Supermarket v Kalifornii - A Supermarket in California - Wikipedia

Allen Ginsberg v roce 1978

„Supermarket v Kalifornii“ je báseň podle americký básník Allen Ginsberg poprvé publikováno v Vytí a jiné básně v roce 1956. V básni vypravěč navštíví a supermarket v Kalifornie a představuje si hledání Federico García Lorca a Walt Whitman nakupování.[1] Whitman, o kterém se také hovoří v „Výt „, je postava běžná v Ginsbergových básních a je často označována jako Ginsbergův poetický model.[2] „Supermarket v Kalifornii“, napsáno v Berkeley[3] a publikováno v roce 1956, mělo být poctou Whitmanovi ve stém roce prvního vydání Listy trávy.[4]

Pro svou kritiku tradiční americké kultury je báseň považována za jedno z hlavních děl Beat Generation, který zahrnoval další autory éry jako např Jack Kerouac, William Seward Burroughs, a Lawrence Ferlinghetti.[5] Ginsberg dosáhl kritického úspěchu v roce 1956 vydáním Vytí a jiné básně, přičemž „Howl“ je nejoblíbenější z děl ve sbírce. Stejně jako „Howl“ byla „Supermarket v Kalifornii“ kritikou poválečné Ameriky, ale v básni se vypravěč více zaměřuje na konzumní aspekty společnosti tím, že porovná svou generaci s Whitmanovou.[6]

Báseň

„Supermarket v Kalifornii“ je báseň prózy s nepravidelným formátem, který nedodržuje tradiční poetická forma počítaje v to sloka a schéma rýmu. Formát je podobou dlouhotrvajícího aspektu řeči. Styl dlouhé linie je přičítán Whitmanovi a „stejně jako u Whitmana, v době, kdy jsme prošli úsekem jedné z těchto dlouhých linií, jsme zažili rychlou sadu transformací.“ [7] To je ukázáno na místě básně, metaforickém supermarketu a jeho symbolice Ginsbergovy Ameriky. Forma Ginsbergovy básně pochází z „jeho znalosti stylu dlouhé linie Walta Whitmana“ [8] což byl pro Ginsberga experiment, než jej později přizpůsobil všem svým dílům.

V úvodním řádku je básník oslovuje Whitmana nebo Whitmanova ducha, když se ocitá v „nakupování obrazů“, což podle Douglase Allena Burnse kapitalistické otáčí situací popsanou v básni.[6] Vypravěč vidí rodiny spotřebitelů nakupujících na trhu vedle postav zesnulých básníků Lorcy a Whitmana, kteří oba byli homosexuál básníci jako sám Ginsberg.[9] Básník bere na vědomí sexualitu Whitmana, když popisuje postavu jako „bezdětného, ​​osamělého starého grubbera, který strčil mezi maso v lednici a díval se na kluky s potravinami“.[10] Bill Morgan také píše, že Ginsberg vždy viděl Whitmana jako spřízněného ducha v souvislosti s jejich podobnými sexualitami, když viděl „sebepoškozované potlačování jeho vrozené podivnosti“, což je v básni evidentní díky jeho idolizaci Whitmana.[11] Betsy Erkkila, v Whitman politický básník, naznačuje, že Ginsberg přináší do básně Whitmana, aby ukázal rozdíl mezi Amerika popsáno v dílech Whitmana a té, která existuje v roce 1955, kdy byl napsán „Supermarket v Kalifornii“. Podle jejího názoru není „Amerika“ popisována jako fyzické místo, ale jako místo, které existuje ve fantazii básníka a může „žít a zemřít pouze s ním“.[12]

Ginsberg představuje postavu Lorcy v řádku 7 a ptá se „… a ty, Garcío Lorco, co jsi dělal dole u melounů?“. Lorca byla slavná španělština básník a dramatik, který zemřel v roce 1936, přesto se jeho duch objeví v supermarketu v roce 1955, kdy byla napsána báseň. Lorcova díla byla často klasifikována jako surrealistické a byly považovány za homoerotický tóny.[4]

V závěrečných řádcích básně se Ginsberg znovu obrací k obrazu Whitmana a ptá se:

Ach, drahý otče, šedovous, osamělá stará odvaha -
učitelko, jakou jste měli Ameriku kdy Charone přestat
polujete jeho trajektem a vy jste vystoupili na kouřící banku
a stál a sledoval, jak loď zmizí v černém
vody Lethe ?

v řecká mytologie Charon byl převozník, který přenesl mrtvé do podsvětí, přes řeku Styx. Řeka Lethe byla jiná řeka v podsvětí, což způsobilo, že ti, kteří pili její vody, zažili úplnou zapomnění. Odstíny mrtvých musely pít vody Lethe, aby zapomněly na svůj pozemský život.

