Alexis Michalik - Alexis Michalik
Alexis Michalik | |
---|---|
![]() Alexis Michalik na Cena Molière 2018 | |
narozený | Francie | 13. prosince 1982
obsazení |
|
Aktivní roky | 2001 – dosud |
Alexis Michalik, narozený 13. prosince 1982, je francouzsko-britský herec, scenárista a režisér. Přizpůsobil Shakespearovu Romeo a Julie do jeho hry R & J a napsal a uvedl své vlastní hry, včetně Le Porteur d'histoire, Le Cercle des illusionnistes, Edmond a Intra Muros. Účinkoval v řadě filmů, včetně Sagan podle Diane Kurys aLe Chant du loup podle Abel Lanzac a hrál v řadě televizních seriálů, miniseriálů a televizních filmů, včetně seriálů Kaboul Kitchen podle Allan Mauduit a Jean-Patrick Beneš. Za své hry získal různá Molièrova ocenění.
Vzdělávání
Je synem polského otce, umělce a britské matky. Byl vychován v Quartier des Abbesses v 18. obvod Paříže. Studoval na Collège Jules-Ferry, na konzervatoři v 19. okrsku a složil přijímací zkoušky na Conservatoire national d'art dramatique.[1]
Kariéra
Divadelní režisér a scenárista
Jeho první divadelní role byla jako Roméo v roce 2001, ve hře Juliette et Roméo režie Irina Brook na Théâtre de Chaillot.[2]
V roce 2003 byl přijat na Conservatoire national supérieur d'art dramatique (CNSAD ) v Paříži. Nicméně se vzdal svého místa, aby uspořádal svou první show, Une folle journée, adaptace Mariage de Figaro podle Beaumarchais. Přehlídku vytvořil v roce 2005 na výstavě Festival d'Avignon Vypnuto v Théâtre des Corps Saints, kde hraje roli hraběte. Michalik použil název svého zdrojového materiálu k pojmenování své divadelní společnosti, Los Figaros.
V roce 2006 vytvořil La Mégère à peu près apprivoisée v Théâtre La Luna (Buffon), hudební komediální adaptace hry od Shakespeare, ve kterém hrál roli Petruchia. Setkal se Arthur Jugnot, který produkoval hru v Avignonu v letech 2007 a 2008, v Théâtre des Béliers, poté v roce 2009 ve Vingtième Théâtre[3] a poté v roce 2010 v Le Splendid.[4] Adaptace byla poté uvedena v televizi v pořadu Pařížská premiéra.[5] Během této show se setkal Dominique Besnehard, hostitel přehlídky, který by později produkoval dva Michalikovy první krátké filmy.
V roce 2008 vytvořil R&J, adaptace Roméo et Juliette podle Shakespeare pro tři herce. V této inscenaci hrál různé role, včetně Romeo. Hra byla provedena v Théâtre des Béliers v Avignonu a poté v Théâtre Ciné 13 a v Studio des Champs-Elysées.
V roce 2010 adaptoval a režíroval druhé dějství filmu Carmen podle Bizet, v pořadu nazvaném Carmen Rock & Soul Opéra. Přehlídka, která byla uvedena na Festival des Mises en kapsle, hrál zpěvák Julie Zenatti v hlavní roli a Christophe Mali (Tryo ) hraje Dona Josého a 20 dalších herců, zpěváků, tanečníků a hudebníků. Přehlídka v Ciné 13 Théâtre.[6]
Poté Benjamin Bellecour, spolurežisér Ciné 13 Théâtre, vyzval Michalíka, aby napsal a režíroval první Michalikovu hru, Le Porteur d'histoire. Hra byla provedena ve zkrácené formě na Festival Faits d'Hiver. V červenci 2011 byla hra provedena v současné podobě v Théâtre des Béliers. Hra se vrátila do Avignonu v roce 2012 a byla také provedena v Paříži[7] v Théâtre 13 Jardin, kde byl dobře přijat veřejností i kritiky. Jeho hra byla znovu provedena na Studio des Champs-Élysées v únoru 2013 a v Théâtre des Béliers v roce 2017.
