Óláfs ​​sága Tryggvasonar en mesto - Óláfs saga Tryggvasonar en mesta

Óláfs ​​sága Tryggvasonar en mesto nebo Největší sága Óláfra Tryggvasona [1]je obecně hybrid různých druhů ság a je sestaven z různých zdrojů ve čtrnáctém století, ale nejvíce se podobá jedné z královské ságy. Jedná se o rozšířenou biografii krále Óláfr Tryggvason a podrobně se týká převodu Óláfa Tryggvasona a Hallfreðr vandræðaskáld.[2]Skládaný kolem 1300 trvá Óláfs ​​sága Tryggvasonar v Snorri Sturluson je Heimskringla jako jeho základna, ale značně rozšiřuje příběh o obsah z předchozích životopisů krále od Oddr Snorrason a Gunnlaugr Leifsson stejně jako méně přímo související materiál.

Sága je zachována v řadě rukopisů, které lze rozdělit do dvou skupin; dřívější redakce zachovaná v rukopisech AM 53 fol., AM 54 fol., AM 61 fol., Bergsbók a Húsafellsbók. Druhá skupina je později redakce zachována v AM 62 fol. a Flateyjarbók.

Sága zahrnuje řadu þættir a kratší ságy, některé se nedochovaly nikde jinde.

Rukopisy

Edice

  • Finnur Jónsson, vyd. (1930). Flateyjarbók (Codex Flateyensis: MS č. 1005 fol. Ve Staré královské sbírce v Královské knihovně v Kodani. Kodaň: Levin & Munksgaard.
  • Lindblad, Gustaf, ed. (1963). Bergsbók: Perg. fol. č. 1 v Královské knihovně ve Stockholmu. Kodaň: Rosenhilde a Bagger.
  • Ólafur Halldórsson, vyd. (1958–1961). Ólafs sága Tryggvasonar en mesto. Editiones Arnamagnæanæ, ser. A. Svazky 1-2. Kodaň: Munksgaard. 313–322.
  • Ólafur Halldórsson, vyd. (1982). Velká sága Olafa Tryggvasona a Olafa svatého: AM 61 fol. Kodaň: Rosenkilde a Bagger.

Viz také

Reference

  1. ^ Text Snorri Sturluson in Óláfs ​​Saga Tryggvasonar en mesta
  2. ^ Abram, Christopher (leden 2015). „Modelování náboženských zážitků ve starých norských konverzních příbězích: Případ Óláfra Tryggvasona a Hallfreðra vandræðaskálda“. Zrcátko. Cambridge, MA: Cambridge Univ Pr. 90: 114–157. doi:10.1017 / S0038713414002437. Citováno 19. dubna 2015.

externí odkazy