Kritická analýza

v Příběhová linie„Ian Marshall navrhuje, aby báseň byla napsána tak, aby ukazovala rozdíly v americkém životě zobrazené Whitmanem a tím, kterému čelí Ginsberg v 50. letech:„ Je to vzdálenost století - s občanskou válkou a „triumfem“ Průmyslová revoluce a darwinismus a Freud a dvě světové války, hořčičný plyn a vodíková bomba, nástup technologické éry, Vietnam a IBM. “[13] Marshallovi má báseň ukázat změnu od 19. století optimismus na „ennui“ ztvárněné v Ginsbergových básních.[13] Marshallova představa o Ginsbergově zobrazení vývoje společnosti je uvedena v řádcích: „Slyšel jsem, že se ptáte každého z nich: Kdo zabil vepřové kotlety? Jaké cenové banány?“ [14] Za Whitmanovy doby by znal odpověď na tyto otázky, protože v té době by člověk chodil přímo k farmáři, aby získal produkty, na rozdíl od moderních amerických supermarketů, kde člověk neví, odkud produkty pocházejí.

Popis vztahu Ginsberga a Whitmana v publikacích „Howl“ a „A Supermarket in California“, Byrne R.S. Fone uvádí, že sexualita, konkrétně homosexualita, hraje klíčovou roli v představení básně reality: „Ne od té doby, co si Whitman nechal amerického homosexuálního básníka odvažit intimně, natož aby oznámil, že radost a ne bolest byla výsledkem homosexuálního znásilnění a naznačila, že sex ne filozofie může být nejmocnější zbraní proti útlaku.[15]„Burns dodává, že účelem použití Lorcy a Whitmana je ukázat kontrakulturní aspekty Ginsbergova umění. Poezie Lorcy a Whitmana, Burnse, vyjadřuje hodnotový systém, který je v rozporu se vším, co představuje moderní supermarket. Zatímco „láska“ je to, co Amerika představuje v dílech předchozích básníků, Amerika Ginsbergovy poezie je nejlépe prezentována prostřednictvím poetických odkazů na „supermarkety a automobily“.[16]

Kritik Nick Selby v eseji s názvem „Queer Shoulders to the Wheel: Whitman, Ginsberg a bisexual Poetics“ naznačuje, že báseň představuje sexualitu jako jednu z několika protichůdných sil v románu. Selby uvádí, že binární protiklady heterosexuality a homosexuality fungují v básni stejným způsobem jako jiné protiklady, které tvoří hlavní témata díla: kapitalismus vs. komunismus, Američan vs. Unamerikán a kontrakultura vs. kultura. Dodává, že Ginsberg ironicky využívá nastavení supermarketu, aby ukázal, jak mainstreamová kultura vynutí konformitu u spotřebitele, zdůrazní „radikální sexualitu“ básníka a uvede jej do širšího sociálního kontextu.[17]

Poznámky

  1. ^ Bowlby str.196-197
  2. ^ Pockell str.168
  3. ^ [1]
  4. ^ A b Whitman p. 92
  5. ^ Brinnin str.149
  6. ^ A b Popáleniny str.118-119
  7. ^ Popáleniny str.333
  8. ^ Morgan str.206
  9. ^ Popáleniny str. 19
  10. ^ Ginsberg. str.29
  11. ^ Morgan str. 222
  12. ^ Erkkila str.189
  13. ^ A b Marshall str.160
  14. ^ Ginsberg str.29
  15. ^ Fone str.706
  16. ^ Popáleniny str.19
  17. ^ Selby 1997 str. 126-128

Reference

  • Bowlby, Rachel. Carried Away: Vynález moderního nakupování. „Supermarket v Kalifornii“. Columbia University Press 2002
  • Pockell, Leslie. 100 nejlepších básní všech dob. Warner Books 2001
  • Burns, Allan Douglas. Tematický průvodce americkou poezií. Greenwood Publishing Group 2002
  • Ginsberg, Allen. Vytí a jiné básně. „Supermarket v Kalifornii“. Vyd. William Carlos Williams. City Lights Books 2000
  • Erkkila, Betsy. Whitman politický básník. Oxford University Press USA, 1996
  • Whitman, Walt. a Ezra Greenspan. „Píseň o sobě“ Walta Whitmana. Routledge 2005
  • Marshalle, Iane.Příběhová linie. University of Virginia Press (1998)
  • Fone, Byrne R. S. Columbia Anthology of Gay Literature. Columbia University Press 2001
  • Brinnin, John Malcolm, Bill Read, Rollie McKenna. Moderní básníci. University of California Press 2007
  • Selby, Nicku. “Queer Shoulders to the Wheel: Whitman, Ginsberg, and a Bisexual Poetics”. The Bisexual Imaginary: Reprezentace, identita a touha. Kontinuum 1997
  • Morgan, Bille. „Oslavuji se: poněkud soukromý život Allena Ginsberga“. New York: Penguin Group 2006.
  • Burns, Glen. „Great Poets Howl: A Study of Allen’s Ginsberg’s Poetry, 1943-1955“, New York 1983.