Żurrieq - Żurrieq
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Červen 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Żurrieq Iż-Żurrieq Zurrico | |
---|---|
Farní kostel sv. Kateřiny Alexadrijské, při pohledu z náměstí Mattia Preti | |
Vlajka Erb | |
Motto: Sic a cyaneo aequore vocor Mill-Baħar iżraq ismi (Z Modrého moře moje jméno) | |
Souřadnice: 35 ° 49'45 ″ severní šířky 14 ° 28'33 ″ východní délky / 35,82917 ° N 14,47583 ° ESouřadnice: 35 ° 49'45 ″ severní šířky 14 ° 28'33 ″ východní délky / 35,82917 ° N 14,47583 ° E | |
Země | Malta |
Kraj | Jižní region |
Okres | Jihovýchodní okres |
Hranice | Birżebbuġa, Kirkop, Luqa, Mqabba, Qrendi, Safi |
Vláda | |
• starosta | Rita Grima (PL ) |
Plocha | |
• Celkem | 10,5 km2 (4,1 čtverečních mil) |
Populace (Leden 2019) | |
• Celkem | 10,962 |
• Hustota | 1 000 / km2 (2700 / sq mi) |
Demonym (y) | Żurrieqi (m), Żurrieqija (f), Żrieraq (pl) |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
Poštovní směrovací číslo | ZRQ |
Telefonní předvolba | 356 |
Kód ISO 3166 | MT-68 |
Patrona | Svatý. Kateřina Alexandrijská |
Den slavnosti | 1. září v neděli / 25. listopadu |
webová stránka | Oficiální webové stránky |
Żurrieq (maltština: Iż-Żurrieq [zl zuːrɨːʔ]) je město v Jižní region z Malta. Je to jedno z nejstarších měst v zemi a od března 2014 má 11 823 obyvatel.[1] První dokumentace o tom, že jde o farnost, pochází z roku 1436 zasvěcenému sv. Kateřina Alexandrijská. Ostrov Filfla je administrativně součástí města. Město se táhne od Nigretu po Ħal Far, respektive za starých časů bylo město hranicí s Żejtunem. Existuje celá řada vesnic, které jsou součástí Żurrieq.
Żurrieq je součástí pátého politického okresu a každých pět let hlasuje v místní radě. Rada se skládá z devíti členů, jedním z nich je starosta města. Současnou starostkou Żurrieq je Rita Grima. Farním arciknězem, který byl reverendem Karmem Merciecou, pomohli reverend Raymond Cassar, reverend David Torpiano a reverend Karm Camilleri.
Kostely a kaple
Farní kostel zasvěcený sv. Kateřině Alexandrijské
Kaple Bubaqra zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie
Nigretská kaple zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie
Kaple Zvěstování, Ħal-Millieri
Kaple svatého Jana Evangelisty v Ħal-Millieri
Kaple sv. Lea, Żurrieq
Kaple slouží jako oficiální hřbitovní kaple Żurrieq. Je to jediná taková kaple zasvěcená papeži sv. Levu I. na Maltě. Tato kaple byla uzavřena v roce 1658 a znovu otevřena o dvacet let později, poté, co byla provedena nezbytná obnova. V této kapli byl také starý obraz na dřevě, který byl v letech 1343 až 1575 v kapli na Filfla. Dnes se tento obraz nachází ve farním kostele v Zurrieq.
Kaple sv. Agáty
Původní kostel, který stál na místě dnešního kostela, byl postaven někdy v 16. století. Dne 24. listopadu 1658 jej však odsvětil maltský biskup Balaguer. Dnešní kostel postavil Cikku Grixti jako splnění slibu ženy. Požehnal jej generální vikář Philip Amato dne 27. února 1859. Kostel sloužil jako duchovní základna pro britské vojáky během druhé světové války. V roce 1952 byl kostel rozšířen a vyzdoben nezbytně předměty, jako je Via Crucis a novými rouchy. Obraz zobrazující svatou Agathu restauroval R. Bonnici Cali.
Kaple sv. Jakuba
Kaple sv. Bartoloměje
Kaple sv. Ondřeje
Sv. Ondřej byl poprvé zmíněn ve zprávách popisujících návštěvu inkvizitora Pietro Dusina v roce 1575. Kaple však byla přestavěna v roce 1634, jak je uvedeno v dalších pastoračních návštěvách. Kaple byla vysvěcena v roce 1658 biskupem Balaguerem. Kostel zůstal mimo provoz až do roku 1690, kdy se kaple stala majetkem farního kostela sv. Kateřiny.
Kaple sv. Lukáše
Původ kaple sv. Lukáše sahá do 15. století. Byl darován jeho dobrodincem Luqou Zammitem v jeho závěti ze dne 1460, jak je odhaleno v notářských dokumentech Luqa Sillata. Současná stavba však pochází z roku 1814, kdy byl kostel přestavěn z iniciativy reverenda Gwanna Zammita.
