Bartol Sfondrati - Bartol Sfondrati
Bartol Sfondrati | |
---|---|
Vydání překladu katechismu Ledesma z roku 1583 | |
narozený | 1541 |
Zemřel | 17. listopadu 1583 |
Národnost | Ragusan, osmanský |
Ostatní jména | Bartolomeo Sfondrati |
Známý jako | první ragusanský jezuita |
Pozoruhodná práce | Dottrina christiana. Composta per il P. D. Ledesma della Compagnia di Gesu; Et tradotta di lingua italiana in lingua Schiava per un padre della medesima Compagnia |
Bartol Sfondrati (1541—1583) byl jezuitský misionář ze 16. století, který je považován za prvního Ragusan Jezuita. Sfondrati se stal jezuitou v roce 1569 poté, co absolvoval právo na University of Pavia.
Časný život
Sfondratiho předkové pocházeli Cremona (moderní doba Itálie ) Ragusovi několik generací před narozením Bartola.[2] Předpokládá se, že jeho rok narození je 1541.[3]
Vzdělávání
Sfondrati se stal studentem práva v Pavii v roce 1566 podporovaný Ragusanským senátem s ročním stipendiem 30 zlatých scudo.[4][5] Po ukončení kanonické a občanskoprávní školy na University of Pavia Sfondrati se stal jezuitem dne 17. října 1569.[6] Poté, co byl studentem na vysoké škole v Řím v období 1570—75 se stal zpovědníkem kněze v Illyrian College of St. Jerome.[7]
Misijní kampaně
V období mezi únorem 1576 a 1578 byl Sfondrati misionářem v Zátoka Boka Kotorska. V období C. 1580—83 Sfondrati byl misionář Bělehrad.[8] V roce 1580 doprovázel Sfondrati Bonifacio de Stefanis (Bonifacije Drakolica), který byl jmenován apoštolský návštěvník a delegát do Dalmácie, Hercegoviny, Bosny, Chorvatska, Valašska, Slavonie, Srbska a na další evropská území spravovaná Pohovky.[9] Spolu se Sfondrati poslala Svatá stolice dalšího jezuitu, aby doprovázel de Stefanise. Byl to františkán z Bosny, Antun de Mattei. Dva z nich odnesli de Stefanisovi dva velké kufry plné knih, které dostali instrukce, aby je doručili kněžím katolického i pravoslavného náboženství.[10]
Sfondrati uvedl, že během své cesty na osmanský Balkán se setkal s mnoha křesťany, kteří konvertovali k islámu, aby se vyhnuli placení daní, od nichž byli muslimové osvobozeni.[11] Sfondrati uvedl, že v té době bylo v Sarajevu asi 5 000 katolíků, většinou otroků a obchodníků. Také zaznamenal, že v Hercegovině žilo mnoho křesťanů, z nichž většina byla Ortodoxní Srbové.[12]
De Stefanis zemřel při této náročné vizitaci v Temešváru v roce 1582. Sfondrati zemřel v chudobě a pitomý, také v Temešváru, dne 17. listopadu 1583.
Literární dílo
Dne 12. Ledna 1576 Sfondrati napsal z Dubrovníku do Claudio Aquaviva zdůrazňuje to Ragusanská republika mají v úmyslu vydat katechismus o slovanském jazyce pro jeho mladší populaci.
Předpokládá se, že Sfondrati přeložil katechismus napsaný Jacquesem Ledesmou. Vydání tohoto katechismu nařídili bratři Angel a Ivan Zagurovićovi z Šlechtická rodina Zagurović. Byli to synové Jerolim Zagurović,[13] benátský tiskař srbských cyrilských knih a podle některých pramenů vnuci Đurađ Crnojević kdo byl zakladatelem první jihoslovanská tiskárna.
První vydání jeho překladu vyšlo v roce 1576 v Benátky. Druhé vydání vyšlo v roce 1578 také v Benátkách v tiskárně Zanetti s následujícím názvem: "Dottrina christiana. Composta per il P. D. Ledesma della Compagnia di Gesu; Et tradotta di lingua italiana in lingua Schiava per un padre della medesima Compagnia. Nuovamente stampata & corretta. In Venetia, Appresso Bonifatio Zanetti, MDLXXVIII". Třetí vydání tohoto překladu vyšlo v azbuce v roce 1583.[14] Zanetti je také zmíněn v prologu Květinové období vytištěno uživatelem Stefan Marinović v Scutari v roce 1563.[15] V prvních dvou vydáních vydaných latinským písmem se jazyk překladu označuje jako „lingua Schiava“ (lang-en | slovanský jazyk), zatímco třetí vydání publikované v azbuce označuje tento jazyk jako ragusanský jazyk,
Jediná dochovaná kopie třetího vydání překladu je uložena v Ruská národní knihovna v Petrohrad.[16]
Reference
- ^ (Vanino 1936, str. 4): "Bartol Sfondrati, prvi Dubrovčanin, koji je pošao u Isusovce (+ 1583. u Temesvaru)."
