálů.[15] Dokončili Bülent Aris a Erdem Kınay mixování zvuku zpracovává vzájemně i jednotlivě v různých písních. Mastering procesy byly prováděny ve studiích Soundgarden a Master & Servant v Hamburku. Během nahrávek, Ayşegül Yağız, Bülent Tekakpınar a Canan Kaplan sloužili jako doprovodné zpěváky různých písní.[14] Ve srovnání s jejím předchozím albem prošla Yenerova vokální technika v nahrávkách tohoto alba významnou změnou. Podle jejích vlastních slov zůstala ve srovnání s předchozími pracemi „klidnější a zdůrazňovala slova“ a při zpěvu písní používala „různé intonace“.[16] Rahşan Gülşan z Sabah Günaydın napsal, že „vokály zůstávají ve srovnání s předchozími alby pozadu“.[17] Oben Budak ze stejných novin také poznamenal, že doprovodná stopa skladeb byla připravena tak, aby potlačovala vokály.[1]

Hudba a texty

„Lidé, kteří zpívají, aby pobavili ostatní [nazývají se‚ zpěváci vzhůru '... bavte se s písněmi „vzhůru“ v klubu, ale druhý den si je už nepamatujete, dokonce si je ani nepamatujete. A není příliš důležité, kdo tyto „ruce vzhůru“ zpívá, stanou se díky jejich složení populární. Nechtěl jsem to. Po chvíli jsem se chtěl přestěhovat na jiné místo. “

—Yener mluví o důvodech její náhlé změny stylu v Apayrı.[18]

Apayrı je obecně a taneční pop a Dům album.[19][20] Zahrnuje však různé hudební styly, které se u jednotlivých písní liší. Zatímco některé písně, zejména ve druhé polovině alba, jsou pod vlivem R & B., ostatní mají vliv na styly jako funk, synth-pop a rock.[3][17][21] Celková práce je inspirována taneční hudba styly, které byly v 80. letech populární ve Spojených státech a v Evropě, a z tohoto pohledu to byla součást trendu získávání inspirace hudbou z 80. let, která byla v polovině 2000s populární po celém světě.[1][16] Yener rovněž uvádí, že dílo se vyvíjelo ve „stínu hudby, ke které byla vychována v 80. letech“ a byla ovlivněna hudbou madona, Kylie Minogue a Robbie Williams.[22] Zmínila také, že touha po obnovení její hudby a jejímu dosažení „světových standardů“ byla také účinným faktorem při vývoji alba.[16] Dodala, že texty, které se zaměřují na milostná a vztahová témata, měly ve srovnání s předchozími deskami „měkčí“ styl vyjádření.[23] Podle Obena Budaka z Sabah, který sdílí stejnou myšlenku se zpěvačkou, album zobrazuje „obraz silné ženy, ale má také sdílenou stránku [pro smutek], která říká:„ Plaču [po rozchodu], ale vy také plačíte “.“[1] Podle Michaela Kuyucu „byl odvážný milenec [v předchozích albech] nahrazen osobou, které chybí její milovaný a neustále běduje nad jeho návratem“.[24] Pokud jde o aranžmá, osm písní na albu upravuje Erdem Kınay, čtyři písně Bülent Aris a Devrim Karaoğlu a dvě písně Genco Arı. Yener zahrnul tyto aranžéry do alba, aby „zachytili zvuky zahraniční hudby v tureckých písních“.[23]

Úvodní skladba „Yola Devam“ je elektronický tanec kus napsal a složil Ertuğ Ergin která začíná slovy „Yıkıldığın an an (Every time you fall) / Yok olmadığına şükret (buďte vděční, že nejste zničeni) / Kalk, aynalara bak (vstaňte, podívejte se do zrcadel)“ a pokračuje tématem držet se života. Na druhém místě je píseň „Apayrı“, jmenovec alba, kterou napsal a složil Mete Özgencil a obsahuje prvky R & B. Následnou skladbu „Nasıl Zor Şimdi“ napsal také Özgencil a její texty pojednávají o vnitřním zúčtování před zahájením nového vztahu. Jeho složení, které má také synth-pop prvky, je dáno rockovým efektem s bicími. "Kelepçe", napsané Alperem Narmanem a Fettahem Canem a složené Bülentem Arisem, zaujímá čtvrté místo na sledovacím seznamu s jeho klubovou verzí a také čtrnácté místo s jeho klipovou verzí. Obecně považována za taneční píseň, její klubová verze, kterou uspořádal Erdem Kınay, má dominantní zvuky kytary, zatímco klipová verze, kterou uspořádal Bülent Aris, obsahuje zvuky strunných nástrojů.[21][25]

Text a složení páté písně „Kim Bilebilir Aşkı“ připravil Ertuğ Ergin. Po úvodu, který začíná saxofonovými zvuky, píseň pokračuje funky dům rytmy a zvuky boční flétny vstupují do hry ve střední instrumentální části. Jeho texty mluví o lásce jako o neznámém úkazu až do smrti. Následující píseň „Bugün Sevgililer Günü“ napsal duo Narman a Can a složil ji Erdem Kınay. Má nižší rytmus ve srovnání s písněmi, které mu předcházejí na albu, a jeho texty uvádějí, že je sám Valentýn nemusí nutně nic znamenat nebo nic neznamená. Čtyři po sobě jdoucí skladby, od sedmé písně „Şefkat Gibi“ po desátou skladbu „Unut“, připravila Özgencil. Texty „Şefkat Gibi“, které začínají zvuky kytary, jsou hlavně o vyhodnocení ukončeného vztahu osoby, která najednou narazí na svého bývalého milence. Následuje „Aşkın Ateşi“, popová píseň s krátkým textem rap část na konci.[21][25]