V lednu 2014 napsal svou druhou hru, Le Cercle des illusionnistes, který byl vyroben v Théâtre de La Pépinière v Paříži. Hra kombinuje fiktivní prvky s biografií o Robert-Houdin a filmař Georges Méliès. To bylo provedeno v roce 2014 a to bylo také provedeno v Théâtre des Béliers parisiens.[8]
Le Porteur d'histoire a Le cercle des illusionnistes byli oba nominováni na cenu Molières 2014 v kategoriích Meilleur Spectacle de Théâtre Privé, Meilleur Auteur Francophone Vivant, a Meilleur Metteur en Scène de Théâtre Privé. Le cercle des illusionnistes byl také nominován na Molière de la révélation ženský (Jeanne Arènes[9]) a Molière de la Création Visuelle (Marion Rebmann, Olivier Roset a Pascal Sautelet).
Alexis Michalik získal v roce 2014 dvě Molière ceny: Auteur et Metteur en scène. Jeanne Arènes byla také uznána.
V roce 2016 vytvořil Edmond na Théâtre du Palais-Royal, hra, která prozkoumala tuto náročnou tvorbu Cyrano de Bergerac podle Edmond Rostand. Dramaturga hrál komik Guillaume Sentou. V roce 2017 Molière Awards, Edmond získal sedm nominací: Molière du Théâtre privé, Molière de la Comédie, Molière du Comédien dans un second rôle, Molière de la Révélation maskuline, Molière de l'auteur francophone vivant, Molière du Metteur en scène d'un podívaná de Théâtre de la Création visuelle.[10]
V roce 2017 vytvořil Intra Muros v Théâtre 13, hra, která byla součástí divadelního kurzu ve vězení; zkoumala historii různých postav. Mezi hlavní herce hry patřila Jeanne Arènes, Bernard Blancan, Alice de Lencquesaing, Paul Jeanson a Faycal Safi. Hudbu a soundtrack vytvořil na jevišti Raphaël Charpentier.[11]
Televizní a filmové herectví
Michalik se objevil v televizním seriálu Diane, femme flic na TF1 v letech 2002 až 2004 hrál roli poručíka Sama. Poté měl role v řadě televizních filmů, seriálů a ság, včetně Petits meurtres en famille a Terre de lumière na Francie 2. Hrál ve filmech Sagan podle Diane Kurys, L'Autre Dumas podle Safy Nebbou, L'Âge de raison podle Yann Samuell, Des gens qui s'embrassent podle Danièle Thompson, La Banda de Picasso Fernando Colomo a 24 jours, la vérité sur l'affaire Ilan Halimi podle Alexandre Arcady...
Od roku 2012 hrál v seriálu roli Damiena Kaboul Kitchen na Canal +. V roce 2015 byl součástí anglofonního obsazení Versailles, pro Canal +.
Režisér a scenárista
V roce 2013 natočil Michalik svůj první krátký film, Au Sol, který čerpal z blogu Rue89.[12] Film, který byl propuštěn v září 2014 Francie 2, sbíral 30 výběrů a 15 festivalových cen.[13]
V roce 2014 natočil svůj druhý krátký film, Pim-Poum le petit Panda[14] pro Talenty Cannes Adami.[15] Tato hudební komedie byla napsána společně s Benjaminem Bellecourem.
V lednu 2019 natočil svůj první celovečerní film Edmond, adaptace jeho hry.
Filmografie
Herec
Rok | Titul | Role | Ředitel | Poznámky |
---|---|---|---|---|
2001 | Julie Lescaut | Vítěz | Vincent Monnet | Televizní seriál (1 epizoda) |
2002 | La bande du drogerie | Komunista | François Armanet | |
2003 | Daleký západ | Jean-Didier | Pascal-Alex Vincent | Krátký |
2003-2008 | Diane, femme flic | Sam | Marc Angelo, Dominique Tabuteau, ... | Televizní seriál (12 epizod) |
2004 | Velká pusa | Taras | Billy Zane | |
Haute coiffure | Silvio | Marc Rivière | TV film | |
Femmes de loi | Franck Montero | Denis Malleval | Televizní seriál (1 epizoda) | |
2005 | ER | Michel Timbaud | Christopher Chulack | Televizní seriál (1 epizoda) |
2006 | Monsieur Sorlin architecte | Novinář | Jacques Strang | Krátký |
Les amants de la dent blanche | Théophile | Raymond Vouillamoz | TV film | |
Inconnue de la départementale | Patrice | Didier Bivel | TV film | |
Petits meurtres en famille | Richarde | Edwin Baily | TV minisérie | |
2007 | Monsieur Max | Jean Marais | Gabriel Aghion | TV film |
Sauveur Giordano | Patrick | Pierre Joassin | Televizní seriál (1 epizoda) | |
2008 | Sagan | Denis Westhoff | Diane Kurys | |
L'ex de ma fille | Bastiene | Christiane Spiero | TV film | |
Un zločin très populaire | Antoine | Didier Grousset | TV film | |
Terre de lumière | Arnaud | Stéphane Kurc | TV minisérie | |
Nicolas Le Floch | Lambert / Yves de Langremont | Edwin Baily | Televizní seriál (1 epizoda) | |
2010 | Dumas | Jean-Baptiste Béraud | Safy Nebbou | |
With Love ... from the Age of Reason | Margaretina asistentka | Yann Samuell | ||
En colo | Jordán | Pascal-Alex Vincent | Krátký | |
Le temps de la balle | Thomas | Hervé Jakubowicz | Krátký | |
2011 | La fin du ticho | Luc | Roland Edzard | |
2012 | La banda Picasso | Baron | Fernando Colomo | |
2012-2017 | Kaboul Kitchen | Damiene | Frédéric Berthe, Frédéric Balekdjian, ... | Televizní seriál (18 epizod) |
2013 | Des gens qui s'embrassent | Daniel Touré | Danièle Thompson | |
Petrouchka | Raphael | Melodie Grumberg | Krátký | |
Louis la brocante | Uzurpátor | Michel Favart | Televizní seriál (1 epizoda) | |
Les Petits Meurtres d'Agatha Christie | Jules Lavigne | Eric Woreth | Televizní seriál (1 epizoda) | |
2014 | 24 dní | Poručík Joubert | Alexandre Arcady | |
Kamikadze | Sasha | Álex Pina | ||
Danbé, la tête haute | Thomas | Bourlem Guerdjou | TV film | |
La Trouvaille de Juliette | Pierrot | Jérôme Navarro | TV film | |
Odpor | Vélin | Miguel Courtois & David Delrieux | TV minisérie | |
2015 | Táta ve výcviku | Guillaume | Cyril Gelblat | |
Žaludek | Lev | Javier Kühn | Krátký | |
À ses enfants la patrie reconnaissante | Gaston | Stéphane Landowski | Krátký | |
2015-2017 | Versailles | Louis de Rohan | Christoph Schrewe, Daniel Roby, ... | Televizní seriál (9 epizod) |
2016 | Ares | Rámec národní obrany | Jean-Patrick Beneš | |
Toril | Cyril Lucas | Laurent Teyssier | ||
2017 | Mes trésors | Guillaume | Pascal Bourdiaux | |
2018 | Edmond | Georges Feydeau | Alexis Michalik | |
Malé Tickle | Soniin otec | Andréa Bescond a Eric Métayer | ||
