Alta diskuse - Alta controversy

Část série na
Práva původních obyvatel
Indalo symbol
Práva
Vládní organizace
Nevládní organizace a politické skupiny
Problémy
Právní zastoupení
Kategorie

The Alta konflikt[1] nebo Alta diskuse odkazuje na sérii masivních protestů v Norsko na konci sedmdesátých a začátku osmdesátých let týkající se výstavby a vodní elektrárna v Alta River v Finnmark, Severní Norsko.

Časová osa

  • Obyvatelé Bludiště shromáždil a vytvořil „Aksjonskomiteen mot neddemming av Masi“, 15. srpna 1970[2]
  • Skupina s názvem „Altautvalget for bevaring av Alta-Kautokeinovassdraget“ dokumentovala škodlivé účinky na lososa a „povahu“ Alta-kaňon, od roku 1973.[3] (Skupině se obecně připisuje vliv na ovlivňování městské rady Alty v opozici vůči projektu výstavby.[4])
  • „Folkeaksjonen mot utbygging av Alta-Kautokeinovassdraget“ byl založen na místní střední škole (Alta tělocvičny ), asi 80 demonstrantů, 12. července 1978[5]
  • The Tábor Detsika byla založena v létě 1979. Obdržela 6500[6] návštěvníků[7] od 20 národů - řada návštěvníků byli demonstranti.
  • Později v roce 1979 Stilla Camp byl založen tábor Detsika (kulturní setkání a politický workshop)[8]) byl zrušen.[9]
  • „Folkeaksjonen -“ uspořádal volby na výročním zasedání „ekstaordinær“ v Altě 24. ledna 1982, které dospělo k závěru, že organizace má být rozebrána.[10] (Jedním z důvodů demontáže organizace bylo vyhnout se obviňování ze sabotáže a trestných činů, jako jsou pyromanické činy, které se v minulých vánočních svátcích odehrály proti mobilním stavbám patřícím NVE.[10])
  • „Folkeaksjonen -“ uspořádala poslední národní konferenci v květnu 1982.[11]
  • Řízení před soudem (Alta herredsrett ) proti Alfred Nilsen, Bongo, Suhr a Flatberg, začátek 1. března 1983. Později jsou odsouzeni k pokutám (10 000 až 20 000 norských korun) a podmíněným trestem odnětí svobody (60–90 dnů).[12]

Dějiny

Blokáda proti vodnímu projektu Alta na tradičním Sami území. Projekt byl dokončen v roce 1987.

Podkladem pro kontroverzi byl zveřejněný plán Norské ředitelství pro vodní zdroje a energii (NVE), která požadovala výstavbu přehrady a vodní elektrárny, která by vytvořila umělé jezero a zaplavila Sami vesnice Bludiště. Poté, co se počáteční plán setkal s politickým odporem, byl navržen méně ambiciózní projekt, který by způsobil menší přesídlení obyvatel Sámů a menší narušení sob migrace a divoký losos rybolov.

12. července 1978 bylo založeno lidové hnutí proti rozvoji vodní cesty Alta-Kautokeino (Folkeaksjonen mot utbygging av Alta-Kautokeinovassdraget), které vytvořilo organizační platformu pro první stavbu stavebních prací.[13] Tato skupina a další podali u norských soudů soudní příkaz proti norské vládě, aby zabránili zahájení stavby.

Na podzim roku 1979, kdy byla stavba zahájena, demonstranti provedli dva skutky občanská neposlušnost: na samotném staveništi ve Stille se aktivisté posadili na zem a zablokovali stroje a současně aktivisté Sami zahájili hladovka mimo Norský parlament.

Dokumenty, které byly mezitím odtajněny, ukazují, že vláda plánovala použít vojenské síly jako logistickou podporu policejním orgánům v jejich úsilí zastavit protesty.[14]

Tehdejší předseda vlády, Odvar Nordli, předjímal takovou eskalaci slibováním revize rozhodnutí parlamentu, ale norský parlament následně potvrdil své rozhodnutí přehradit řeku. Když práce začaly znovu v lednu 1981, připoutalo se k nim více než tisíc demonstrantů. Policie reagovala velkými silami; v jednom okamžiku bylo 10% všech norských policistů umístěných v Altě (během této doby byli ubytováni na výletní lodi). Demonstranti byli násilím odstraněni policií.