Název deváté písně „Kanat“ je převzat z jedné části jejího textu „yalnızlık özgürlüğün iki hırçın kanadıdır. (Osamělost vytváří dvě brutální křídla svobody.)“ Skladba, kterou uspořádali Bülent Aris a Devrim Karaoğlu, obsahuje zvuky kytary. Podobně jako „Kanat“ má i další skladba „Unut“ rytmy R&B a zařídili ji Aris a Karaoğlu. Jeho texty, připomínající a říkanka, doporučujeme zapomenout „[všechno] před spaním každou noc (její gece yatmadan önce).“ Jedenáctá píseň „Düş Bozumu“, kterou napsali a složili Can Şambelli a Ender Gündüzlü, je jednou z nízko tempových skladeb alba. Jeho složení zahrnuje kytarové zvuky a také rhodes piano a křídlovka zvuky. Dále přichází „Sakin Olmalıyım“, rychlá rocková píseň, kterou napsal a složil Özgencil. Třináctou píseň na albu „Sorma“ napsal a složil duo Narman a Can. Jeho texty pojednávají o zradě a zařídil je Genco Arı a má nízký rytmus. Poslední píseň „İnsanlar Çok“, kterou napsal a složil sólista skupiny Rebel Moves Erol Çay, je domácí písní a obsahuje Yenerovy vokální nahrávky s efektem vytvořeným vokodér.[14][21]

Obal a design

Apayrı'Obal alba a brožura byly převážně zelené. Fotky alba pořídil uživatel Simon Henwood, ředitel hudebního videa k hlavnímu singlu „Kelepçe“, a brožuru navrhl Henwood a jeho tým s využitím prvků z botanické sady v hudebním videu. Na obálce byla použita detailní fotografie Yenera dívajícího se k zemi; na pozadí této fotografie byla část botanických rostlin zdobená světelnými efekty. Na fotografiích měla Yener šaty zdobené bílými kameny a doplněné černým tylem v oblasti hrudníku připomínajícím motýla. Fotografie, na nichž zamyšleně pózovala, byly použity v brožuře alba s efektem rozmazání.[14][17][22] Její nový účes a barvu vlasů na fotografiích porovnávali různí novináři s herečkami Sibel Kekilli.[26][27] Spisovatelé Günaydın sloupec zapnut Sabah noviny psaly, že v roce, kdy album vyšlo, byly módní barvy vlasů, jako je hnědá a černá, módní a umělci jako Yener začali jeden po druhém upřednostňovat tmavé barvy vlasů.[28] Michael Kuyucu uvedl, že na fotografiích alba viděl „tupý výraz a promyšlený Hande Yener“.[23] Web Gerçek Pop napsal, že „fotografie, které se zdají být pořízeny mobilním telefonem, se staly významnou součástí alba.“[29]

Uvolnění a propagace

Datum vydání pro Apayrı bylo oznámeno v posledních dnech prosince 2005 a album bylo vydáno 6. ledna 2006 společností Erol Köse Production na CD a CD kazeta formáty na tureckých hudebních trzích.[22][30] Kolem toho data byly na televizních kanálech propagovány různé reklamy.[17] Produkční společnost se zaměřila na zvýšení prodeje stanovením ceny CD a kazet na ₺7,5 na rozdíl od obecných prodejních cen prices10–12 na trhu.[31] Rostoucí využívání internetu bylo stejně jako v případě EU důležitým faktorem pro toto náhlé snížení cen hudební pirátství na vzestupu publikum už nebude utrácet peníze za nákup alb.[23][32] V žebříčku D&R Best-Selling, který byl připraven podle prodeje CD a kazet, se album umístilo na prvním místě. Šest po sobě jdoucích týdnů také trumfl v žebříčku Local CD Bestsellers, který vydávala a organizovala Milliyet noviny.[33][34] Do konce roku se alba prodalo 165 000 a získalo zlatá certifikace z MÜ-YAP.[35][36] To znamenalo potřetí za sebou, že album od Yenera bylo certifikováno MÜ-YAP.[37] Kromě toho bylo album oceněno jako nejlepší album na hudebních cenách PowerTürk 2007.[38] Na druhé straně byl Yener díky celkovému výkonu alba nominován v kategorii Nejlepší popová zpěvačka na hudebních cenách PowerTürk 2007 i na 13. Kral TV Video Music Awards.[39][40]

Hudební videa

Tři písně z alba byly přeměněny na hudební videa. První videoklip byl vytvořen pro píseň „Kelepçe“ a režíroval ji Simon Henwood. To bylo natočeno v Londýně a začalo být vysíláno v televizi po vydání alba.[41] Henwood byl při práci na scénáři videa ovlivněn textem „Bu kız saf, kötülük yok içinde (Tato dívka je čistá, není v ní žádné zlo).“[27] Inspirován příběhem Červená Karkulka, ve videu se Yener objevuje v červeném mysu a bojuje se zlými duchy v lesní sadě vytvořené z botanických rostlin.[42][43] Yaşar Çakmak z Milliyet noviny napsaly, že hudební video bylo „překvapivě podobné“ Róisín Murphy „“Pokud jsme zamilovaní " (Rubínově modrá, 2005) a důvodem bylo, že obě hudební videa režírovala stejná osoba.[44] „Kelepçe“ trumflo na vrchol hitparád mnoha národních rádií v Turecku.[45]