Laboratorju tal-Paċi
V roce 1971 Fr. Dionysius Mintoff O.F.M. převzal hangár letectva, který měl sloužit jako centrum mírových aktivit, a zasvětil jej papeži Janu XXIII. Tato oblast byla později vyvinuta jako mírová laboratoř.
Hostiny
- Svatá Kateřina Alexandrijská
- Naše dáma z hory Karmel
- Naše dáma růžence
- Naše paní z Tal-Wardy
- Svatý Josef
- Svatý Rocco
- Svatý Štěpán
- Svatý Ondřej
- Santa Clementina
- Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, slavené ve farním kostele a také v Nigret.
- Tělo kristovo
- Nanebevzetí Panny Marie, oslavované v Bubaqře
Skupiny a kluby
- Għaqda Karmelitana Banda královna Viktorie, Żurrieq
- Soċjeta Mużikali Santa Katarina V.M.
Ulice ukazující římskokatolickou víru
- Misrah Santa Marija (Saint Mary Square)
- Misraħ San Ġorg (náměstí Saint Georges)
- Misraħ il-Karmelitani (karmelitánské náměstí)
- Triq Santa Katarina (ulice sv. Kateřiny)
- Triq il-Benedittini (Benedictines Street)
- Triq il-Karmnu (ulice Panny Marie z hory Karmel)
- Triq il-Kunċizzjoni (ulice Neposkvrněného početí)
- Triq l-Isqof Alpheran (Bishop Alpheran Street)
- Triq San Bartilmew (ulice Sv. Bartoloměje)
- Triq Sant'Luqa (ulice St. Luke)
- Triq San Bastjan (ulice St. Sebastian)
- Triq San Ċiru (ulice St. Ciros)
- Triq San David (St. David Street)
- Triq San Ġorġ (St. George Street)
- Triq San Ġwann (ulice St. John)
- Triq San Iljun (ulice St. Lion)
- Triq San Pawl (St. Paul Street)
- Triq San Mark (St. Mark Street)
- Triq San Lazzru (St. Lazrus)
- Triq Sant'Antnin (ulice St. Antony)
- Triq San Nikola (St. Nicholas Street)
- Triq San Pietru (St. Peter Street)
- Triq San Gwann (St. John Street)
- Triq San Mikiel (St. Michael Street)
- Triq San Martin (St. Martin Street)
- Triq Sant'Iljun (ulice St. Lion)
- Triq San Bastjan (ulice St. Sebastian)
- Triq Sant'Agata (ulice St. Agatha)
- Triq Sant'Porfirju
- Triq Santa Fawstina
- Triq Sant'Andrija (ulice St. Andrew)
- Triq Santa Katerina tal-Baqqari
- Triq Monsinjur Pietru Pawl Saydon
- Triq Monsinjur Pullicino
- Triq il-Kanonku Balzan
- Triq l-Immakulata (ulice Neposkvrněného početí)
- Trejqa l-Iben il-Ħali (Prodigal Son Street)
- Sqaq il-Karmnu Nru.1 u Nru.2 (Our Lady of Mount Carmel Alley No.1 and No.2)
- Sqaq il-Kunċizzjoni (Ulička Neposkvrněného početí)
- Sqaq San Anard (St. Leonard Alley)
- Sqaq San Bartolimew (St. Bartholomew Alley)
- Sqaq San Ċiru (St. Ciros Alley)
- Sqaq San Edwardu (St. Edward Alley)
- Sqaq San muakmu (St. James Alley)
- Sqaq San Ġużepp (St. Joseph Alley)
- Sqaq San Ġwann (St. John Alley)
- Sqaq San Martin (St. Martin Alley)
- Sqaq San Patrizju (St. Patrick's Alley)
- Żona Tal-Bambina (oblast Narození Panny Marie)
- Triq Santa Katerina tal-Baqqari
Zóny
- Bubaqra
- Nigret
- Xarolla
- Tal-Bebbux
- Tal Gawhar
- Ta 'Xaqqa
- Tal-Għerien
- Taċ-Ċantar
- Tax-Xewki
- Tal-Ġibjun
- Tal-Baqqari
- Ta 'Taħt iċ-Ċint
- Ħal-Millieri
- Ħal-Lew
- Ħal-Far
- Ħal-Manin
- Wied Ganu
- Wied Żurrieq
- Wied Babu
- Wied Ħallelin
- Wied Basasa
- Wied Żnuber
- Wied Fulija
- Għar Ħasan
Partnerská města - sesterská města
- Angermünde, Německo
- Borgo Maggiore, San Marino
- Morphou, Kypr
Reference
- ^ „Odhadovaná populace podle lokality 31. března 2014“. Vláda Malty. 16. května 2014. Archivovány od originál dne 21. června 2015.
- ^ „Partnerská města“. zurrieqlocalcouncil.com. Żurrieq. Citováno 18. září 2019.