Willem van den Hout - Willem van den Hout - Wikipedia

Wilhelmus Henricus Maria van den Hout ('s-Hertogenbosch, 3. června 1915 - Den Haag, 24. února 1985) byl nizozemský spisovatel a publicista, nejlépe známý jako spisovatel (pod pseudonymem Willy van der Heide) Bob Evers série dětských knih.

Van den Hout ztratil pověření novináře poté druhá světová válka za to, že spolupracoval s nacistickým propagandistickým strojem, ale získal komerční úspěch se sérií Boba Everse. Použil také pseudonymy Willy Waterman, Willem W. Waterman, Sylvia Sillevis, Victor Valstar, Victor H. Huitink, Joke Raviera, Zsa Zsa Ferguson a C. B. McInverness, M.D., a přeložil anglickou literaturu do holandský.

Životopis

Willem van den Hout se narodil 3. června 1915 v 's-Hertogenbosch, jeho otec z Brabant a jeho matka z Groningen, smíšené pozadí, které mohlo později v životě vyústit v jakýsi rozkol osobnosti. V roce 1937, po střední škole a vojenské službě, získal práci u Philips společnost jako spisovatel PR. Ve stejném roce se oženil s Louise Grossouwovou; měli dva syny.[1]

V roce 1938 byl Van den Hout přesunut do oddělení pro reklamu v zahraničí, odcestoval do Spojených států a navštívil jej Hollywood. Zkušenosti využil k napsání burleskní satiry o filmovém průmyslu, publikované v roce 1939 pod pseudonymem Willem W. Waterman, na žádost zaměstnavatele. Román se soustředil na štáb natáčení na ostrově v Pacifiku, který měl být pravidelným prostředím pro jeho pozdější romány.[1]

V předvečer druhá světová válka V roce 1939 se van den Hout znovu připojil k armádě a své zkušenosti proměnil v román publikovaný v roce 1941, De kruistocht van generaal Taillehaeck. To byla další burleska, ale také nabídla vážnou kritiku nizozemské armády za války, kterou van den Hout považoval za oslabenou individualismem a pacifismem, kritika pokračovala ve svém románu z roku 1943 Een strijd om Nederland.[1] Připojil se k Národní fronta v lednu 1941 vedl jejich propagandistické oddělení; z organizace odešel v srpnu téhož roku, dobrovolně řekl později, i když ve své semi-autobiografii Bankroet van een politieke omlouvá, vydaný pod svým vlastním jménem v roce 1943, je jeho postava propuštěna. Po odchodu z Nationaal Front zahájil kariéru jako spisovatel na volné noze, psal pro řadu fašistických a nacistických publikací, včetně De Residentiebode a Jeugd. Pro druhé z nich napsal jako Willy van der Heide feuilleton De avonturen van 3 jongens in de Stille Zuidzee, geneze pro pozdější Bob Evers Dobrodružství. V různých jiných publikacích, psal jako Willy Waterman, inzeroval své vlastní spisy, dokonce kritizoval rozhlasovou adaptaci De avonturen van 3 jongens.[1]

Hodně z jeho práce během války svědčí o touze mytologizovat své vlastní zkušenosti; později tvrdil, že jeho práce pro nacistické publikace byla ve skutečnosti provedena jako dvojitý agent. Pro časopis De Gil psal kousky (v duchu Vážený pan ), který si dělal legraci z NSB, německých okupantů a nizozemské exilové vlády - ve skutečnosti De Gil byl financován z Hauptabteilung für Volksaufklärung und Propaganda, německé propagandistické oddělení. (V De Gil, termín vytvořil van den Hout Dolle Dinsdag za den v roce 1944, kdy Němci a jejich spolupracovníci zpanikařili z údajné bezprostřední invaze do Nizozemska.) Poté, co byl časopis vypnut, pokračoval v práci pro jeho rádiovou verzi, De Gil-Club, který se za podpory Němců vydával za nelegální rozhlasovou stanici.[1]

Po válce byl zatčen, strávil tři roky ve vězení a na deset let mu bylo zakázáno pracovat jako novinář.[1] Rozvedl se v roce 1948 a oženil se s Anneliese Jülkenbeckovou v roce 1952. Po rozvodu se svou druhou manželkou v roce 1956 se oženil s Marjon Niemeijerovou v roce 1958. Měli syna a dceru.[1]

Zemřel 24. února 1985 na a infarkt.[2]

Bob Evers

19. května 1949 van den Hout podepsal smlouvu s vydavateli M. Stenvert & Zoon (později De Eekhoorn) publikovat jeho sérii Bob Evers.[1] Knihy se točí kolem tří chlapců: Arie Roos, Jan Prins a Američan Bob Evers.

