Zoltán Latinovits - Zoltán Latinovits
Zoltán Latinovits (9. září 1931, v Budapešť - 4. června 1976, v Balatonszemes ) byl maďarský herec.
Časný život
Jeho matka se rozvedla se svým otcem Oszkárem Latinovits v roce 1941 a provdala se za Istvána Frenreisze, lékaře, se kterým měla další dvě děti (István, který se stal hercem pod jménem István Bujtor a hudebník Károly ). Svou školní kariéru zahájil v roce 1937, kdy byl zapsán do základní školy na ulici Damjanich Street v Budapešť, a absolvoval s vynikajícími výsledky v roce 1949 na Szent Imre Gimnázium (střední škola St. Emery). Stal se tesařem a pracoval pro mostařskou firmu. Byl náhradním basketbalistou Haladás SE od roku 1951 a byl také dobrým námořníkem. Od roku 1952 studoval na Technické univerzitě v Budapešti a zapojil se do dramatického souboru. V roce 1956 se stal stavebním inženýrem.
Herecká kariéra
Svou profesionální hereckou kariéru zahájil po různých stentech ve studentských a amatérských produkcích.
1956-1959. Debrecen, divadlo Csokonai.
1959-1961. Miskolc, Národní divadlo.
1961-1962. Debrecen, divadlo Csokonai.
1962-1966. Vígszínház (komediální divadlo). Jedna z jeho nejúspěšnějších rolí tam byla Shakespeare Romeo a Julie v roce 1963, hraní s Évou Ruttkaiovou, jeho pozdější manželkou.
1966-1968. Thália Theatre.
1969-1971. Vígszinház.
1971-1976. Veszprém, Petőfiho divadlo, kde dokázal uskutečnit svůj dávný sen, že bude moci režírovat.
Jeden z nejlepších interpretů poezie Attily Józsefa, Gyula Illyése a Endre Adyho.
Filmová kariéra
Provedeno v mnoha filmech od konce 50. do začátku 70. let. Jeden z nejznámějších je Szindbád (1971), založený na povídkách od Gyula Krúdy a režie Zoltán Huszárik.
Jeho smrt
Latinovits byl přejel vlakem na stanici Balatonszemes poblíž Balaton v roce 1976. Ačkoli se v oficiálních prohlášeních mluvilo sebevražda, nikdy nebylo zcela jasné, zda úmyslně skočil před vlak, nebo zda jeho smrt byla nehoda.[1] Jeho smrt se okamžitě stala romantizovanou legendou, a to i kvůli podobnostem s sebevraždou básníka Attila József, o jehož básních byl Latinovits jedním z nejvýznamnějších tlumočníků.
Vybraná filmografie
- Muž ze zlata (1962)
- Zaokrouhlení nahoru (1966)
- Ticho a pláč (1968)
- Ztracená generace (1968)
- Tothova rodina (1969)
- Szindbád (1971)
- Pendragonova legenda (1974)
- 141 minut od nedokončené věty (1975)
- Pátá pečeť (1976)
Publikované knihy
1973. Ködszurkáló (Skywriter) 1985. Emlékszem a röpülés boldogságára (shromážděné práce)
Ceny
(1966) - Cena Jászai Mari (1970) - Cena Balázse Bély (1975) - Významný umělec (1989) - Kossuthova cena (posth.)
Reference
externí odkazy
- Zoltán Latinovits na IMDb
- Zoltán Latinovits na PORT.hu (v maďarštině)
