Alta diskuse - Alta controversy
Část série na |
Práva původních obyvatel |
---|
![]() |
Práva |
Vládní organizace |
Nevládní organizace a politické skupiny |
Problémy |
Právní zastoupení |
Kategorie |
The Alta konflikt[1] nebo Alta diskuse odkazuje na sérii masivních protestů v Norsko na konci sedmdesátých a začátku osmdesátých let týkající se výstavby a vodní elektrárna v Alta River v Finnmark, Severní Norsko.
Časová osa
- Obyvatelé Bludiště shromáždil a vytvořil „Aksjonskomiteen mot neddemming av Masi“, 15. srpna 1970[2]
- Skupina s názvem „Altautvalget for bevaring av Alta-Kautokeinovassdraget“ dokumentovala škodlivé účinky na lososa a „povahu“ Alta-kaňon, od roku 1973.[3] (Skupině se obecně připisuje vliv na ovlivňování městské rady Alty v opozici vůči projektu výstavby.[4])
- „Folkeaksjonen mot utbygging av Alta-Kautokeinovassdraget“ byl založen na místní střední škole (Alta tělocvičny ), asi 80 demonstrantů, 12. července 1978[5]
- The Tábor Detsika byla založena v létě 1979. Obdržela 6500[6] návštěvníků[7] od 20 národů - řada návštěvníků byli demonstranti.
- Později v roce 1979 Stilla Camp byl založen tábor Detsika (kulturní setkání a politický workshop)[8]) byl zrušen.[9]
- „Folkeaksjonen -“ uspořádal volby na výročním zasedání „ekstaordinær“ v Altě 24. ledna 1982, které dospělo k závěru, že organizace má být rozebrána.[10] (Jedním z důvodů demontáže organizace bylo vyhnout se obviňování ze sabotáže a trestných činů, jako jsou pyromanické činy, které se v minulých vánočních svátcích odehrály proti mobilním stavbám patřícím NVE.[10])
- „Folkeaksjonen -“ uspořádala poslední národní konferenci v květnu 1982.[11]
- Řízení před soudem (Alta herredsrett ) proti Alfred Nilsen, Bongo, Suhr a Flatberg, začátek 1. března 1983. Později jsou odsouzeni k pokutám (10 000 až 20 000 norských korun) a podmíněným trestem odnětí svobody (60–90 dnů).[12]
Dějiny

Podkladem pro kontroverzi byl zveřejněný plán Norské ředitelství pro vodní zdroje a energii (NVE), která požadovala výstavbu přehrady a vodní elektrárny, která by vytvořila umělé jezero a zaplavila Sami vesnice Bludiště. Poté, co se počáteční plán setkal s politickým odporem, byl navržen méně ambiciózní projekt, který by způsobil menší přesídlení obyvatel Sámů a menší narušení sob migrace a divoký losos rybolov.
12. července 1978 bylo založeno lidové hnutí proti rozvoji vodní cesty Alta-Kautokeino (Folkeaksjonen mot utbygging av Alta-Kautokeinovassdraget), které vytvořilo organizační platformu pro první stavbu stavebních prací.[13] Tato skupina a další podali u norských soudů soudní příkaz proti norské vládě, aby zabránili zahájení stavby.
Na podzim roku 1979, kdy byla stavba zahájena, demonstranti provedli dva skutky občanská neposlušnost: na samotném staveništi ve Stille se aktivisté posadili na zem a zablokovali stroje a současně aktivisté Sami zahájili hladovka mimo Norský parlament.
Dokumenty, které byly mezitím odtajněny, ukazují, že vláda plánovala použít vojenské síly jako logistickou podporu policejním orgánům v jejich úsilí zastavit protesty.[14]
Tehdejší předseda vlády, Odvar Nordli, předjímal takovou eskalaci slibováním revize rozhodnutí parlamentu, ale norský parlament následně potvrdil své rozhodnutí přehradit řeku. Když práce začaly znovu v lednu 1981, připoutalo se k nim více než tisíc demonstrantů. Policie reagovala velkými silami; v jednom okamžiku bylo 10% všech norských policistů umístěných v Altě (během této doby byli ubytováni na výletní lodi). Demonstranti byli násilím odstraněni policií.
Poprvé od druhé světové války byli Norové zatčeni a obviněni z porušování zákonů proti nepokojům. Ústřední organizace pro obyvatele Sámů ukončily veškerou spolupráci s norskou vládou. Dvě samské ženy dokonce odcestovaly do Říma, aby požádaly papeže.
Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch vlády počátkem roku 1982, kdy přestala organizovaná opozice vůči elektrárně a výstavba Vodní elektrárna Alta byla dokončena do roku 1987.
