Hrad Český Šternberk - Český Šternberk Castle

Souřadnice: 49 ° 48'54 "N 14 ° 55'36 ″ východní délky / 49,815 ° N 14,926667 ° E / 49.815; 14.926667

Hrad Český Šternberk
Hrad Český Šternberk
Zámek - Český Šternberk.jpg
Východní pohled na hrad Český Šternberk
Hrad Český Šternberk se nachází v České republice
Hrad Český Šternberk
Umístění v rámci České republiky
Obecná informace
TypStředověký hrad
Architektonický stylGotická architektura, Barokní, Rokoko
UmístěníČeský Šternberk, Středočeský kraj, Česká republika
ZeměČeská republika
Souřadnice49 ° 48'54 "N 14 ° 55'36 ″ východní délky / 49,81500 ° N 14,92667 ° E / 49.81500; 14.92667
Nadmořská výška378 m (1240 stop)
MajitelZdeněk Sternberg[1]
Hrad Český Šternberk s výhledem na řeku Sázavu a východ na vesnici

Hrad Český Šternberk (čeština: Hrad Český Šternberk) je Český hrad z poloviny 13. století, který se nachází na západní straně řeky Sázavy s výhledem na vesnice se stejným názvem z Středočeský kraj v Česká republika. Je brzy gotický hrad, který byl postaven, pojmenován a stále ve vlastnictví členů stejné rodiny.[1][2] Hrad Český Šternberk je dnes rezidencí, která nese dlouhé historické a architektonické dědictví a představuje atraktivní turistický cíl přístupný veřejnosti. Je považován za jeden z nejlépe dochovaných gotických českých hradů.[3]

název

Název Šternberk je odvozen od německý jazyk a je českým pravopisem německého složeného slova Sternberg (doslovně znamená „Starmountain“: Záď což znamená „hvězda“ a Berg což znamená „hora“).[4] Pochází od zakladatele hradu Zdeslava z Divišova erb, nesoucí osmicípou zlatou hvězdu. Nakonec si změnil příjmení na Sternberg a heraldický symbol byl doprovázen heslem: „Hvězda, která nikdy nespadne".[5][6]

Dějiny

Hrad byl původně postaven v roce 1241 Zdeslavem z Divišova, později zvaným Zdeslav Sternberg.[1][6] Vývoj nových střelných zbraní ve 14. století představoval nečekanou hrozbu pro obranyschopnost hradu. Jeho architekti ze 13. století nepředvídali nebezpečí střelných zbraní dlouhého doletu a jejich vyztužení se stalo nutností.[7] V tomto období bylo opevnění hradu Český Šternberk vylepšeno stavbou na severu třípatrové věže, která byla s hradem spojena valem.[7]V roce 1467 byl hrad zmocněn královskou armádou Jiří z Poděbrad.[1][2][8] Později zničený hrad znovu získala Šternberkova aristokracie, která na přelomu 15. až 16. století hrad zrekonstruovala, obnovila jeho obranný systém a rozšířila jej výstavbou nové válcové věže na jihu a Žalář na severu. Hradu se podařilo přežít plenění povstalců v roce 1627, během Třicetiletá válka.[1][7]Smrtí Jana Václava v roce 1712 vymřela holicý větev Sternbergů a její vlastnictví přešlo na další rodiny, které v roce 1751 postavily dolní palác vedle okolní zdi.

Vlastnictví hradu bylo rodině Sternbergů vráceno v roce 1841, kdy jej koupil Zdeněk ze Sternbergu z konopišťské větve rodu. Ve Sternbergově vlastnictví zůstala až do roku 1949, kdy byla „znárodněna“ komunistickou vládou Československá republika.[1] Rodina se přestěhovala do malého bytu v Praze a Jiří Sternberk souhlasil, že bude pracovat jako stevard jeho vlastní a podnikl prohlídky hradu, který se stal vyhlídkovým místem.[6]Po pádu komunismu a Sametová revoluce, se v roce 1992 díky restitučnímu zákonu vrátil hrad Český Šternberk zpět k Jiřímu synovi, hraběti Zdeňku Sternbergovi, současnému majiteli hradu.[1][7]

