Islâm Ansiklopedisi - İslâm Ansiklopedisi

The Islâm Ansiklopedisi (IA)(překlad Encyklopedie islámu) je turečtina akademický encyklopedie pro Islámské studie. Jeho nejnovější 44dílné vydání s názvem Türkiye Diyanet Vakfı İslâm Ansiklopedisi (DİA), byla dokončena v letech 1988 až 2013.

Historie vydání

Zpočátku IA byl navržen jako překlad prvního Encyklopedie islámu (EI1, 1913–1938) do tureckého jazyka, protože EI1 byl zaveden až v roce Angličtina, francouzština a Němec. Při přípravě İslâm Ansiklopedisi však bylo mnoho článků EI1 revidováno, rozšířeno a opraveno. Výsledkem bylo, že İslâm Ansiklopedisi se stal dílem skládajícím se z 15 svazků místo původně navržených pěti. Některé články IA byly zase zahrnuty do druhého Encyklopedie islámu (EI2, 1960–2007) a články EI2 odkazují na mnoho článků İA.[1] Od roku 1988 nový Islâm Ansiklopedisi byl v přípravě, Türkiye Diyanet Vakfı İslâm Ansiklopedisi (DİA), což je zcela originální dílo. DİA byla v prosinci 2013 dokončena ve 44 svazcích. Připravují se dva další (doplňkové) svazky. Vědeckou kvalitu encyklopedie uznává turkologové a turecky mluvící učenci islámských studií.[2]

De facto standard pro přepis osmanské turečtiny

Transliterační systém Islâm Ansiklopedisi se v roce 2006 stal de facto standardem Orientální studia pro přepis Osmanská turečtina texty.[3] Pro fonetický přepis slovníky New Redhouse, Karl Steuerwald a Ferit Develioğlu se staly standardem.[4] Dalším systémem přepisu je systém Deutsche Morgenländische Gesellschaft (DMG), který zpracovává jakýkoli turkický jazyk napsaný arabským písmem.[5] Existuje několik rozdílů mezi přepisovacími systémy İA a DMG.

İA-přepis[6]
ا‎ب‎پ‎ت‎ث‎ج‎چ‎ح‎خ‎د‎ذ‎ر‎ز‎ژ‎س‎ش‎ص‎ض‎ط‎ظ‎ع‎غ‎ف‎ق‎ك‎گ‎ڭ‎ل‎م‎ن‎و‎ه‎ى‎
ʾ / ābptsCCḥḫdẕrzjsşṣżṭẓʿGFḳk, g, ñ, ğG-lmnprotihy

Svazky prvního vydání

  • Sv. 1: Ab - Atatürk
  • Sv. 2: tAtbara - Büzürgümmîd
  • Sv. 3: Cabala - Dvin
  • Sv. 4: Eb - Gwalior
  • Sv. 5/1: Hâ - Hüzeyl
  • Sv. 5/2: Inal - İzzüddevle
  • Sv. 6: Kâʾân - Kvatta
  • Sv. 7: Labbay - Mesânî
  • Sv. 8: Mescid - Mzâb
  • Sv. 9: Nabaʾ - Rüzzîk
  • Sv. 10: Sâ - Sufrûy
  • Sv. 11: Sugd - Tarika
  • Sv. 12/1: Tarîkat - Tuğrâ
  • Sv. 12/2: Tuğ - Türsiz
  • Sv. 13: Ubayd Allâh - Züsserâ

Reference

  1. ^ Aptin Khanbaghi Encyklopedie o muslimských civilizacích, Abschnitt Islam Ansiklopedisi: Islam Alemi Tarih, Coğrafya, Etnografya ve Biyografya Lugati, str. 285
  2. ^ Bauden, Frédéric. Recenze Encyclopaedia Islamica, svazek 1 (A-Abū Ḥanīfa), éd. Farhad Daftary et Wilferd Madelung. Moyen Age (Le). CXIX (2), str. 465-466 (ve francouzštině)
  3. ^ Korkut Buğday Osmanisch, str. 2
  4. ^ Korkut Buğday Osmanisch, str. 13
  5. ^ Transkriptionskommission der DMG Die Transliteration der arabischen Schrift in ihrer Anwendung auf die Hauptliteratursprachen der islamischen Welt, str. 9
  6. ^ Korkut Buğday Osmanisch, str. 2f.

Další čtení

  • Aptin Khanbaghi Encyklopedie o muslimských civilizacích, kapitola Islam Ansiklopedisi: Islam Alemi Tarih, Coğrafya, Etnografya ve Biyografya Lugati, str. 285 Online

externí odkazy