Alessandro Rosi - Alessandro Rosi

Autoportrét, 1660

Alessandro Rosi (28 prosince 1627 v Rovezzano [to ] - 19. dubna 1697 v Florencie ) byl italský umělec, který pracoval během Barokní doba.

Životopis

Láska k ctnosti, olej na plátně, mezi 1627 a 1696
Rozsudek v Paříži, olej na plátně

Rosi trénovala v dílnách Jacopo Vignali a Cesare Dandini, spolu s dalšími mladými florentskými umělci, jako je Carlo Dolci.[1] Zdá se, že podnikl studijní cestu do Říma, kde viděl práci Simon Vouet a Giovanni Lanfranco. V jeho raných pracích lze vidět vliv jeho učitele Dandiniho, zejména v léčbě drapérie, kterému vždy věnoval velkou pozornost. Jeho životopisec Baldinucci ho popsal jako extravagantní temperament umělce. Rosi si užívala záštitu nad některými z nejvýznamnějších florentských rodin té doby, jako například Corsini nebo rodiny Rinuccini, pro které se ujal velkých dekorativních projektů. On také vytvořil sérii deseti návrhů pro tapisérie pověřen Cosimo III de'Medici, velkovévoda Toskánska. Jeho nejpřednější žák byl Alessandro Gherardini. Zemřel ve věku sedmdesáti let poté, co ho při procházce po ulici Via Condotta ve Florencii zasáhl padající sloup.

O jeho životě se ví jen málo. Pouze jeho jediná celovečerní studie dílo přivedl ho do popředí. Jeho tvorba byla dříve zaměňována s tvorbou jiných umělců, jako např Sigismondo Coccapini.[1] Jeho práce prošla v posledních letech kritikou, po staletích zapomnění.[1]

Obrazy

Archanděl Michael a sv. Benedikt, ca. 1665

Poznámky

  1. ^ A b C „Alessandro Rosi (1627 - 1707)“. Reference dějin umění. Citováno 12. února 2015.

Další čtení

  • Acanfora, Elisa; Rosi, Alessandro (1994). Alessandro Rosi. Florence: Edifir. ISBN  8879700197.
  • R. Contini. „Sulle spartizioni del Coccapani: Alessandro Rosi e Luciano Borzone“. Paradigma 9: Studium per Piero Bigongiari v onore dei suoi 75 let. Florence, 1990.