Zuzana Kečkéšová - Zuzana Kečkéšová - Wikipedia

Zuzana Kečkéšová
Alma materUniverzita Karlova v Praze
University College v Londýně
Vědecká kariéra
InstituceČeská akademie věd
Massachusetts Institute of Technology
Akademičtí poradciRobert Weinberg

Zuzana Kečkéšová (* 1980) je slovensko-americký molekulární biolog na Ústav organické chemie a biochemie z Česká akademie věd. Zkoumá důvody, proč jsou určité orgány chráněny před rakovinou.

raný život a vzdělávání

Kečkéšová je z Galanta.[1][2] Už v dětství se začala zajímat o vědu a zvažovala, že se stane astrofyzičkou. Studovala molekulární biologii na Univerzita Karlova v Praze a absolvovala v roce 2003. Během svého vysokoškolského studia navštěvovala London International Youth Science Forum kde ji vybrala Britský konzulát reprezentovat Slovensko. Její výzkumná kariéra začala v Praze, kde studovala životní cyklus myší polyomavirus. Začala se zajímat o účast na západních univerzitách a začala s přípravou, ale neměla prostředky na pokrytí svých poplatků.[1] Poté, co jsem se to naučil University College v Londýně nabídl plná stipendia studentům z Středoevropský zemí se připojila Kečkéšová University College v Londýně v roce 2003, kde dosáhla doktorského titulu v oboru infekčních nemocí. Její teze zvážena retrovirové infekce a byla oceněna cenou Qiagen.[1] Během doktorského studia strávila rok v Columbia University kde se podívala posttranslační úpravy retrovirových restrikčních faktorů.[1]

Výzkum a kariéra

Po získání doktorátu vstoupila Kečkéšová do laboratoře Robert Weinberg v Whitehead Institute for Biomedical Research v Massachusetts Institute of Technology.[1] V Massachusetts Institute of Technology Kečkéšová pracovala na metabolických procesech rakovinných buněk a molekulárních sítích kmenové buňky.[1] Kečkéšová se při čtení nesčetných vědeckých studií o orgánech, které útočí na rakovinu, začala zajímat o buňky, na které neútočila, a začala studovat metastázy rakoviny a mechanismy růstu nádoru.[3][4] Připojila se k Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Česká akademie věd v roce 2017.[5] Kečkéšová zjistila, že protein LACTB může působit jako nádor potlačující.[1][2][3] Ukázala, že aktivace LACTB v rakovinných buňkách může mít za následek smrt buněk; změnou složení lipidů u rakoviny mitochondrie.[1]

Získala a Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) Grant na instalaci ke studiu zranitelnosti rakovinných buněk v roce 2017.[6] V roce 2018 získala Kečkéšová grant 1,75 milionu EUR od BTCZ Ventures na podporu jejího výzkumu mechanismů, kterými rakovina ovlivňuje lidské tělo.[7] V rámci této spolupráce si Kečkéšová ponechá práva na duševní vlastnictví svého výzkumu, zatímco BTCZ bude vlastnit licence na budoucí patenty.[7]

Vybrané publikace

Mezi její publikace patří:

Osobní život

Kečkéšová má dvě děti.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i „Zuzana Kečkešová: Moju vědeckou spolupráci na zahájení studia v Londýně“. vedanadosah.cvtisr.sk. Citováno 2019-12-01.
  2. ^ A b "Jak uplatnit rakovinu. Čeští miliardáři investují do výzkumu". Euro.cz (v češtině). 09.02.2019. Citováno 2019-12-01.
  3. ^ A b "Strach z rakoviny může být inspirací, tvrdí bioložka Zuzana Kečkéšová". iDNES.cz. 2017-05-26. Citováno 2019-12-01.
  4. ^ UCL (12.04.2018). „Série seminářů UCL Cancer Institute“. UCL Cancer Institute. Citováno 2019-12-01.
  5. ^ Praha, ÚOCHB. "Zuzana Kečkéšová". ÚOCHB Praha. Citováno 2019-12-01.
  6. ^ EMBO. „EMBO Instalační granty podporují založení sedmi laboratoří po celé Evropě“. EMBO. Citováno 2019-12-01.
  7. ^ A b Praha, ÚOCHB. „Soukromý investor podpoří základní výzkum související s rakovinou na ÚOCHB v Praze o 1,75 milionu EUR“. ÚOCHB Praha. Citováno 2019-12-01.