Druhé hudební video bylo natočeno v přímořském městečku nedaleko Říma k písni „Aşkın Ateşi“ na základě průzkumu provedeného na webových stránkách Yeneru fanoušky. Hudební video, které vyšlo v květnu 2006, režíroval Luca Tommassini, který dříve spolupracoval s Yenerem při režii hudebního videa pro „Acele Etme“.[46][47] Na videu je Yener, která se baví se svými tanečníky na pláži, zatímco jedna z nich Dolce & Gabbana Modely z toho roku se v něm objevily jako její partner.[48] Tolga Akyıldız z Hürriyet píseň našla „daleko od obecného stylu alba“ a shledala ji „komerčnější ve srovnání s obecným repertoárem“, ale i tak dokázala překonat mnoho národních popových hitparád.[49] Rovněž získala nominaci na cenu za nejlepší píseň na hudebních cenách PowerTürk 2007.[50]

Třetí a poslední videoklip byl vytvořen pro píseň „Kim Bilebilir Aşkı“ a byl vydán v srpnu 2006. Stejně jako ten předchozí jej režíroval Luca Tommassini a nahrával ve svém domě v Římě.[51] Ve videu měla Yener ručně vyrobené a ručně malované gejša kostýmy a jeho tématem bylo demonstrovat bolest lásky souběžně s texty.[52][53] „Kim Bilebilir Aşkı“ si v národních rádiích vedla ve srovnání s prvními dvěma písněmi špatně a patřila mezi top 5 v různých rozhlasových hitparádách.[54] Kromě tří písní, pro které byla vydána samostatná hudební videa, se „Yola Devam“ a „Apayrı“ podařilo prosadit v některých národních rozhlasových hitparádách.[55][56]

Živá vystoupení

Yener vystupuje v Marmarisu v květnu 2009.

Hande Yener se po celý rok účastnila různých televizních programů na propagaci Apayrı a koncertoval na různých festivalech a večírcích. Některé písně z alba předvedla poprvé v noci ze dne 31. prosince 2005 na novoroční party v hotelu v Berlíně Şişli.[13] Dne 10. ledna 2006 byla hostem speciální epizody televizního programu Gece Gündüz, představil Yekta Kopan dne NTV.[57] Dne 4. února, ona se objevila v Okan Bayülgen program Televizyon Makinası na Kanal D a sdílela informace o albu s publikem a předvedla řadu jejích nových písní.[58] Při provádění písní „Kelepçe“ a „Apayrı“ ji doprovázel Ege Çubukçu, který s ní na pódiu rapoval. Během představení písně „Yola Devam“ se objevila na pódiu se spisovatelkou písně Ertuğ Ergin.[59][60] Çubukçu později doprovázel Yener na stejnou píseň na propagačním koncertu alba, který se konal 10. března v TİM Show Center v Maslak.[61] Dne 11. dubna vystoupila na pódium v Kongresové centrum Lütfi Kırdar během ceremonie propagace třetí generace Renault Clio.[62] 21. dubna se objevila Beyazıt Öztürk program talk show, Beyaz Show a provedl různé písně z alba.[63] Dne 12. května koncertovala na jarním festivalu Khasfest 2006, který pořádala Kadir má univerzitu.[64] Dne 20. května vystoupila na pódium festivalu mladých pořádaného společností Doritos v Maslak s názvem Unifest.[65] Dne 9. června začala vystupovat v letní party sérii Ice & Dance pořádané Nescafé. Yener vystoupil na jeviště s Tan Sağtürk a jeho taneční tým na těchto večírcích, které pokračovaly po celé letní měsíce v různých městech v Antalyi, Izmiru a Muğle.[66] Dne 20. července vystoupila na 19. čajovém a turistickém festivalu v Rize před asi 65 tisíci lidmi.[67]

Po několika měsících příprav se její koncert v Divadlo pod širým nebem Cemil Topuzlu v Harbiye došlo 11. srpna. Pro zahajovací akt přednesla píseň „İnsanlar Çok“ a použila obrázky z Arabsko-izraelský konflikt a Válka v Iráku v pozadí.[68] Yener se objevil na pódiu po boku tanečníků ze soutěže Benimle Dans Eder misin?, a znovu přednesl píseň „Apayrı“ společně s Ege Çubukçu.[69] Místo orchestru, který byl na pódiu v jejích předchozích koncertech, dva DJ mixážní pulty a Macintosh na koncertu Harbiye byly použity počítače a Yener provedla své písně s elektronickými mixy.[70] Dne 9. září koncertovala v Rumelihisarı.[71]

Kritický příjem

Apayrı obdržel převážně pozitivní recenze od hudebních kritiků a byl zařazen mezi nejlepší alba Yenerovy kariéry. Zatímco taneční infrastruktura skladeb a spolupráce Yener s dalšími umělci na albu byly obecně oceňovány a chváleny, reakce na její nový hudební styl byly smíšené. Někteří autoři považovali náhlou změnu hudebního stylu zpěváka za podivnou, ale někteří na ni reagovali pozitivně a považovali ji za úspěšnou. Ve své knize Eleştirmenin Günlüğü 2006, hudební kritik Naim Dilmener ocenil album a řekl: "Apayrı bylo jiné album Hande Yener; důvodem jsou Mete Özgencil a Erdem Kınay. ... Yener zpíval různé písně a předváděl různé světy [v tomto albu]. V této atmosféře nás nenudí ani „Kelepçe“ („Handcuff“) Alpera Narmana a Fettaha Cana - kteří vždy píší písně stejným stylem. “[72] Psaní pro Sabah, Oben Budak se k dílu vyjádřil pozitivně a dodal: „Zatímco Pop prochází začarovaným kruhem, který nikoho nepřekvapí, Hande neustále vybírá nový způsob obnovy sebe a své hudby bez ohledu na celou komunitu.“[1][70] Podobně Can Sayın ze stejných novin řekl: „Každá píseň má jinou hudební strukturu, jinou interpretaci a jinou radost.“[25] Tolga Akyıldız z Hürriyet napsal, že album, o kterém věřil, že je „zcela založeno na západních tanečních infrastrukturách“, bude zlomovým bodem v Yenerově kariéře, a ocenil celkovou práci jako „mnohem úplnější a odvážnější“ ve srovnání s předchozími Yenerovými alby.[12][73]