Poprvé od druhé světové války byli Norové zatčeni a obviněni z porušování zákonů proti nepokojům. Ústřední organizace pro obyvatele Sámů ukončily veškerou spolupráci s norskou vládou. Dvě samské ženy dokonce odcestovaly do Říma, aby požádaly papeže.

Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch vlády počátkem roku 1982, kdy přestala organizovaná opozice vůči elektrárně a výstavba Vodní elektrárna Alta byla dokončena do roku 1987.

Dědictví

Tlačítko jazyka Sami (kampaň proti rozvoji Alty)

Jako první vážný politický otřes od doby debata o norském členství v ES v roce 1972 byla spor o Altu důležitý několika způsoby:

  • Zařadila práva Sámů jako domorodého obyvatelstva se zřetelnými právy na země v severním Norsku do národní politické agendy. Tento proces dosáhl klíčového milníku v roce 2005, kdy Zákon Finnmark byl předán. Má se za to, že ačkoliv Sami prohráli bitvu o tuto konkrétní otázku, dosáhli důležitých dlouhodobých zisků.
  • Sjednotilo dříve rozdílné ekologické skupiny s ohledem na společnou věc.
  • Oživili zájem Sami o jejich kulturu a stáhli zpět úsilí norské vlády Norwegianizace politika.

The Nevládní organizace uspořádal opozici proti výstavbě v Alta kontroverze, a měl nejvíce 20 000 členů. Z těchto 10 000 se aktivně účastnilo demonstrací, včetně Stilla March. Organizace fungovala jako spolupráce mezi ekologové a Sami aktivistů a podařilo se mu nejen zaměřit se na otázky životního prostředí, ale také na práva Sámů.

Po jejich činech z občanská neposlušnost, čtyři vůdci, Alfred Nilsen, Tore Bongo, Svein Suhr a Per Flatberg (vůdce informací), byli odsouzeni za podporu nezákonných činů.

La Elva Leve! ["nechat řeku žít"] byl rok 1980 docudrama inspirovaný událostmi protestů Alty.

V roce 2014 "v jedné ze scén Kačer Donald Vánoční příběh, těžební aktivisté - oblečeni gákti —A objeví se řetězový gang. Sdružení ke konfliktu v Altě v 70. a 80. letech, kde byl velký odpor k výstavbě přehrady na Alta River, jsou jasné ", podle NRK.[1] A dokumentární film Tidsvitne: Alta-kampen ["Alta Struggle" epizoda série Tidsvitne] produkoval NRK.

Subplot v animovaném hudebním filmu z roku 2019 Frozen II kde přehrada postavená na kmenové zemi králem Runeardem, Elsa a Anna Dědeček naráží na spor Alty. Runeard nechal postavit přehradu zdánlivě jako dárek Northuldranům, fiktivnímu kmenu inspirovanému Sámové, ale ve skutečnosti to byl prostředek k dalšímu podrobení kmene, kterému král nedůvěřoval pro jejich spoléhání na magii.[15]

Viz také

Reference

  1. ^ A b Donald bruker jula na Hamle opp med gruveaksjonistene na Finnmarksvidda [Během Donaldových Vánoc překonává těžební aktivisty na Finnmarksvidda]
  2. ^ Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt, str. 17
  3. ^ Alta - Kraftkampen som urfordret statens makt, str. 32
  4. ^ Alta - kraftkampen som utfordret statens makt, str.33
  5. ^ Alta - kraftkampen som utfordret statens makt, str. 32
  6. ^ Glesnes, Gjermund (10.08.2013). „Fra sivil ulydighet til turisme“. Verdens Gang.
  7. ^ Hjorthol, Lars Martin (2006). Alta - kraftkampen som utfordret statens makt [Alta - boj o moc, který zpochybnil dosah vlády]. p. 38.
  8. ^ Alta - kraftkampen som utfordret statens makt, s. 39
  9. ^ Alta - kraftkampen som utfordret statens makt, s. 41
  10. ^ A b Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt, str. 152
  11. ^ Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt, str.153
  12. ^ Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt, str. 200
  13. ^ Alta - Kraftkampen som utfordret statens makt, str.189,ISBN  978-82-05-33943-9
  14. ^ http://www.aftenposten.no/nyheter/iriks/article1280217.ece
  15. ^ Marshall, Emily Zobel. „Postkoloniální spiknutí hry Frozen 2: je to všechno trochu šaráda?“. Konverzace. Citováno 8. července 2020.

Literatura

externí odkazy