Angelo (opera) - Angelo (opera)
Opery César Cui |
---|
![]() |
|
Angelo (Анджело v cyrilice; Andželo v přepisu) je opera ve čtyřech dějstvích César Cui, složený v letech 1871-1875, s a libreto podle Viktor Burenin na základě Victor Hugo próza z roku 1835, Angelo, tyran z Padovy. Stejná hra byla základem Saverio Mercadante je Il giuramento z roku 1837, Amilcare Ponchielli je La Gioconda, která měla premiéru ve stejném roce jako Cuiho opera (1876), a Alfred Bruneau je Angelo, tyran de Padoue z roku 1928.
Historie výkonu
Angelo měla premiéru 1. února 1876 v Petrohrad na Mariinské divadlo. Dirigent byl Eduard Nápravník. Zřejmě to konkrétní období nepřežilo a bylo odstraněno z repertoáru.
Nová výroba Angelo se uskutečnilo pětadvacet let po původní premiéře v roce 1901 na výstavě Velké divadlo v Moskvě, s Feodor Chaliapin v roli Galeofy. Mariinsky představil Angelo znovu v roce 1910.
Role
- Angelo Malipieri, podesta: bas
- Catarina Bragadini: soprán
- Tisbe: mezzosoprán
- Rodolfo: tenor
- Anafesta Galeofa, Tisbeho factotum, Angelova špiónka: bas
- Ascanio Strozzi: bas
- Dafne [= 2. maska]: mezzosoprán
- 1. Sbirro: baryton
- 2. Sbirro: bas
- Fra Paolo: tenor
- Peppo: tenor
- Sluha: nezpívající role
- Patricijové, signore, people, sbirri atd .: refrén
Nastavení: Padova, 1549.
Synopse
1. dějství
V osvětlené zahradě Tisbe se bavili maskovaní hosté. Poté, co se rozešli, Rodolfo a spiklenci v jeskyni si stěžovali na Angela. Hosté se vracejí. Galeofa ví, kdo je Rodolfo, a pomůže mu setkat se té noci s Catarinou, jeho milenkou.
Vstupuje Tisbe. Je zamilovaná do Rodolfa a pro jeho lásku by zabila každého soupeře. Na straně přizná, že miluje pouze Catarinu, a odejde. Galeofa se znovu objeví a dá Tisbe láhev jedu a láhev lektvaru na spaní. Řekne jí, že Rodolfo se té noci setká s jinou ženou.
Angelo přijde za zvukem pozdravu barcarolle. Aby uklidnila jeho žárlivost na její pozornost vůči Galeofovi, řekne mu o době, kdy byla její matka před lety zachráněna z vězení, když byl Tisbe ještě dítě. Dcera benátského šlechtice prosila, aby ušetřila Tisbeho matku, a ta vděčně dala dívce její kříž. Od té doby Tisbe hledal tuto osobu.
Zákon 2
Ve své ložnici čeká Catarina na Rodolfa. Pokojské se ji snaží rozveselit zpěvem, ale to nepomůže. Osamělá, Catarina se poté snaží rozveselit hraním Rodolfovy smutné písně a najednou je slyšet zpívat ji z balkonu. Po jejich milostné scéně je slyšet hluk a Rodolfo se skrývá. Je to Tisbe; i když neví, kdo je Catarinin milenec, volá po Angelovi, aby mu řekl o Catarinině aféře. Jak se Catarina modlí před krucifixem, Tisbe si všimne, že je to ten, který kdysi měla její matka.
Když Angelo vstoupí, Tisbe vymyslí příběh o spiknutí s cílem zavraždit Angela. Kromě toho slibuje Catarině prostředek k útěku s Rodolfem.
Zákon 3
Před tavernou u řeky za soumraku se dav baví s tarantellou. Objeví se téma benátského tyrana a lidé jsou přesvědčeni, aby se připojili ke spiknutí, aby ho zavraždili. Rodolfo vstoupí a hlásí, že je Galeofa zradil. Když druhý vstoupí, dav ho smrtelně zraní. Poté, co Angelo a jeho vojáci přijdou na scénu, Galeofa dá Angelovi nepodepsaný dopis Catarině od mladého muže, poté zemře. Povstání je poraženo.
Zákon 4
Tablo 1: v Catarině pokojiAngelo vysvětluje knězi, jak by měl být uspořádán Catarinin pohřeb. Dva odejdou a objeví se Tisbe s podezřením, že Rodolfo je Catarina milenkou. Když se Angelo vrátí a ukáže jí milostný dopis, Tisbe ví, že rukopis je Rodolfův, ale předstírá opak. Přesvědčí Angela, že by měl otrávit Catarinu, ne jí popravit hlavu, a jde si pro jed.
Angelo říká Catarině, že její život bude ušetřen, pokud odhalí totožnost svého milence. Osamělá, Catarina objeví blok a sekeru, které jsou skryty za oponou.
Tisbe v doprovodu Angela přináší lahvičku, z níž Catarina odmítá pít. Na naléhání Tisbe to vypije a přizná svou cudnou lásku. Angelo říká svým služebníkům, aby odvedli Catarino tělo pryč do krypty, ale poté, co odejde, je Tisbe podplatí, aby udělali něco jiného.
Tablo 2: V Tisbeově ložnici
Catarina leží zakrytá pláštěm. Hrob byl zapečetěn a koně venku jsou připraveni na útěk. Objeví se Rodolfo, přesvědčený, že Tisbe otrávil Catarinu, a bodne Tisbeho do srdce. Catarina se probouzí; Tisbe jim žehná a umírá, když pohřební průvod míjí oknem do kmene „De profundis."
Pozoruhodné výňatky
- Úvod
- Tisbeho příběh (1. dějství)
- Barcarolle (1. dějství)
- Rodolfova píseň (2. dějství)
Bibliografie
- Bernandt, G.B. Словарь опер впервые поставленных или изданных в дореволюционной России и в СССР, 1736-1959 [Slovník oper poprvé provedených nebo publikovaných v předrevolučním Rusku a v SSSR, 1836-1959] (Москва: Советский композитор, 1962), s. 21–22.
- Cui, Césare. Анджело: опера в четырех действиях. Фортепианное переложение с пением. [Angelo: opera o čtyřech dějstvích, klavírní vokální partitura]. Petrohrad: W. Bessel, 1876.
- Mercy-Argenteau, hraběnka de. César Cui: kritika esquisse. Paříž: Fischbacher, 1888.
- Nazarov, A.F. Цезарь Антонович Кюи [Cezar 'Antonovič Kjui]. Moskva: Muzyka, 1989.
- Taruskin, Richarde. Opera a drama v Rusku, jak bylo kázáno a praktikováno v 60. letech 19. století. Nové vydání Rochester: University of Rochester Press, 1993.