Weiße Frauen - Weiße Frauen

Pro další použití viz Bílá žena (disambiguation).
Duch Barbara Radziwiłł, olej na plátně, 281 x 189 cm. Národní muzeum v Poznani, datum 1886.

v Německý folklór, Weiße Frauen (význam Bílé ženy) jsou elfí -jako duchové, kteří mohli pocházet Germánské pohanství ve formě legend z světelní elfové (Stará norština: Ljósálfar). The holandský Witte Wieven šli přinejmenším až do 7. století a jejich chybný překlad jako Bílé ženy místo originálu Moudré ženy lze vysvětlit holandským slovem vtip, které také znamená bílá. Jsou popsány jako krásné a očarovaný stvoření, která se objeví v poledne a lze je vidět sedět na slunci, čistit si vlasy nebo se koupat v potoce. Mohou to být strážní poklady nebo strašidelné hrady. Prosí smrtelníky, aby zlomili kouzlo, ale to je vždy neúspěšné. Mytologie sahá přinejmenším do Středověk a byl znám v dnešní oblasti Německo.

Počátky

Weiße Frauen doslovně znamená „bílé dámy“ v Němec. Asociace s bílou barvou a jejich vzhledem na slunečním světle je myšlenka Jacob Grimm[1] pocházet z původní staré norštiny a teutonský mytologie Alven (elfové ), konkrétně jasný Ljósálfar. Tito „světelní elfové“ žili Álfheim (část nebe) pod bohem plodnosti Freyr.[2] Jak se mytologie vyvíjela, elfové již nežili v Álfheimu, ale žili na Zemi v přírodě. Bílé ženy také mohou představovat starověké víry v duchy předků nebo starší domorodé bohyně a duchy přírody. Jacob Grimm zejména si všimli, že mohou pocházet Podrž, "Berhta, bílá podle jejího jména "[3] a Ostara. Podle Grimmova germánská mytologie[1] a do Mytologie všech ras Série, kouzlo, pod kterým trpí "může být symbolem zákazu stanoveného v křesťanství na božstva starší víry. “[4] Název je podobný názvu Witte Wieven z Holandská mytologie, Weiße Frauen mohla pocházet z germánské víry v disen nebo pozemní váhy a Alven.[5]

Související bytosti

Grimm bere na vědomí obraz Weiße Frauen vyhřívající se na slunci a koupající se „taje v představě vodní holdy [tj. Podrž ] a nixe ".[1] Weiße Frauen má také protějšky jak v názvu, tak v charakterizaci v sousedních zemích: V Nizozemsku známém jako Witte Wieven a ve Francii známé jako Dames Blanches.

Existuje také mnoho legend Německý folklór týkající se „Weiße Frauen“, které jsou ve skutečnosti ekvivalentní legendám z Bílé dámy; duchové z Spojené království V alpských oblastech Rakouska a jižního Německa se jim říká Salige Frauen nebo jen Salige (Salkweiber, Salaweiber).

Poznámky

  1. ^ A b C Grimm 1835, kapitola 32, s. 2-3.
  2. ^ Bellows, str. 89; Crossley-Holland, str. Xx, 61.
  3. ^ Behrta, jak ji definoval Grimm, je běžněji známá jako Perchta nebo Berchta, podle jeho popisu Kapitola 31 str. 4
  4. ^ Marshall Jones Company 1930: 221-222, citující v poznámce pod čarou „Grimm [a] 962f“ (Grimmova germánská mytologie).
  5. ^ Reginheim 2002.

Zdroje

  • Měch, Henry Adams. Grimnismol. Poetická Edda (Princeton: Princeton UP, 1936), s. 85–107.
  • Crossley-Holland, Kevine. Skandinávské mýty. New York: Pantheon, 1980.
  • Grimm, Jacob (1835). Deutsche Mythologie (Německá mytologie); Z anglické verze Grimmova germánská mytologie (1888); Dostupné online společností Northvegr © 2004-2007, kapitola 32, stránky 2 -3.
  • Marshall Jones Company (1930). Mytologie všech závodů Série, svazek 2 Eddic, Velká Británie: Marshall Jones Company, 1930, s. 221–222.
  • Reginheim. Witte wieven. 2002. (v angličtině) Soubor načten 03-08-2007.