Xenophon Sideridis - Xenophon Sideridis
Xenophon Sideridis | |
|---|---|
| narozený | Dubna 1851 |
| Zemřel | 15.srpna 1929 (ve věku 78) |
| Národnost | řecký |
| obsazení | Historik, archeolog, výzkumník a vlastník knihovny |
| Organizace | Akademie v Aténách Archeologická komise |
Xenophon Sideridis (řecký: Ξενοφών Σιδερίδης; romanized: Xenofón Siderídis) byl a řecký historik specializující se na Byzantská historie, archeolog, výzkumný pracovník a člen Akademie v Aténách.
Život
Sideridis se narodil v dubnu 1851 v roce Skoutarion z Konstaniniyye, pak Osmanská říše (nyní Üsküdar, Istanbul, krocan ). Měl 8 sourozenců. Po absolvování Řecká škola Skoutarion, pracoval na živobytí. Stal se akcionářem v obchodní činnosti společnosti Chrysvergi v Konstantinopoli (oficiálně Konstantiniyye).[1] Zároveň se naučil cizí jazyky, turečtina, ruština, bulharský a francouzština.[2] Do historických výzkumů se zapojil velmi brzy a publikoval je v časopise Řecká filologická asociace,[2] který patřil k archeologické komisi, které se stal předsedou. Byl zvolen členem Akademie v Aténách v roce 1929.[3]
Zemřel 15. srpna 1929 na infarkt.[1]
Jeho knihovna
Knihovna Xephophon byla považována za jednu z nejvzácnějších a největších svého druhu, která měla přibližně 4 009 svazků a 25 rukopisných kódů. Tuto knihovnu darovali sourozenci Xenophon Sideridis, Evlabia Ahtaris a Alexandra Kourtelis Akademie v Aténách a byl umístěn v samostatné místnosti s názvem «Knihovna X.A. Sideridis ».[3]
Funguje
Některá z jeho prací jsou následující:[4]
- „Ναός ιερομάρτυρος Αυτονόμου“
- „Βυζαντινά επιτύμβια εν Χρυσπούλει“
- „Περί του Δαματρύος των Βυζαντινών“
- „Περί της εν Μικρά Αρμενία Νικοπόλεως“
- „Βυζαντιναί επιγραφαί“
- „Περί της εν Κωνσταντινουπόλει Μονής της Παμακαρίστου και των κτητόρων αυτής“
- „Περί της εν Κωνσταντινουπόλει Μονής του Σωτήρος του Φιλανθρώπου“
- „Λίβυσσα, Δακίβυζα, Γκέπουζα“
- „Επανόρθωσις αφηγησεως γεγονότων, τινών επί Αυτοκράτορος Ηρακλείου Α“
- „Κωνσταντίνου Παλαιολόγου θάνατος, τάφος, και σπάθη“
- „Περί τινός αντιγράφου του Νομοκανόνος του Μανουήλ Μαλαξού“
- „Γαβριήλ Σεβήρου, ιστορική επιστολή“
- „Γεννάδιου Σχολάριου κανών εις Γρηγόριον Παλαμάν“
- „Η προς Βοεμούς επιστολή της Εκκλησίας Κων / πόλεως εν έτει 1452“
- „Τα περί ενώσεως των Εκκλησιών γράμματα του Αυτοκράτορος Ιωάννου του Κομνηνού“
- „Μιχαήλ Ψελλού λόγος επί τω εν Βλαχέρναις γεγονότι θάυματι“
- „Επιστολαί ΙΣΤ αιώνος“
- „Γεωργίου Σχολαρίου τα ευρισκόμενα“
- „Η Ηπειρώτις οικογένεια Ρερέ (1448-1609)“
- „Ο εν Γενούη βυζαντινός πέπλος“
- „Κορτήσιος Βρανάς ο Ηπειρώτης“
Reference
- ^ A b Κ.Α., «Ξενοφών Σιδερίδης», Ελληνικά, sv. 4 (1931), str. 289
- ^ A b Βασίλειος Μυστακίδης, «Ξενοφών Σιδερίδης», Επιστημονική Επετηρίς Εταιρείας Βυζαντινών Σπουδών, vol. 6 (1929), str. 423
- ^ A b Κ.Α., «Ξενοφών Σιδερίδης», Ελληνικά, sv. 4 (1931), str. 290
- ^ E. Stephanou, «Xenohon Sideridis (1851-1929)», Echos d 'Orient, roč. 29 (1930), str. 81-83