Architektura

Hrad Český Šternberk byl původně postaven jako gotický hrad[9] Nakonec prošel několika obdobími rekonstrukcí a dalšího opevnění a gotické architektonické prvky byly novými rekonstrukcemi částečně zakryty. Zejména interiéry zámku byly realizovány v barokním a rokokovém stylu.[10] V roce 1760 provedl mistr Carlo Brentano komplikované štuky a omítky interiérů hal.[3] Hrad nabízí vzácnou sbírku 545 měděných rytin zobrazujících celou historii města Třicetiletá válka.[10]V sálech hradu jsou také vystaveny historické zbraně a lovecké trofeje.[2]

Umístění

Hrad se nachází uvnitř Okres Benešov v Středočeský kraj z Česká republika. Stojí na strmém vrcholu žula útes na západním břehu řeky Řeka Sázava v tržní město z Český Šternberk, na 50 kilometrech (31 mil) dojezdové vzdálenosti jihovýchodně od hlavního města Praha (45 km vzdušnou čarou) Dálnice D1.[3]

V populární kultuře

Hrad Český Šternberk se v celé České republice objevuje v několika scénách Albánec -čeština romantické drama filmu Smutek paní Schneiderové (čeština: Smutek paní Snajdrové). Události filmu se odehrávají v roce 1961 v Český Šternberk a roli hraběte Jiřího Sternberga, otce dnešního majitele zámku Zdeňka Sternberga, hraje mezinárodně uznávaný italský herec Michele Placido.[11][12]

Hrabě Zdeněk Sternberg, který se rád setkal s italským hercem, a poté, co se dozvěděl, že ve filmu interpretuje svého otce, velkoryse nabídl bezplatné využití prostor zámku. Poté, co během dnů natáčení onemocněl, se s Michele Placidem nemohl setkat.[13]Na zámku Český Šternberk je celá značná scéna, pozoruhodný dialog mezi hlavní postavou filmu a hrabětem Sternbergem (Placido).[13]

Galerie

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F G "Hrad Český Šternberk". praguevisit.wordpress.com. 18. února 2011. Citováno 21. února 2011.
  2. ^ A b C "Hrad Český Šternberk a Kutná Hora". chisa.cz. Citováno 21. února 2011.
  3. ^ A b C Wilkinson, Don (2009). Daytrips Praha a Česká republika. Osamělá planeta. str. 92–93. ISBN  978-0-8038-2074-6. Citováno 2011-02-22.
  4. ^ Smith, Elsdon Coles (2003). Americká příjmení. USA: Genealogical Publishing Com. p. 248. ISBN  978-0-8063-1150-0. Citováno 23. února 2011.
  5. ^ "MINULOST A PŘÍTOMNOST". Hrad Český Šternberk. Citováno 22. února 2011.
  6. ^ A b C Kay Grigar (7. července 2004). „Hrad Český Šternberk přetrvává po staletí“. Citováno 21. února 2011.
  7. ^ A b C d „Transformace Českého Šternberka v průběhu staletí“. Hrad Český Šternberk. 2005. Citováno 22. února 2011.
  8. ^ Č.Budějovice (2000). "Český Šternberk". zamky-hrady.cz. Citováno 20. února 2011.
  9. ^ Humphreys, Rob; Tim Nollen (2002). Hrubý průvodce po České a Slovenské republice. Drsní průvodci. p. 157. ISBN  978-0-8038-2074-6. Citováno 2011-02-22.
  10. ^ A b „Veřejné prohlížení“. Hrad Český Šternberk. Citováno 22. února 2011.
  11. ^ „Prezident Topi se setkal s proslulým italským hercem Michele Placidem“. president.al. 13. března 2008. Citováno 23. února 2011.
  12. ^ „Smutek paní Snajdrové“. IMDB. Citováno 23. února 2011.
  13. ^ A b ""Katani ": Dua të bëj edhe një film për Shqipërinë" (v albánštině). DOPRAVA Gazeta. 12. března 2008. Citováno 23. února 2011.

externí odkazy