Psaní pro Günaydın doplněk Sabah redaktorka novin Rahşan Gülşan byla zklamaná Yenerovou změnou stylu a její nové vokální techniky jí připadaly podivné a dodala, že „Hande image“ vytvořený v průběhu let byl ignorován. Samotné album, texty Özgencil a Kınayho aranžmá však považovala za úspěšné, když uvedla: „Pokud by se nejednalo o album Hande Yener, byli bychom svědky zrodu zcela nové alternativní hvězdy.“[17] Ayşe Özyılmazel ze stejných novin měla podobnou reakci v článku, který zveřejnila na albu s názvem „Yener hayranlarına ihanet“ („Yener zradila své fanoušky“), a dodala: „Nechápu, proč by ji někdo chtěl dobře vymazat - zavedený image a její hudební styl, díky kterému mladí lidé poskakují nahoru a dolů. Zapomeňte na písně „Kırmızı“, „Küs“ a „Sen Yoluna Ben Yoluma“ [s tímto albem]. “[2] Psaní pro Gala časopis, radista Michael Kuyucu také kritizoval Yenerovu změnu hudebního stylu a její „poslušné“ vokální techniky. Při hodnocení alba jako „lehkého zakopnutí“ v její kariéře uvedl, že písně obsahovaly „dokonalý zvuk, hlas a čistý tón“.[3][74]

Dědictví

Yener vystupuje na Divadlo pod širým nebem Cemil Topuzlu v červenci 2015. Její následné práce byly často srovnávány s Apayrı.

Apayrı, který zpočátku obdržel negativní recenze od těch, kteří čekali na něco podobného Yenerovým předchozím albům, byl později řadou hudebních kritiků citován jako Yenerovo nejlepší album. Michael Kuyucu, který hodnotil výkon alba v roce, kdy vyšlo, napsal: „Znělo to trochu hloupě, ale neovlivnilo to úplně umělce. Protože komunita a rádia obsahovaly písně z alba jako„ Aşkın Ateşi “,„ Yola Devam "a" Kim Bilebilir Aşkı ", které se podobaly jejím předchozím hitům ​​a pokračovaly ve své cestě v plné síle."[24] Sama Yener učinila podobné prohlášení zmínkou, že album nebylo „zpočátku dobře přijato“, ale později se z jeho písní jako „Kelepçe“, „Kim Bilebilir Aşkı“ a „Aşkın Ateşi“ staly hity.[75] Tolga Akyıldız album vyhodnotil a napsal: „Nebyl to zvuk, který by snadno přijali bývalí fanoušci Hande Yener. Stejně to nepřijali. Potenciální posluchači Hande Yener, kteří by se o nový zvuk mohli zajímat, se zdrželi [ od koupě] kvůli starému obrazu Hande [který měli na mysli]. “[73]

Sarp Dakni z Radikal hodnotil dílo jako „jedno z revolučních alb v historii moderní turecké populární hudby“.[76] Při psaní pro web Dikkat Müzik popsal radista Olcay Tanberken Apayrı jako „výjimečné nadstandardní album, které mělo svůj název vytesaný jak do Yenerovy kariéry, tak do turecké populární hudby.“[77] Název webové stránky Gerçek Pop Apayrı a Nasıl Delirdim? (2007) jako díla, která učinila „zlom“ v Yenerově kariéře, a dále ocenila tato dvě alba tím, že je popsala jako „dvě z nejpozoruhodnějších alb v turecké hudební historii“.[78][79] Mayk Şişman z Milliyet také popsal jako „Yenerovo nejlepší album“.[80] V prosinci 2009 Apayrı byl vybrán jako šesté nejlepší album posledního desetiletí Ceyhun Altıok v seznamu nejlepších alb roku 2000 zveřejněném na NTVMSNBC.com.[81] V únoru 2017 se umístila na šestém místě v seznamu revolučních alb naší popové historie, který připravil Habertürk's Oben Budak.[82] Kaos GL's Bawer Çakır napsal, že album pozitivně přispělo k Yenerův obraz mezi LGBT.[68]

Byly také komentovány, že album vydláždilo cestu Demet Akalın Kariéra, s níž Yener mnoho let sváral. Oben Budak napsal, že Demet Akalın převzal „práci zpěvu písní„ ruce ve vzduchu “[nebo běžných tanečních popových písní“, protože Yener odlišila její styl, a to byl jeden z faktorů, které přispěly ke slávě Akalına.[83] Tolga Akyıldız si všimla, že po vydání tohoto alba bylo mnoho koncertů v rekreačních střediscích dáno Akalınu místo Yeneru.[73] Naim Dilmener to také uvedla s vydáním svého alba Kusursuz 19 ve stejném roce Akalın „má v úmyslu stát se novým Hande Yener“ a dodal: „Pokud by Hande Yener neodstrčila nádherné popové písně Altana Çetina kvůli jejímu rozhodnutí dělat elektronickou hudbu, možná by Akalın ani nebyla schopna zazářit. [S přestávkou od populární hudby] Byl vytvořen prostor pro Demeta Akalına. “[84][85]

