Antiisomorphism - Antiisomorphism
v teorie kategorií, pobočka matematika, an antiisomorphism (nebo anti-izomorfismus) mezi strukturované sady A a B je izomorfismus z A do naproti z B (nebo ekvivalentně z opaku A na B).[1] Pokud existuje antiisomorphism mezi dvěma strukturami, jsou považovány za antiisomorphic.
Intuitivně lze říci, že dvě matematické struktury jsou antiisomorphic znamená, že jsou v zásadě protiklady jeden druhého.
Koncept je obzvláště užitečný v algebraickém prostředí, například když je aplikován na prsteny.
Jednoduchý příklad
Nechat A být binární relace (nebo řízený graf ) skládající se z prvků {1,2,3} a binárního vztahu definováno takto:
Nechat B být binární relační sada skládající se z prvků {A,b,C} a binární relace definováno takto:
Všimněte si, že opak B (označeno Bop) je stejná sada prvků s opačným binárním vztahem (to znamená obrátit všechny oblouky směrovaného grafu):
Pokud vyměníme A, b, a C s 1, 2 a 3, vidíme, že každé pravidlo v Bop je stejné jako některé pravidlo v A. To znamená, že můžeme definovat izomorfismus z A na Bop podle . je pak antiisomorphism mezi A a B.
Prsten anti-izomorfismy
Se specializací obecného jazyka teorie kategorií na algebraické téma prstenů máme: Let R a S být prsteny a F: R → S být bijekce. Pak F je prsten anti-izomorfismus[2] -li
Li R = S pak F je prsten anti-automorfismus.
Příklad kruhového anti-automorfismu je dán konjugovaným mapováním čtveřice:[3]
Poznámky
Reference
- Baer, Reinhold (2005) [1952], Lineární algebra a projektivní geometrieDover, ISBN 0-486-44565-8
- Jacobson, Nathan (1948), Teorie prstenůAmerická matematická společnost, ISBN 0-8218-1502-4
- Pareigis, Bodo (1970), Kategorie a funktoryAkademický tisk, ISBN 0-12-545150-4