Wilhelm Keiper - Wilhelm Keiper

Wilhelm Keiper
narozený(1893-01-03)3. ledna 1893
Zemřel1. září 1957(1957-09-01) (ve věku 64)
Věrnost nacistické Německo (1933–1944)
HodnostGenerálmajor
Příkazy drženyZplnomocněný generální zástupce Černá Hora
Bitvy / válkydruhá světová válka

Wilhelm Keiper (3. ledna 1893 - 1. září 1957)[1] byl Generálmajor v Wehrmacht nacistického Německa během druhá světová válka. V období od září 1943 do listopadu 1944 byl Němcem zplnomocněný generál Německé okupované území Černé Hory.

Německé okupované území Černé Hory

Když Německé okupované území Černé Hory V září 1943 byl pod vojenského velitele na jihovýchod uveden Keiper byl jmenován německým generálním zplnomocněným zástupcem.[2] Měl na starosti vojenské záležitosti, zatímco politické záležitosti byly svěřeny Neubaucherovi, který se řídil přáními černohorského vládního výboru Ljubomir Vuksanović.[2]

Feldkomandanture číslo 1040

Německo založilo nové polní velitelství (Feldkomandanture číslo 1040), které bude vládnout nad Černou Horou (srbština: Самостална федлкомендатуре за Црну Гору).[3] Keiperovou rezidencí byla budova bývalého britského vyslance v Cetinje.[4] Na stěně jeho kabinetu byly dvě kopie obrazů srbského malíře Paja Jovanović, Druhé srbské povstání a Migrace Srbů.[5]

Dne 30. září 1943 Keiper zveřejnil své prohlášení, ve kterém zdůraznil, že Německo nemá územní nároky na Černou Horu a že německé síly jsou v Černé Hoře pouze kvůli vojenským okolnostem, aby zajistily černohorské pobřeží Jaderského moře před invazí spojenců.[6] Keiper pozval populaci Černé Hory k loajalitě.[7] Keiper zdůraznil, že není důležité, je-li Černá Hora Bílý nebo Zelená, je důležité, aby to Černá Hora nebyla Červené.[8]

Četnictvo a milice

Dne 20. října 1943 Keiper pozval veškerou mužskou populaci Černé Hory ve věku od 18 do 40 let, aby se připojili k četnictvu.[9] Najal 1 500 mužů v milici a 7 500 v četnictvu, což by podpořilo německé síly v boji proti komunistům.[10] Keiper uspořádal šest praporů četnictva v šesti černohorských krajích ovládaných Němci: Boka Kotorska, Bar, Cetinje, Podgorica, Danilovgrad a Nikšić.[10] Keiper založil dva další prapory skládající se z 3 000 bývalých četníků ze dvou krajů okupovaných komunistickými silami: Kolašin a Šavnik.[10] Velitelem četnictva byl bývalý poručík dělostřelectva Pero Marušić.[10]

Dne 1. listopadu vydal Keiper oznámení, že lidé, kteří se budou řídit pokyny komunistů nebo Dragoslava Mihailoviće, budou přísně potrestáni. Keiper zacházel s Mihailovićovými četníky jako s nepřáteli, ale to mu nezabránilo v tajných opatřeních, aby s nimi spolupracoval proti Komunistický -vedený Partyzáni.[11]

Národní správní rada

Dne 9. listopadu 1943 Němci založili místní vládu ve formě Národní správní rady (srbština: Народна Управа) vedené Ljubomir Vuksanović. Pavle Ďurišić zahájil spolupráci s Keiperem od června 1944.[12] Dne 12. listopadu 1943 Keiper zveřejnil hrozbu, že německé okupační síly zabijí 20 rukojmí za každého německého vojáka zabitého v Černé Hoře a 10 za každého zraněného německého vojáka.[13]

Poté, co z něj evakuovalo mnoho lidí a kněží Cetinje, Keiper také nezůstal v Cetinje.[14]

Reference

  1. ^ Лесковац, Младен; Форишковић, Александар; Попов, Чедомир (2004). Српски биографски речник: И-Ка. Будућност. str. 78.
  2. ^ A b Kroener, Müller & Umbreit 1990, str. 104.
  3. ^ Crnogorska antifašistička skupština narodnog oslobođenja; Istorijski institut SR Crne Gore u Titogradu (1975). ЦАСНО - Црногорска антифашистичка скупштина народног ослобођења 1944-1945: збирка докумената. Istorijski institut SR Crne Gore. str. 46. Вилхем Кајпер командант Самосталне федлкомандатуре за Црну Гору у времену од 30. септембра 1943. године до коначног оступања Њемаца из Црне Горе децембра 1944. годиие
  4. ^ Parežanin 1974, str. 37.
  5. ^ Uložit komunista Crne Gore. Istoriska komisja (1960). Riječ slobode, Pobjeda, registrátor. str. 437.
  6. ^ (Đurišić 1997, str. 12)
  7. ^ Maletić 1976, str. 359.
  8. ^ Miljanić 1970, str. 355: „„ Није важно да ли ће Црна Гора бити зелена или бела, него је важно да; не буде црвена “- говон
  9. ^ Redžić 2002, str. 392.
  10. ^ A b C d Đurišić 1997, str. 12.
  11. ^ (Živković 1984, str. 105): "Kajper je već 1. novembra u svom proglasu nagovijestio da će biti najstrože kažnjen svako ko se bude ogriješio o njemačka naređenja,» i bude slušao komuniste ili Mihailovića. «138a Interesantno je ovdje primijetiti kakoćajo kajo neprijatelje Rajha, ali mu to ništa ne smeta da sa njima stvara tajne aranžmane o zajedničkoj borbi protiv pripadnika NOP-a, ... "
  12. ^ Minić 1993, str. 149: "Ђуришић је већ од јуна 1944. био успоставио сарадњу са др Крамарцом, представником др Нојбахера и с немачким фелдко- мандантом на Цетињу генералом Кајпером, с којима су и други црногорски четнички команданти ..."
  13. ^ Živković 1984, str. 105: "Proglas 12. novembra u kome prijeti da će za ubistvo svakog pripadnika njemačkog Vermahta biti strijeljano 20, a za ranjenog 10 talaca, ...."
  14. ^ Minić 1972, str. 26: "Истог дана се са њима вратио и Ратко Парежанин После евакуације свештенства и народа са Цетиња, ни немачки генерал Кајпер више није био на Цетиње"

Zdroje