Někteří publicisté srovnávali album s Yenerovými novými díly v následujících letech. To byl zejména případ, kdy ona začal znovu dělat populární hudbu po vydávání alb elektronické hudby po dobu tří let. Onur Baştürk z Hürriyet byl mezi těmi, kdo provedli tato srovnání. Věřil tomu albu Hande'ye Neler Oluyor? (2010) měl „stejnou chuť jako Apayrı„a pro něj byl„ Aşk Tohumu “(2019) připomínkou Yenerových děl z„Apayrı krát. “[86][87] Ze stejných novin napsal Hikmet Demirkol, že byl zklamán Teşekkürler (2011), Kraliçe (2012) a Mükemmel (2014) „neměli stejný vkus jako Apayrı"a dodal, že" je nyní zvykem očekávat podobné chutě na každém novém albu od Yeneru. "[88][89] Serhat Tekin, rovněž ze stejných novin, naznačil, že našel Yenerovo nové album Carpe Diem (2020) úspěšný tím, že jej popisuje jako "verzi systému 2020 pro Apayrı."[90] Ve své recenzi k písni „Pencere“ (2020) napsal Mayk Şişman příznivou recenzi a pochválil ji „jako by se jednalo o zapomenutou píseň z Apayrı."[80]

Seznam skladeb

Ne.TitulSpisovatel (s)Skladatel (é)Délka
1.„Yola Devam“Ertuğ ErginErtuğ Ergin4:25
2."Apayrı"Mete ÖzgencilMete Özgencil4:00
3.„Nasıl Zor Şimdi“Mete ÖzgencilMete Özgencil4:18
4.„Kelepçe“ (Klubová verze)
Bülent Aris5:07
5.„Kim Bilebilir Aşkı“Ertuğ ErginErtuğ Ergin5:01
6.„Bugün Sevgililer Günü“
  • Alper Narman
  • Fettah může
Erdem Kınay4:24
7.„Şefkat Gibi“Mete ÖzgencilMete Özgencil4:07
8.„Aşkın Ateşi“Mete ÖzgencilMete Özgencil3:52
9.„Kanat“Mete ÖzgencilMete Özgencil4:08
10."Unut"Mete ÖzgencilMete Özgencil2:43
11.„Düş Bozumu“
  • Může Şambelli
  • Ender Gündüzlü
  • Může Şambelli
  • Ender Gündüzlü
4:25
12."Sakin Olmalıyım"Mete ÖzgencilMete Özgencil3:42
13."Sorma"
  • Alper Narman
  • Fettah může
  • Alper Narman
  • Fettah může
5:16
14.„Kelepçe“ (Verze klipu)
  • Alper Narman
  • Fettah může
Bülent Aris3:48
15.„İnsanlar Çok“Erol ÇayErol Çay6:24
Celková délka:65:40

Personál

Úvěry převzaty z Apayrı'brožura s albem.[14]

Grafy

Graf (2006)Vrchol
pozice
Turecko (D&R nejprodávanější)[33]1
Krocan (Milliyet Nejprodávanější místní CD)[34]1

Certifikace a prodej

ZeměOsvědčeníOdbyt
Krocan (MÜ-YAP )[35]Zlato165,000[36]

Historie vydání

ZemědatumFormátyOznačeníČj.
krocan6. ledna 2006
  • CD
  • MC
  • digitální stahování
Výroba Erol Köse[22][30]
Celosvětově7. května 2006Digitální stahování[91]
krocan3. května 2012CD (nové vydání)[92]
19. června 2012[93]
4. června 2014Digitální stahováníDoğan Music Company[94][95]
Celosvětově4. června 2014