Dědictví

Jako první vážný politický otřes od doby debata o norském členství v ES v roce 1972 byla spor o Altu důležitý několika způsoby:
- Zařadila práva Sámů jako domorodého obyvatelstva se zřetelnými právy na země v severním Norsku do národní politické agendy. Tento proces dosáhl klíčového milníku v roce 2005, kdy Zákon Finnmark byl předán. Má se za to, že ačkoliv Sami prohráli bitvu o tuto konkrétní otázku, dosáhli důležitých dlouhodobých zisků.
- Sjednotilo dříve rozdílné ekologické skupiny s ohledem na společnou věc.
- Oživili zájem Sami o jejich kulturu a stáhli zpět úsilí norské vlády Norwegianizace politika.
The Nevládní organizace uspořádal opozici proti výstavbě v Alta kontroverze, a měl nejvíce 20 000 členů. Z těchto 10 000 se aktivně účastnilo demonstrací, včetně Stilla March. Organizace fungovala jako spolupráce mezi ekologové a Sami aktivistů a podařilo se mu nejen zaměřit se na otázky životního prostředí, ale také na práva Sámů.
Po jejich činech z občanská neposlušnost, čtyři vůdci, Alfred Nilsen, Tore Bongo, Svein Suhr a Per Flatberg (vůdce informací), byli odsouzeni za podporu nezákonných činů.
La Elva Leve! ["nechat řeku žít"] byl rok 1980 docudrama inspirovaný událostmi protestů Alty.
V roce 2014 "v jedné ze scén Kačer Donald Vánoční příběh, těžební aktivisté - oblečeni gákti —A objeví se řetězový gang. Sdružení ke konfliktu v Altě v 70. a 80. letech, kde byl velký odpor k výstavbě přehrady na Alta River, jsou jasné ", podle NRK.[1] A dokumentární film Tidsvitne: Alta-kampen ["Alta Struggle" epizoda série Tidsvitne] produkoval NRK.
Subplot v animovaném hudebním filmu z roku 2019 Frozen II kde přehrada postavená na kmenové zemi králem Runeardem, Elsa a Anna Dědeček naráží na spor Alty. Runeard nechal postavit přehradu zdánlivě jako dárek Northuldranům, fiktivnímu kmenu inspirovanému Sámové, ale ve skutečnosti to byl prostředek k dalšímu podrobení kmene, kterému král nedůvěřoval pro jejich spoléhání na magii.[15]
Viz také
Reference
- ^ A b Donald bruker jula na Hamle opp med gruveaksjonistene na Finnmarksvidda [Během Donaldových Vánoc překonává těžební aktivisty na Finnmarksvidda]
- ^ Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt, str. 17
- ^ Alta - Kraftkampen som urfordret statens makt, str. 32
- ^ Alta - kraftkampen som utfordret statens makt, str.33
- ^ Alta - kraftkampen som utfordret statens makt, str. 32
- ^ Glesnes, Gjermund (10.08.2013). „Fra sivil ulydighet til turisme“. Verdens Gang.
- ^ Hjorthol, Lars Martin (2006). Alta - kraftkampen som utfordret statens makt [Alta - boj o moc, který zpochybnil dosah vlády]. p. 38.
- ^ Alta - kraftkampen som utfordret statens makt, s. 39
- ^ Alta - kraftkampen som utfordret statens makt, s. 41
- ^ A b Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt, str. 152
- ^ Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt, str.153
- ^ Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt, str. 200
- ^ Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt, str.189,ISBN 978-82-05-33943-9
- ^ http://www.aftenposten.no/nyheter/iriks/article1280217.ece
- ^ Marshall, Emily Zobel. „Postkoloniální spiknutí hry Frozen 2: je to všechno trochu šaráda?“. Konverzace. Citováno 8. července 2020.
Literatura
- Norské ministerstvo zahraničních věcí Sámové v Norsku
- Bård Berg: 25 roků, pokud jsem skyttergravene? Fra kampen om Alta / Kautokeino-vassdraget do Bondevik-regjeringens forslag til Finnmarkslov (v norštině)
- Lars Martin Hjorthol: Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt [„boj o moc, který zpochybnil vládní moc“], Gyldendal, 2006 ISBN 82-05-33943-0 (v norštině)
externí odkazy
- Tidsvitne: Alta-kampen (Dokumentární film zobrazitelný z norských IP adres)
- - AKP ville hjelpe samene med sabotasje - I 1981 ble Samebevegelsen flere ganger contactet og tilbudt hjelp til teror- og sabotasjeaksjoner mot mål i Norge. Henvendelsene kom fra både IRA og venstreradikale nordmenn, mest sannsynlig AKP-medlemmer. [Dělnická komunistická strana chtěla Sámům sabotovat - V roce 1981 Samebevegelsen byl několikrát kontaktován a nabídl pomoc při teroristických a sabotážních útocích na cíle v Norsku. Kontakt pocházel jak od IRA, tak od levicových Norů, pravděpodobně členů AKP.]
- Ville sprenge skip i Alta - Under Alta-striden planla venstreradikale nordmenn å sprenge politibåten «Janina», som lå i Alta med 800 politifolk om bord.