- ^ (Stanojević 1925, str. 882): „... Bartol Sfondrati, rodom iz Cremone.“
- ^ (Pavlović 1931, str. 47)
- ^ Korade, Aleksić & Matoš 1993, str. 26: "Prvi dubrovački isusovac bio je Bartol Sfondrati (1541- 1583). S dvadeset i osam godina ulazi u Isusovački red kao pavijanski pravnik i s dubrovačkom godišnjom naknadom od trideset zlatnih škuda. Mladog Sfondratija biskupu su opisali kao ..."
- ^ (HBA 1933, str. 213) "Sfondrati je učio prava u Pavii u Italiji g. 1566 i dobijao za to kao pomoć od dubrovačkog senata godišnje po 30 zlatnih škuda"
- ^ (Pavlović 1931, str. 47)
- ^ (Associazione 1995, str. 32): "Le avventure di Bartolomeo Sfondrati Il primo gesuita ragusino fu Bartolomeo Sfondrati (1541-1583), entrato nella Compagnia all'età di ventotto anni a Pavia, dove esercitava la professione di avvocato. Inviato al Collegio Illirico di Loreto zpovědník. “
- ^ (Krleža 1988, str. 656): „Oko 1580 - 83. u Beogradu je kao misionar djelovao isusovac Bartol Sfondrati, rodom Dubrovčanin.“
- ^ (Zorić 2002, str. 38): „Godine 1580. apostolski je vizitator i delegat za Dalmaciju, Hercegovinu, Bosnu, Hrvatsku, Slavoniju, Srbiju, Ugarsku, Vlašku i druge europske krajeve pod turskom vlašću, a pratilac mu je dubrovački isusovac Bartol Sfondrati.“
- ^ (HT 1934, str. 3)
- ^ Korade, Aleksić & Matoš 1993, str. 27: "Sfondrati je zapisao kako je velik broj kršćana preuzeo tursku vjeru jer su tako izbjegli plaćanje" dukata po glavi ", čega su kao muslimani bili oslobođeni."
- ^ Korade, Aleksić & Matoš 1993, str. 27: U Hercegovini je bilo mnoho kršćana, „no ti su većinom srpski raskolnici“ (pravoslavni). “
- ^ MISCELLANEA, sv. XXIX (2008), Марица МАЛОВИЋ ЂУКИЋ Историјски инситут Београд „Очеву традицију наставили су и Јеронимови синови Анђело и Иван Загуровић па је по њиховом наређењу Камило Занети штампао у Венецији 1583. уставном ћирилицом први католички катихизам.
- ^ (Krasić 2009, str. 267): ".. dubrovački i 1576. tiskao u Mlecima prvi dubrovački isusovac Bartol Sfondrati. Isti katekizam ponovno je tiskan dvije godine nakon toga također u Mlecima kod Bartola Zanettija, a 3. izdanje izišlo je također u Mlecima 1583. na ćle
- ^ (Đorđić 1987, str. 192): "У Млецима је, после другог издања Мицаловићеве књиге, штампао 1583 године Наук крстјански познати калиграф Камило Занети који се по- миње и у поговору уз Цветни триод Стефана Мариновића, штампан у Скадру 1563."
- ^ (Kolendić & Pantić 1964, str. 78)
Zdroje
- Korade, Mijo; Aleksić, Mira; Matoš, Jerko (1993). Isusovci i hrvatska kultura. Hrvatski povijesni institut u Beču.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Stanojević, Stanoje (1925). Narodna enciklopedija srpsko-hrvatsko-slovenac̆ka. Izdavac̆: Bibliografski zavod d.d.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Krleža, Miroslav (1988). Enciklopedija Jugoslavije: Hrv - Janj. Jugoslavenski Leksikografski Zavod "Miroslav Krleža". ISBN 978-86-7053-013-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zorić, Damir (2002). Ferdinand Konšćak: misionář i istraživač. Nakladni zavod Matice hrvatske. ISBN 978-953-185-063-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Krasić, Stjepan (2009). Počelo je u Rimu: Katolička obnova i normiranje hrvatskoga jezika u XVII. stoljeću. Matica Hrvatska. ISBN 978-953-6316-76-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Associazione (1995). Rivista dalmatica. Associazione nazionale dalmata di Roma.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kolendić, Petar; Pantić, M. (1964). Iz staroga Dubrovnika. Srpska književna zadruga.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Vanino, Miroslav (1936). Vrela i prinosi. Nova tiskara.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- HBA (1933). Chorvatsko sacra. Hrvatska bogoslovska akademija.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pavlović, Dragoljub (1931). Dorde Bašić. Drz. štamarija Kraljevine Jugoslavije.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- HT (1934). Fontes et studia historiae Societatis Iesu in finibus Croatorum. Hrvatska tiskara D.D.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Đorđić, Petar (1987). Istorija srpske ćirilice. Zavod za udžbenike i nastavna sredstva.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Miroslav Vanino: Bartol Sfondrati u Temesvaru g. 1582. Vrela i prinosi (Sarajevo) 1934. 150-153.