Reference

  1. ^ A b C d E Budak, Oben (7. ledna 2006). „Hande'nin yeri 'apayrı'". Cumartesi Sabah. Archivovány od originál dne 1. září 2013. Citováno 24. března 2020.
  2. ^ A b Özyılmazel, Ayşe (9. ledna 2006). „Sen de mi Hande Yener!“. Sabah Günaydın. Archivovány od originál dne 7. srpna 2007. Citováno 6. srpna 2012.
  3. ^ A b C Kuyucu, Michael (19. února 2006). „Hande Yener - Apayrı (Erol Köse - 2006)“. Michael Show. Archivovány od originál dne 5. srpna 2013. Citováno 6. srpna 2012.
  4. ^ Karasu, Sırma (21. března 2015). „Pop şarkıları üzerinden ilişki halleri“. Habertürk. Archivovány od originál dne 2. dubna 2015. Citováno 21. března 2015.
  5. ^ Tirak, Sadi (29. června 2014). „Haftanın müzikleri“. Hürriyet Kelebek. Archivovány od originál dne 8. srpna 2014. Citováno 7. července 2014.
  6. ^ Gence, Hakan (7. srpna 2010). „Hande, Murat ve İzel'e bir daha asla şarkı yok“. Hürriyet Kelebek. Archivovány od originál dne 16. března 2019. Citováno 1. dubna 2020.
  7. ^ A b Tüzel, Hızır (3. srpna 2004). "'Entel'ler de dinlesin ". Radikal. Archivovány od originál dne 25. března 2016. Citováno 25. března 2020.
  8. ^ Erdem, Aynur (26. července 2004). „Aşk benim hayatımı darmadağın edebiliyor“. Cumartesi Sabah. Archivovány od originál dne 6. prosince 2015. Citováno 17. srpna 2013.
  9. ^ Yazıcı, Müjde; Uncu, Erman Ata (30. srpna 2008). „Biz elektrik satıyoruz aslında“. Radikal. Archivovány od originál dne 25. března 2020. Citováno 25. března 2020.
  10. ^ Sarıahmetoğlu, Önder (22. října 2011). „Karnımı doyurmak için kendimi bozmam“. Akşam. Archivovány od originál dne 29. prosince 2016. Citováno 25. března 2020.
  11. ^ Çeki, Taylan Efe (26. listopadu 2019). „Hande'nin kankasıyım daha ne olsun?“. Milliyet. Archivovány od originál dne 8. července 2018. Citováno 23. června 2018.
  12. ^ A b Akyıldız, Tolga (11. února 2006). „Süperstar Hande Yener“. Hürriyet Daily News. Archivovány od originál dne 18. dubna 2013. Citováno 17. března 2013.
  13. ^ A b „Eğlence için son alternifler“. Cumartesi Sabah. 31. srpna 2005. Archivovány od originál dne 25. března 2020. Citováno 26. března 2020.
  14. ^ A b C d E Apayrı (brožura alba). Hande Yener. Výroba Erol Köse. 2006. 8698562000242.
  15. ^ Çarkcı, Sevcan (květen – červen 2006). "Apayrı bir Hande Yener ...". Akort. Č. 13. MÜYORBİR.
  16. ^ A b C Çakır, Aslı (14. ledna 2006). „Bu albüm tam istediğim kıvamda, satmasa da artık gözüm açık gitmem“. Milliyet Cumartesi. p. 5. Citováno 29. března 2020.
  17. ^ A b C d E Gülşah, Rahşan (12. ledna 2016). „Hande sınıf değiştirdi“. Sabah Günaydın. Archivovány od originál dne 27. října 2007. Citováno 24. března 2020.
  18. ^ Arman, Ayşe (11. června 2006). "'Olmak isteyenlere 'model Hande Yener ". Hürriyet Daily News. Archivovány od originál dne 7. srpna 2013. Citováno 7. srpna 2013.
  19. ^ „Ödüllü cevap“. Hürriyet Daily News. 11. března 2007. Archivovány od originál dne 18. dubna 2013. Citováno 27. července 2013.
  20. ^ „Hande Yener ile 'Apayrı'". CNN Türk. 16. března 2009. Archivovány od originál dne 10. ledna 2013. Citováno 27. prosince 2012.
  21. ^ A b C d Bell, Mert (15. ledna 2016). „Hande Yener'in Efsane Albümü: 10 Yıl Sonra Hala 'Apayrı'". Gzone. Archivovány od originál dne 30. prosince 2016. Citováno 27. března 2020.
  22. ^ A b C d „Bu albüm öğrendiğim her şeyin üst noktası“. Sabah Günaydın. 30. prosince 2005. Archivovány od originál dne 4. března 2012. Citováno 27. července 2013.
  23. ^ A b C d „Yeşillere büründü“. Michael Show. 5. března 2006. Archivovány od originál dne 27. dubna 2013. Citováno 15. července 2012.
  24. ^ A b Kuyucu, Michael (listopad 2006). „Türk Popunun Zirvesindeki Star: Hande Yener“ (PDF). Naše budoucnost: 40–41. Archivovány od originál (PDF) dne 29. března 2020 - přes Müzik Habercisi.
  25. ^ A b C Sayın, Can (10. ledna 2006). „Yılın ilk bombası !.“ Sabah. Archivovány od originál dne 23. března 2020. Citováno 6. srpna 2012.
  26. ^ Akbaş, Zafer (4. ledna 2006). „Kekilli'ye benzetilmek rahatsız etti“. Sabah Günaydın. Archivovány od originál dne 25. března 2020. Citováno 1. dubna 2020.
  27. ^ A b Arna, Sibel (14. ledna 2006). „Bu albümden Türkçe bilmeyen bile hoşlanacak“. Hürriyet Kelebek. Archivovány od originál dne 18. dubna 2013. Citováno 27. července 2013.
  28. ^ „Sırayla kararıyorlar“. Sabah Günaydın. 2. září 2006. Citováno 1. dubna 2020.
