Zbigniew Uniłowski - Zbigniew Uniłowski

Zbigniew Uniłowski
Zbigniew Uniłowski - W Zakopanem, 1932 v2.jpg
narozený1. května 1909 (1909-05)
Varšava, Polsko
Zemřel12. listopadu 1937 (1937-11-13) (ve věku 28)
Varšava

Zbigniew Uniłowski (narozen 1. května 1909 v Varšava, Polsko, zemřel 12. listopadu 1937 ve Varšavě) byl polský spisovatel.

Raná léta

Uniłowski jako dítě s rodiči (1913)

Uniłowski se narodil ve Varšavě v maloburžoazní rodině. Jeho rodiči byli Władysław Uniłowski a Jadwiga Uniłowska rozená Ciechonski. Po smrti obou rodičů (jeho matka zemřela na tuberkulózu, zatímco otec spáchal sebevraždu) žil jako dospívající chlapec se svou tetou, ubohou švadlenou v Powiśle. Nedokončil střední školu z finančních důvodů a byl nucen nastoupit do zaměstnání, mimo jiné jako zednický pomocník, doručování balíků pro krejčího nebo číšníka ve varšavské restauraci „Astoria“. Tam, v roce 1926, Karol Szymanowski všiml si ho a zaujal ho mladý číšník, který četl Joseph Conrad prózy. Szymanowského finanční pomoc umožnila Uniłowskému samostudium, usnadnila literární kontakty a především mu umožnila často zůstat v Zakopane, což bylo vhodné kvůli rozvoji tuberkulózy.

Začátek literární kariéry

Uniłowski strávil nějaký čas od roku 1927 do roku 1930 hlavně v Zakopaném, občas pobýval ve Varšavě. Během svého pobytu v Tatry, napsal své první publikované práce - povídky shromážděné později v knize Człowiek w Oknie (Muž v okně). Začal také psát svůj opus magnum, nedokončený román Dwadzieścia lat życia (Dvacet let života). Pobyt v Zakopaném také poskytl příležitost setkat se s osobnostmi současného literárního života - mimo jiné se zde setkal Uniłowski, Stanisław Ignacy Witkiewicz, Jarosław Iwaszkiewicz a Michał Choromański.

V roce 1930 se vrátil do Varšavy. Působil hlavně v prostředí poetické skupiny Kwadryga, se kterou pracoval rok. Toto období popsal v roce roman à clef Wspólny pokój (Sdílená místnost), publikovaný v roce 1933. Vydání románu se stalo základem sociálního skandálu ve varšavské literární komunitě a román byl vyžádán pro cenzuru. Intervence ze strany úřadů a značný zájem literárních kritiků však získaly pro mladého autora značnou pozornost.

Uniłowski s manželkou a synem (1937)

Uniłowski pobýval ve Varšavě do roku 1934, na krátkou dobu odjel v roce 1931, kdy byl povolán na vojenskou službu v Włodawa. V armádě dlouho nezůstal díky vlivu svých ochránců. Rostoucí literární pozice umožnila spisovateli jít Brazílie díky ministerstvu zahraničních věcí stipendium. Během svého pobytu zde publikoval Dzień rekruta (Den náboru), příběh založený na jeho zkušenostech z vojenské služby. Tato práce způsobila další skandál a autor byl obviněn z protištátního přístupu. Výsledkem bylo, že byl nucen zkrátit svou cestu a vrátit se do Polska v červenci 1935 a přinést s sebou dva nové romány - Żyto w dżungli (Žito v džungli) a Dziennik morski (Sea Diary).

Manželství a smrt

V roce 1935 se Zbigniew Uniłowski oženil Maria Lilpop, dcera Franciszek Lilpop. Díky tomuto manželství spisovatel, který se neustále nacházel ve složité finanční situaci, získal materiální a životní stabilitu. O dva roky později se jim narodil syn. V té době Uniłowski intenzivně pracoval Dwadzieścia lat życia (Dvacet let života), jehož první část byla zveřejněna v roce 1937.

Nečekaně zemřel na meningitida ve věku 28, nedokončil Dwadzieścia lat życia. Byl pohřben na Powązki hřbitov.

Unilowského hrob v Powązki hřbitov

Funguje

  • Wspólny pokój (Warszawa 1932)
  • Człowiek w oknie (Warszawa 1933)
  • Dzień rekruta ("Wiadomości Literackie „č. 46, 1934)
  • Żyto w dżungli (Warszawa 1936)
  • Pamiętnik morski (Warszawa 1937)
  • Dwadzieścia lat życia, t. 1 (Warszawa 1937)

Reference

Bibliografie