Chloe - An Chloe

Mozartův bustový medailon od Joseph Georg Mansfeld [de ], se skóre „An Chloe“, publikovaným v roce 1789 autorem Artaria

"Chloe„(Chloe), K. 524, je skladba pro hlas a klavír od Wolfgang Amadeus Mozart k básni od Johann Georg Jacobi. Mozart ji složil 24. června 1787 ve Vídni.

Text

Jacobiho báseň se skládá z 13 čtyřřádkových sloky s A – B – A – B schéma rýmu. Mozart, který to našel v Göttinger Musenalmanach od roku 1785,[1] použil pouze první čtyři. Nepoužívané sloky říkají, jak bylo štěstí milenců zkráceno zradou a smrtí. „Smrt“ ve třetí sloce odkazuje na vrchol vášně, po kterém milenci uvolní své objetí - la petite mort. Z starogrécký román Daphnis a Chloe Chloe je jméno pastýřky často používané v poetických pastoračních podmínkách.

Wenn die Lieb 'aus deinen blauen,
hellen, offnen augen sieht,
und vor Lust hinein zu schauen
mir je im Herzen klopft und glüht;

Und ich halte dich und küsse
deine Rosenwangen teplý,
liebes Mädchen, und ich schließe
zitternd dich v meinem Arm,

Mädchen, Mädchen, und ich drücke
dich an meinen Busen fest,
der im letzten Augenblicke
sterbend nur dich von sich läßt;

den berauschten Blick umschattet
eine düstre Wolke mir,
und ich sitze dann ermattet,
aber selig neben dir.

Když láska září z tvé modré,
světlé, otevřené oči,
a radost z nich hledět
rozbuší mi srdce a září;

A držím tě a líbám
Tvé růžové tváře jsou teplé,
drahá holka, a já spí
třeseš se mi v náručí

Dívka, dívka, a já tisknu
jsi mi pevně na prsou,
který na poslední chvíli
jen umírá, nechá tě jít;

Můj opojený pohled je zastíněn
ponurým mrakem,
a pak jsem vyčerpaný seděl
ale blažený, vedle tebe.

Hudba

Kromě prvních šesti pruhy že Mozart vstoupil do svého katalogu, autogram je ztracen, pravděpodobně prvním vydavatelem, Artaria, kde vyšlo v roce 1789. Bylo tak populární, že vyšlo v Mnichově a v Dánsku (v dánském překladu) během Mozartova života a v mnoha vydáních v následujících desetiletích.[2]

{ new Staff with { remove

Mozartův katalogový záznam[3] dává tempo jako allegretto, Artaria to dává jako Allegro. The podpis klíče je E-dur, časový podpis je alla breve (2/2), hlasový rozsah je z D4 do A♭5, a práce se skládá ze 74 pruhů, přičemž provedení trvá přibližně 2 1/2 minuty.

Forma složení není strofický, ale a rondo (A – B – A – C – A ′) s a coda. Vokální linka je nezávislá na doprovodu klávesnice. Skoky v melodii nahoru v pruzích 8, 9, 13 naznačují potěšení milenců, piano staccato v pruzích 21 a 23 jsou zobrazeny srdeční rytmy, třesou se (piano bary 24, 25, hlas melisma 35, 36), dušnost (odpočinek uprostřed slova v pruzích 41, 43) a únava (delší odpočinek v pruzích 49 a 50, což vede k obecné pauze v pruhu 51). Coda vyvolá operní styl v pruzích 65 až 70 a pruhy 62 až 65 používají náhlé dynamický změny od Mannheimská škola. Klavír znovu používá svou předehru pod hlasem v liště 67 a rozšiřuje ji tak, aby vytvořil předehru.[2][4] První tři verše jsou pokryty 39 pruhy, zatímco čtvrtý sám trvá 30.

Několik rytců použilo toto skóre ve svých zobrazeních Mozarta.

Reference

  1. ^ „Chloe“. Göttinger Musenalmanach. Waldeck: 99. 1785 - přes Bavorská státní knihovna.
  2. ^ A b W. A. ​​Mozart (2005). John Glenn Paton (ed.). Mozart - 12 písní. Alfred Music. p.52. ISBN  9781457435331.
  3. ^ Wolfgang Amadeus Mozart. Verzeichnis aller meiner Werke. s. 6–7 - prostřednictvím Otáčení stránek, Britská knihovna., (jako HTML )
  4. ^ Glauert, Amanda (2004). Parsons, James (ed.). Cambridge Companion to the Lied. Cambridge společníci hudby. Cambridge University Press. str. 73–74. ISBN  9780521804714.

externí odkazy