  29. ^ Melek, Fatih (2. listopadu 2009). „Bu Yazıda Emel Müftüoğlu'ndan hiç bahsetmedik“. Gerçek Pop. Archivovány od originál dne 26. dubna 2013. Citováno 4. srpna 2012.
  30. ^ A b "Apayrı". D&R. 10. ledna 2006. Archivovány od originál dne 11. února 2006. Citováno 25. března 2020.
  31. ^ İpek, Bülent (14. ledna 2006). „Meclis ziyareti etkisini gösterdi“. Sabah Günaydın. Archivovány od originál dne 14. června 2007. Citováno 2. dubna 2020.
  32. ^ „Hande 5 günde 150 bin sattı“. Vatan. 12. ledna 2006. Archivovány od originál dne 5. srpna 2013. Citováno 5. srpna 2013.
  33. ^ A b „Çok Satanlar“. D&R. 9. února 2006. Archivovány od originál dne 9. února 2006. Citováno 3. dubna 2020.
  34. ^ A b Apayrı'pozice na Milliyet Tabulka nejlepších prodejců CD:
    • „CD Yerli“. Milliyet Cumartesi. 14. ledna 2006. s. 6.
    • „CD Yerli“. Milliyet Cumartesi. 21. ledna 2006. s. 8.
    • „CD Yerli“. Milliyet Cumartesi. 28. ledna 2006. s. 8.
    • „CD Yerli“. Milliyet Cumartesi. 4. února 2006. s. 9.
    • „CD Yerli“. Milliyet Cumartesi. 11. února 2006. str. 10.
    • „CD Yerli“. Milliyet Cumartesi. 18. února 2006. str. 10.
  35. ^ A b „2007 Yılı Ödülleri“. MÜ-YAP. Archivovány od originál dne 22. října 2014. Citováno 23. dubna 2008.
  36. ^ A b „En Çok Satan 2006 Albümleri“. MÜ-YAP. Prosinec 2006. Archivovány od originál (xls) dne 9. května 2009. Citováno 30. srpna 2012.
  37. ^ „Ödüller“. Hande Yener Resmî Webové stránky. Archivovány od originál dne 10. července 2012.
  38. ^ Tezel, Cenkel (3. března 2007). „Kenan'a üç ödül birden“. Hürriyet Kelebek. Citováno 3. dubna 2020.
  39. ^ „PowerTürk Müzik Ödülleri 2007“. Hudební ceny PowerTürk. Archivovány od originál dne 17. února 2007. Citováno 5. dubna 2020.
  40. ^ „Video 2006 Müzik Adayları“. Král TV. Archivovány od originál dne 6. dubna 2007. Citováno 4. dubna 2020.
  41. ^ "Apayrı Hande". Hürriyet Kelebek. 31. prosince 2005. Archivovány od originál dne 7. dubna 2020. Citováno 3. dubna 2020.
  42. ^ Kavukluoğlu, Suat (29. ledna 2006). "Animasyon klip modası". Hürriyet Kelebek. Archivovány od originál dne 18. dubna 2013. Citováno 17. března 2013.
  43. ^ Çapa, Ebru (28. ledna 2006). „İtiraf ediyorum kelepçenin hastasıyım“. Hürriyet Daily News. Archivovány od originál dne 28. března 2015. Citováno 4. června 2014.
  44. ^ Çakmak, Yaşar (22. ledna 2006). „Bu klip daha önce çekilmişti“. Milliyet. p. 2. Archivovány od originál dne 7. dubna 2020. Citováno 4. dubna 2020.
  45. ^ Pozice „Kelepçe“ v různých grafech:
  46. ^ Yaşar, Muammer (11. května 2006). „Hande Aşkın Ateşi ile geliyor“. Türkiye. Archivovány od originál dne 7. dubna 2020. Citováno 3. dubna 2020.
  47. ^ Tezel, Cenker (1. května 2006). „Aşkın Ateşi yakacak“. Hürriyet Kelebek. Archivovány od originál dne 18. dubna 2013. Citováno 27. prosince 2012.
  48. ^ „Aşkın Ateşi İtalya'da kliplendi“. Sabah Günaydın. 3. května 2006. Citováno 3. dubna 2020.
  49. ^ Pozice "Aşkın Ateşi" v různých grafech:
  50. ^ Özyılmazel, Ayşe (5. března 2007). „Serdar Ortaç bozuldu Erol Evgin'e ayıp oldu!“. Sabah Günaydın. Citováno 3. dubna 2020.
  51. ^ „Roma'da bir geyşa“. Hürriyet Kelebek. 17. srpna 2006. Archivovány od originál dne 18. dubna 2013. Citováno 27. prosince 2012.
  52. ^ „El yapımı geyşa“. Sabah Günaydın. 17. srpna 2006. Citováno 3. dubna 2020.
  53. ^ Çelik, Ateş (16. srpna 2006). „Kim bilebilir aşkı“. Vatan. Citováno 3. dubna 2020.
  54. ^ Pozice „Kim Bilebilir Aşkı“ v různých grafech:
  55. ^ Pozice „Yoly Devamové“ v různých grafech:
  56. ^ Pozice "Apayrı" v různých grafech:
  57. ^ „Gece Gündüz Bayram Söyleşileri“. Milliyet. 7. ledna 2006. s. 6.
  58. ^ "Televizyon". Sabah Günaydın. 4. února 2006. Citováno 4. dubna 2020.
  59. ^ Moderátor: Okan Bayülgen (4. února 2006). Televizyon Makinası. Sezóna 1. Istanbul, Turecko. Kanal D.
  60. ^ Gence, Hakan (7. února 2009). „Divalarla düet yapan adam“. Hürriyet Kelebek. Archivovány od originál dne 30. ledna 2020. Citováno 4. dubna 2020.
  61. ^ „Sürprizli konser“. Sabah Günaydın. 10. března 2006. Archivovány od originál dne 13. srpna 2007. Citováno 4. dubna 2020.
  62. ^ „Yeni Clio'ya mutheşem tanıtım ...“ Vatan. 11. dubna 2006. Citováno 4. dubna 2020.
  63. ^ "Togan ve Şahan 'Beyaz Show'da ..." Sabah. 21. dubna 2006. Archivovány od originál dne 25. března 2020. Citováno 4. dubna 2020.
  64. ^ „Khasfest 2006'da Hande Yener ve Benny Bennasi The Biz Rüzgarı“. Sabah Günaydın. 9. května 2006. Archivovány od originál dne 20. května 2006. Citováno 4. dubna 2020.
