Warburg prvek - Warburg element
The Warburgův difúzní prvek je ekvivalentní elektrický obvod komponenta, která modeluje difúze zpracovat v dielektrická spektroskopie. Tento prvek je pojmenován po německém fyzikovi Emil Warburg.
Warburgův impedanční prvek může být obtížné rozpoznat, protože je téměř vždy spojen s odporem přenosu náboje (viz komplex přenosu poplatků ) a dvouvrstvá kapacita (viz dvouvrstvá (mezifázová) ), ale je běžný v mnoha systémech. Přítomnost Warburgova prvku lze rozpoznat, pokud lineární vztah v protokolu a Bode spiknutí (log | Z | versus log (ω)) existuje se sklonem hodnoty –1/2.
Obecná rovnice
Warburgův difúzní prvek (ZŽ) je prvek s konstantní fází (CPE), s konstantní fází 45 ° (fáze nezávislá na frekvenci) a velikostí nepřímo úměrnou druhé odmocnině frekvence:
kdeŽ je Warburgův koeficient (nebo Warburgova konstanta), j je imaginární jednotka a ω je úhlová frekvence.
Tato rovnice předpokládá polo nekonečnou lineární difúzi,[1] tj. neomezená difúze do velké roviny elektroda.
Konečný prvek Warburg
Pokud je tloušťka difúze vrstva je známa, konečný prvek Warburg[2] je definován jako:
kde ,
kde je tloušťka difúzní vrstvy a D je difúzní koeficient.
Existují dvě zvláštní podmínky prvků Warburg s konečnou délkou: Warburg Short (WS) pro transmisivní hranici a Warburg Open (WÓ) pro reflexní hranici.
Warburg Short (ŽS)
Tento prvek popisuje impedanci difúze konečné délky s transmisivní hranicí.[3] Je to popsáno následující rovnicí:
Warburg Open (ŽÓ)
Tento prvek popisuje impedanci difúze konečné délky s reflexní hranicí.[4] Je to popsáno následující rovnicí:
Reference
![]() | Tento článek týkající se elektroniky je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |