Alexis Guedroitz - Alexis Guedroitz

Alexis Guedroitz
Alexis Guedroitz v roce 1991.
Alexis Guedroitz v roce 1991.
narozený9. června 1923
Pančevo, Srbsko
Zemřel1. února 1992
Brusel, Belgie
obsazeníProfesor ruského jazyka a literatury, tlumočník, adaptér, spisovatel a lektor
JazykFrancouzsky, rusky
Národnostbelgický

princ[1] Alexis Nicolaevich Guedroitz (9. června 1923 - Pancevo, Srbsko - 1. února 1992 - Brusel, Belgie ) byl belgický profesor z Ruský jazyk a literatura (Ecole de Guerre; Centre Nucléaire de Mol; Vyšší institut tlumočníků a překladatelů Marie Haps; Vyšší institut města Bruselu) a an Tlumočník kteří se zúčastnili několika setkání mezi sovětský a belgický politici (Spaak -Chruščov (1961); Spaak -Kosygin (1969); Harmel -Gromyko (1972); oficiální návštěva belgického krále a královny v Belgii SSSR (1975); ... )

Byl také jedním ze zakladatelů a delegátů International v Belgii Dostojevskij Společnost (IDS).

Životopis

Dětství

Narozen v exilu v Pancevo, Srbsko V roce 1923 byl Alexis Guedroitz synem ruského knížete Nicholase Wladimiroviče[2] Guedroitz a jeho manželka Alexandra Gregorievna Strigewsky. Krátce po jeho narození zemřel jeho otec, mladý důstojník císařské gardy, na válečné rány. Mladý Alexis, jeho sestra Olga a jeho nevlastní bratr Andrey byli vychováni matkou, která se znovu vdala Brusel s panem Georgem Iovleffem.

Soukromý život

Alexis Guedroitz se dvakrát provdala. Nejprve v Dublin v roce 1948 se oženil s Oonaghem Ryanem, se kterým měl dceru, herečku Ania Guedroitz, pak dovnitř Brusel v roce 1962 se oženil s Jeanne Marie de Hemricourt de Grunne se kterými měl dva syny, Nicolase a Michela Guedroitze.

Divadelní adaptace

  • 1962-1963: Boris Godunov podle Alexander Puškin - Rideau de Bruxelles (nová úprava)
  • 1963-1964: Ivanov podle Anton Čechov - Rideau de Bruxelles (adaptace)
  • 1964-1965: Duch pod zemí autor Fjodor Dostojevskij - Rideau de Bruxelles (přiveden na jeviště)
  • 1966-1967: Strýček Váňa Anton Čechov - Rideau de Bruxelles (nová úprava)
  • 1967-1968: Idiot autor Fjodor Dostojevskij - Rideau de Bruxelles (přiveden na jeviště)
  • 1969-1970: Zločin a trest autor Fyodor Dostoevsky - Rideau de Bruxelles (divadelní adaptace)
  • 1972-1973: Měsíc na venkově podle Ivan Turgeněv - Theatre Royal du Parc (přizpůsobování)
  • 1973-1974: Bratři Karamazovi autor Fyodor Dostoevsky - Rideau de Bruxelles (adaptace)
  • 1976-1977: Třešňový sad Anton Čechov - Theatre Royal du Parc (adaptace)
  • 1979-1980: Hráč autor Fyodor Dostoevsky - Rideau de Bruxelles (adaptace)
  • 1979-1980: Racek Anton Čechov - Theatre Royal des Galleries (nová úprava)
  • 1987-1988: Ivanov Anton Čechov - Theatre Royal du Parc (adaptace)
  • 1988-1989: Obruč autor Viktor Slavkin - Rideau de Bruxelles (francouzský text)

Literární adaptace

  • 1973: Měsíc na venkově Ivan Turgenev (Překladatel: Alexis Guedroitz - Paříž: Jacques Antoine)
  • 1975: Strýček Váňa Anton Čechov (překladatel: Alexis Guedroitz - Paříž)
  • 1980: Hráč autor Fyodor Dostojevskij (Adaptér: Alexis Guedroitz - Brusel: Rideau de Bruxelles - Sbírka: Cahiers du Rideau)

Knihy jako autor

  • 195?: Triumf Stephana Pasternacqa[3]
  • 1959: Terén nejasný[4]
  • 196?: Koncert v D
  • 1974: Nobelova cena za ruskou literaturu: od Bunin na Solženicyn[5]
  • 1985: Faire: un verbe à tout faire[6]

Periodika

  • 1973: Turgeněv, Puškinovo dědictví - Alexis Guedroitz v Revue Générale - výňatek z březnového čísla
  • 1978: Lev Tolstoj nebo kreativní introspekce - Alexis Guedroitz v Revue Générale - výňatek z 10. října

Tiskové zprávy

Bibliografie

  • Nový slovník Belgičanů (A-H) od roku 1830 do současnosti - Delzenne et Houyoux - Slovník le cri - La Libre Belgique RTBF - ISBN  2-87106-212-9

Dekorace

Viz také

Reference

  1. ^ Ferrand, Les Familles Princières de l'Ancien Empire de Russie
  2. ^ Otevřená databáze důstojníků císařské ruské armády: Gedroits Nikolay Vladimirovich
  3. ^ Le triomphe de Stephan Pasternacq
  4. ^ „Terén vágní“. Archivovány od originál dne 2012-03-25. Citováno 2011-09-07.
  5. ^ Les Prix Nobel de la littérature russe: de Bounine à Soljenitzyne
  6. ^ Faire: un verbe à tout faire

externí odkazy