Anna Maria Ehrenstrahl - Anna Maria Ehrenstrahl
Anna Maria Ehrenstrahl Wattrang | |
---|---|
![]() | |
narozený | |
Zemřel | 22. října 1729 Stockholm | (ve věku 63)
Národnost | švédský |
Vzdělání | David Klöcker Ehrenstrahl (její otec) |
Styl | Barokní |
Manžel (y) | Johan Wattrang |

Anna Maria Ehrenstrahl (4. září 1666 - 22. října 1729),[1][2] byl Švéd Barokní malíř. Je pro ni známá alegorické práce obrazy, portréty a skupinové portréty.
Životopis
Anna Maria Ehrenstrahl byla dcerou malíře David Klöcker Ehrenstrahl[3] a Maria Momma.[2]
V roce 1688 se provdala za Johana Wattrangea (1652–1724), prezidenta Svea Hovrätt.[2] Stále je však známa výhradně pod příjmením Ehrenstrahl. Do této doby ve Švédsku ještě nebylo obvyklé, aby ženy po svatbě přijaly jméno svého manžela. Jako soukromá osoba byla popsána jako kultivovaná hostitelka v domě svého manžela. Kvůli svému bohatému manželství nemusela být profesionální umělkyní, aby se uživila, ale dál malovala celý svůj život a stále příležitostně přijímala provize za peníze.[1] Zdá se, že její současníci byli respektovaným umělcem.[1]
Anna Maria Ehrenstrahl byla studentkou svého otce. Brzy ho přidělil jako svého asistenta, aby maloval detaily při své práci ve svém ateliéru. Otec jí svěřil provize do svého ateliéru.[1] Produkovala velké množství kopií děl svého otce. Mezi nimi i portrét krále Charles XI Švédska. V této době byly kopie uměleckou formou s určitým statusem a lukrativním úkolem pro umělce.[1]
Její produkce sestávala z alegorie, kvaš a portréty lidí a zvířat, svobodné i ve skupinách, v barokním stylu, které také používal její otec. Ve věku jednadvaceti let absolvovala alegorii čtyř ročních období (1687) a alegorii Amor a psychika. Produkovala portréty prince Fredrika a prince Karla Gustava z pověření vdovy královny (1690), portrét prince Gustava (1685), portrét královny Ulrika Eleonora z Dánska a Aurora Königsmarck. Produkovala skupinu portrétů šesti prezidentů Svea Hovrätta: Magnus Gabriel De la Gardie, Gustaf Adolf De la Gardie L. Wallenstedt, Gabriel Falkenberg, Reinhold Johan von Fersen a Carl Gyllenstierna (1717). Dále produkovala portréty členů rodiny Wattrang a pracuje v kvaš zvířat.
V roce 1717 Anna Maria Ehrenstrahl darovala Svea Hovrättovi šest svých obrazů, které zobrazovaly šest jejích prezidentů. Při této příležitosti spisovatel Sophia Elisabet Brenner napsal k ní báseň obdivu, která je zobrazuje jako ženy, které jsou průkopnicemi své profese ve Švédsku:[1]
Kdybych z vrozeného instinktu rýmoval pro své potěšení,
Vaše práce je jasně vyjádřena vaší prací.
Ačkoli nás umění může někdy stát hodiny,
Neexistuje lepší způsob, jak si jej pamatovat.
Nechť proti nám závistí úsměv, ať smrt napne jeho luk,
Protože ani neděsím tvou tužku, ani moje pero.
Poznámky
Reference
- ^ A b C d E F En mamsell i akademien. Ulrica Fredrica Pasch och 1700-talets konstvärld. av Anna Lena Lindberg, Stockholm: Signum, 2010. ISBN 978-91-86221-05-8
- ^ A b C Anna Maria Ehrenstrahl, urna: sbl: 16717, Svenskt biografiskt lexikon (art av Axel Sjöblom.), Hämtad 07.02.2015.
- ^ A b Wilhelmina Stålberg; P. G. Berg (1864). „Ehrenstrah, Anna Maria“. Anteckningar om svenska qvinnor [Poznámky k ženám] (ve švédštině). Stockholm: P.G. Berg. p. 121. Citováno 1. září 2014.
Zdroje
- Carin Österberg; Inga Lewenhauptová; Anna-Greta Wahlberg (1990). Svenska kvinnor: föregångare, nyskapare [Švédské ženy: průkopnice, inovátorka] (ve švédštině). Signum. ISBN 978-91-87896-03-3.
- Svenskt Konstnärslexikon [Švédský slovník umělců]. Malmö: Allhems Förlag.
Další čtení
externí odkazy
Média související s Anna Maria Ehrenstrahl na Wikimedia Commons