Série Boba Everse původně sestávala z 32 svazků vydaných od roku 1949 do roku 1963. Od roku 1965 byla série vydávána jako kapesní knihy s několika drobnými aktualizacemi a bylo změněno pořadí prvních šesti svazků.[3] V roce 1967 prodal van den Hout všechna práva vydavatelům Stenvert ƒ 100 000. Když se série stala mnohem větším úspěchem, než se očekávalo,[4] to vedlo ke konfliktu se Stenvertem.

V roce 1977 vydal další dva svazky (34 a 35) s jiným vydavatelem, čímž porušil svou smlouvu se Stenvertem.

Poté, co van den Hout zemřel, svazky 34 a 35 částečně přepsal autor Peter de Zwaan. De Zwaan také dokončil nedokončené rukopisy van den Houta pro svazky 33 a 36 a pokračoval v psaní knih Boba Everse a rozšířil sérii na více než 50 svazků.

Tři z těchto knih byly přeloženy do afrikánština a několik knih bylo znovu vydáno jako komiks v Algemeen Dagblad a jako komiksy.

Funguje

Série Bob Evers

  • 1. Een overval in de lucht (1949)
  • 2. De jacht op het koperen kanon (1950)
  • 3. Sensatie op een Engelse vrachtboot (1950)
  • 4. Avonturen in de Stille Zuidzee (1950)
  • 5. Drie jongens op een onbewoond eiland (1950)
  • 6. De strijd om het goudschip (1951)
  • 7. Tumult in een toeristenhotel (1951)
  • 8. Drie jongens jako cirkusový detektiv (1952)
  • 9. Een dollarjacht v een D-trein (1952)
  • 10. Dveře Een speurtocht Noord-Afrika (asi 1952)
  • 11. Karavan Drie jongens en een (1953)
  • 12. Kabaal om een ​​varkensleren koffer (1953)
  • 13. Een motorboot voor een drijvend flesje (1953)
  • 14. Een klopjacht op een Kapitein (1954)
  • 15. Een raderboot jako zilvervloot (1954)
  • 16. Nummer negen seint New York (1954)
  • 17. Een meesterstunt v Mexiku (1955)
  • 18. Trammelant op Trinidad (1955)
  • 19. Vreemd krakeel v Kalifornii (1955)
  • 20. Lokomotiva Lotgevallen rond een (1955)
  • 21. Pyžama-rel v Panamě (1956)
  • 22. Vreemd gespuis v een warenhuis (asi 1954)
  • 23. Wilde sport om een ​​nummerbord (asi 1954)
  • 24. Hoog spel v Hongkongu (1958)
  • 25. Een vliegtuigsmokkel se setkal s Verrassingenem (1958)
  • 26. Stampij om een ​​schuiftrompet (1959)
  • 27. Kunstgrepen potkal kunstschatten (1959)
  • 28. Bombarie om een ​​bunker (1960)
  • 29. Ali Roos jako Arie Baba (1960)
  • 30. Heibel v Honoloeloe (1961)
  • 31. Agent Arie Roos wordt geheim (1961)
  • 32. Cnall-effecten v Casablance (1963)
  • 33. Een zeegevecht potkal vodní stromy (1987, nedokončený. Dokončeno Peterem de Zwaanem)
  • 34. Bob Evers belegert Fort B (1977. Vydáno znovu v roce 1988 ve verzi editované Peterem de Zwaanem)
  • 35. Arie Roos jako ruilmatroos (1977. Vydáno znovu v roce 1988 ve verzi editované Peterem de Zwaanem)
  • 36. Kloppartijen in een koelhuis (1989, nedokončený. Dokončeno Peterem de Zwaanem)

Další díla

  • van Cleef, Monique; Waterman, William (1973). dům bolesti. Lyle Stuart. ISBN  978-0-8184-0163-3.
  • van der Heide, Willy (1956). Atompiraten (v němčině). trans. Ernst Bluth. Christliche Verlagsanstalt.

Poznámky a odkazy

Poznámky

  1. ^ A b C d E F G h Van Gelder.
  2. ^ Beringen: str.18
  3. ^ Apriana, Beringen: str
  4. ^ van Gelder odhaduje, že bylo prodáno celkem pět milionů knih od Boba Everse

Referenční bibliografie

externí odkazy