  65. ^ "Üniversiteliler yorgunluk atıyor". Milliyet Cumartesi. 20. května 2006. s. 3.
  66. ^ Örnek, Aslı (5. června 2006). „Anadolu turnesinde dansçıları da olacak“. Sabah Günaydın. Archivovány od originál dne 27. června 2006. Citováno 4. dubna 2020.
  67. ^ „65 bin Rizeli Hande'yi izledi“. Hürriyet Kelebek. 25. července 2006. Citováno 4. dubna 2020.
  68. ^ A b Çakır, Bawer (listopad – prosinec 2007). „Söz konusu Hande Yener ise ...“ Kaos GL (97): 28.
  69. ^ „21:00 Hande Yener & Rafet El Roman Konseri“. Hürriyet Kelebek. 11. srpna 2006. Citováno 4. dubna 2020.
  70. ^ A b Budak, Oben (30. září 2006). „Kimse yenemezse Hande yener!“. Cumartesi Sabah. Archivovány od originál dne 8. srpna 2013. Citováno 15. srpna 2013.
  71. ^ „Rumeli Hisarı konserleri sürüyor ...“ Milliyet. 14. srpna 2006. Citováno 4. dubna 2020.
  72. ^ Dilmener, Naim (2013). Eleştirmenin Günlüğü 2006. Istanbul: Overteam Yayınları. p. 15. ISBN  9789944044394.
  73. ^ A b C Akyıldız, Tolga (21. října 2006). „Single'ların tam zamanı“. Hürriyet Daily News. Archivovány od originál dne 5. srpna 2013. Citováno 25. července 2013.
  74. ^ Kuyucu, Michael (leden 2006). „Bir Albüm: Hande Yener - Apayrı“ (PDF). Gala: 30. Archivováno od originál (PDF) dne 24. března 2020. Citováno 24. března 2020 - přes Muzikhabercisi.com.
  75. ^ Moderátor: Gülben Ergen (24. června 2008). Gülben Ergen'le Sürpriz. Sezóna 1. Epizoda 5. Istanbul, Turecko. atv.
  76. ^ Dakni, Sarp (2. října 2011). „Eski Hande'ye ne oldu?“. Radikal. Archivovány od originál dne 25. března 2016. Citováno 24. března 2020.
  77. ^ Tanberken, Olcay (28. září 2011). „Hande Yener'in Teşekkürler'i Kime?“. Dikkat Müzik. Archivovány od originál dne 1. října 2011. Citováno 24. července 2012.
  78. ^ Melek, Fatih (12. dubna 2010). „Bir“ Çakma Hande „Denemesi“. Gerçek Pop. Archivovány od originál dne 6. prosince 2011. Citováno 25. července 2012.
  79. ^ Melek, Fatih (14. února 2013). „Bu Albümler Bekleneni Veremedi“. Gerçek Pop. Archivovány od originál dne 28. dubna 2017. Citováno 5. dubna 2020.
  80. ^ A b Şişman, Mayk (31. března 2013). „Hande Yener'in 'Pencere'sinde' anı yakalamak 'var". Milliyet. Archivovány od originál dne 7. dubna 2020. Citováno 5. dubna 2020.
  81. ^ „Son 10 yılın en iyisi: Candan Erçetin“. NTVMSNBC.com. 18. prosince 2009. Archivovány od originál dne 13. září 2011. Citováno 26. července 2013.
  82. ^ Budak, Oben (25. února 2017). „Ayşe Hatun büyük olay!“. Habertürk. Archivováno z původního dne 27. února 2017. Citováno 3. února 2020.
  83. ^ Budak, Oben (8. srpna 2006). „Bu yazın şarkıları“. Cumartesi Sabah. Archivovány od originál dne 7. dubna 2020. Citováno 4. dubna 2020.
  84. ^ Dilmener, Naim (2013). Eleştirmenin Günlüğü 2006. Istanbul: Overteam Yayınları. p. 73. ISBN  9789944044394.
  85. ^ Gence, Hakan (14. července 2019). „Edis'te Tarkan'ın star ışığı var ... Ama Murat Dalkılıç ve Soner Sarıkabadayı'da yok“. Hürriyet Pazar. Archivovány od originál dne 1. srpna 2019. Citováno 4. dubna 2020.
  86. ^ Baştürk, Onur (8. března 2010). „Kamuoyunu aydınlatıyorum: Hande cidden eskiye mi döndü?“. Hürriyet Daily News. Archivovány od originál dne 1. července 2013. Citováno 29. června 2013.
  87. ^ Baştürk, Onur (11. února 2019). „Hande Yener dönmüş“. Hürriyet Daily News. Archivovány od originál dne 12. února 2019. Citováno 5. dubna 2020.
  88. ^ Demirkol, Hikmet (8. dubna 2013). „Vega'dan yeni bir albüm geliyor“. Hürriyet Daily News. Archivovány od originál dne 24. listopadu 2018. Citováno 5. dubna 2020.
  89. ^ Demirkol, Hikmet (3. června 2014). „Rihanna kampa girdi“. Hürriyet Daily News. Archivovány od originál dne 7. dubna 2020. Citováno 5. dubna 2020.
  90. ^ Tekin, Serhat (5. března 2020). „Hande Yener'in yeni albümünden notlar“. Hürriyet Daily News. Archivovány od originál dne 22. března 2020. Citováno 5. dubna 2020.
  91. ^ „Apayri by Hande Yener“. iTunes store (USA). 7. května 2006. Archivovány od originál dne 12. ledna 2010. Citováno 25. března 2020.
  92. ^ "Hande Yener / Apayrı". Esenshop. Archivovány od originál dne 4. května 2012. Citováno 27. července 2013.
  93. ^ "Hande Yener / Apayrı". Esenshop. Archivovány od originál dne 25. dubna 2013. Citováno 27. července 2013.
  94. ^ "Apayrı". Muud. Archivovány od originál dne 1. dubna 2019. Citováno 7. dubna 2020.
  95. ^ "Apayrı by Hande Yener". 4. června 2014. Archivovány od originál dne 5. dubna 2020. Citováno 25. března 2020.

externí odkazy