U brány věčnosti | Umělec Tambourin | Julian Schnabel | ||
L'échappée | Chirurg | Laetitia Martinoni | Krátký | |
2019 | Vlčí volání | Druhý SNLE-B2R | Antonín Baudry | |
2020 | Tolo Tolo | Alexandre Lemaitre | Checco Zalone | |
Mořská panna v Paříži | Vítěz | Mathias Malzieu | ||
10 jours sans maman | Thierry Di Caprio | Ludovic Bernard | ||
Venise N'Existe Pas | Charlesi | Ana Girardot | Krátký |
Filmař
Rok | Titul | Poznámky |
---|---|---|
2014 | Au sol | Krátký Filmový festival Milwaukee - Cena diváků Cleveland International Film Festival - Nejlepší mezinárodní krátký film Mezinárodní filmový festival v Tiraně - nejlepší první krátký film Nominace - Leeds International Film Festival - Best New Director Nominace - Odense International Film Festival - Nejlepší mezinárodní film |
Pim-Poum le petit panda | Krátký | |
2016 | Páteční noc | Krátký |
2018 | Edmond | Nominace - Cena Globe de Cristal za nejlepší komedii |
Divadlo
Reference
- ^ Armelle Héliot, «Alexis Michalik, le" wonder boy "du théâtre», Le Figaro, encart Le Figaro et vous, 10. – 11. Října 2015, strana 41.
- ^ Sophie Berthier (2014). „Alexis Michalik, l'artiste ubiquiste, récompensé par deux Molières“. Télérama.fr (francouzsky).
- ^ Thierry Quinson (2009). „Alexis Michalik bouscule Shakespeare“. Co se týká en coulisse (francouzsky).
- ^ Thierry Quinson (2010). „La mégère à peu près apprivoisée“. S pozdravem coulisse (francouzsky). Chybějící nebo prázdný
| url =
(Pomoc) - ^ „Paris Première: La mégère à peu près apprivoisée revisite Shakespeare“. Première Télé (francouzsky). 2010.
- ^ „Chronique: Carmen Opera Rock & Soul, (Acte II) au Ciné 13“. La Fleur Musique (francouzsky). 2010.
- ^ Alexis Michalik (2012). „Le Porteur d'histoire“. NETOPÝR (francouzsky). Archivovány od originál dne 4. ledna 2019. Citováno 30. července 2019.
- ^ Clarisse Briot (2014). „Alexis Michalik, un gamin du 18e joue la comédie“. dixhuitinfo.com (francouzsky). Archivovány od originál dne 16. července 2019. Citováno 30. července 2019.
- ^ „Théâtre: Alexis Michalik en vedette aux Molières s 2 nominacemi a 6 nominacemi“. Le Parisien (francouzsky). 2014.
- ^ „Molières 2017: voici la liste des nommés“. Télérama (francouzsky). 2017.
- ^ „Intra muros: la dernière pièce d'Alexis Michalik“. JDD (francouzsky). 2017.
- ^ Claire Diao (2015). „Vaulx-en-Velin: des Courts à Point“. Bondy Blog - Libération (francouzsky).
- ^ Sandrine Blanchard (2014). „Alexis Michalik, le conteur d'histoires“. Le Monde (francouzsky).
- ^ Igor Hansen-Love (2014). „Le jeune metteur en scène Alexis Michalik a le vent en poupe“. L'Express (francouzsky).
- ^ „Catalogue court: Pim-Poum le petit Panda“. festival-cannes.fr/ (francouzsky). 2014.
Přílohy
Bibliografie
- Rozhovor
- Frédéric Bosser; Alexis Michalik (prosinec 2019 - leden 2019). „Alexis Michalik, un homme pressé!“. dBD. Č. 129. str. 62-65.
externí odkazy
- Audiovizuální zdroje:
- Allociné
- (en) Internetová databáze filmů
- Prostředky divadla:
- Les Archives du podívaná
- Théâtres parisiens associés
- Site officiel de l'agence Simpson
- Start) / Émission du 29 janvier 2013 sur Radio Campus Paříž