Walter Julius Bloem - Walter Julius Bloem

Walter Julius Bloem (22. října 1898 - předpokládaný mrtvý 1945) byl německý spisovatel, který se stal známým pod pseudonymem Kilian Koll. Bloem byl důstojníkem v první a druhé světové válce a také členem SS.

Život

Bloem se narodil v roce 1898 v Barman, v dnešní době Severní Porýní-Vestfálsko, Německo jako syn spisovatele Waltera Bloema, známý jako autor vlasteneckých románů, a jeho první manželka Margarete Kalähne. Jeho otec např. napsal monografii "Záloha od Mons 1914„— Překlad zahrnoval předmluvu od James Edward Edmonds který jej nazval „jedním z nejgrafičtějších a nejdramatičtějších účtů o válce, jaký byl dosud napsán“.

Od svého nejranějšího mládí Bloem trpěl nenapravitelným poškozením sluchu. V roce 1915, ve věku 16 let, se dobrovolně přihlásil do služby v první světové válce na frontě poté, co splnil otcovu žádost, aby dokončil Oberprima (zhruba pokročilá střední škola v USA) na Velikonoce 1915. Ve válce byl několikrát vyznamenán, včetně Železný kříž, první a druhá třída, a na konci války byl poručík a velitel roty na Západní fronta. Byl několikrát zraněn a jeho poškození sluchu se natolik zhoršilo, že byl téměř hluchý. Po válce bojoval až do roku 1919 v Freikorps v Poznaň proti polštině polovojenské jednotky.

Po návratu do civilu studoval filozofii a byl mu udělen titul Doktorát filozofie. Po několika cestách Německem a Německem západní Evropa, nakonec se usadil se svou ženou jako osadník Nikolaiken, Východní Prusko.

Bloem začal psát romány a poezii. Jeho koncentrace byla mimo jiné novým médiem filmu. Pod názvem Die Seele des Lichtspiels - Ein Bekenntnis zum Film (Duše pohyblivého obrazu - Avowal filmu), produkoval v roce 1922 dílo, které je dodnes uznáváno filmovými teoretiky. Aby se distancoval od svého slavného otce, psal pod pseudonymem Kilian Koll.

Kromě toho objevil lásku stoupající.

V roce 1933 Bloem přivítal uchopení moci (Machtergreifung) od Adolf Hitler a viděl ho jako zachránce Německa. Bloem ve svých dílech oslavoval Národní socialista nápady.

Přes své těžké postižení se mu podařilo vstoupit do Luftwaffe jako důstojník v roce 1938. Během druhé světové války létal na misích s eskadrou „Boelcke“ (Kampfgeschwader 27 ) ve válce proti Polsku a Francii. Byl sestřelen v květnu 1940, ale byl schopen padáku do bezpečí. Po krátkém francouzském zajetí se vrátil do Německa.

Připojil se k Waffen-SS, kde naposledy bojoval v květnu 1945 v bitvách v okolí a kolem něj Berlín. Od té doby je považován za pohřešovaného.

Po válce, mnoho z jeho prací v Zóna sovětské okupace byly přidány do „Liste der auszusondernden Literatur“ (seznam zakázaných knih).[1][2][3]

Funguje

  • Die Seele des Lichtspiels - Ein Bekenntnis zum Film (1922)
  • Tanz ums Licht (1925) (Tanec světla)
  • Das steinerne Feuer (1926) (Oheň z kamene)
  • Stein wird Staub (1926) (Kámen se stává prachem)
  • Motorherz (1927) (Motorové srdce)
  • Feuer im Norden (1929) (Oheň na severu)
  • Der Mann, der mit dieser Zeit fertig wird (1933) (Muž, který bude připraven na tyto časy)
  • Heimkehr in die Mannschaft (1934) (Vraťte se do týmu)
  • Luftpiraten - Ein heiterer Fliegerroman (1935) (Air Pirates, vtipný román o létání)
  • Urlaub auf Ehrenwort - Geschichten um den Krieg (1937) (Nechte slovo cti)
  • Andreas auf der Fahrt (1938) (Andreas na cestě)
  • Die Flügelschlepper - Tagebuch aus einer Segelfliegerschule (1938) (Křídlové remorkéry - deník školy kluzáku)
  • Festspiel zu Walter Bloems siebzigstem Geburtstag (1938) (Festivalový kus k sedmdesátému výročí Waltera Bloema)
  • Der Birkenzweig - Lieder (1939) (Březová větvička - písně)
  • Zemřete neochvějně Fahne (1939) (Neviditelný banner)

Povídka „Urlaub auf Ehrenwort“ byla natočena dvakrát: jednou 1937 pod vedením Karl Ritter, představovat René Deltgen, Berta Drews, Carl Raddatz, a Paul Dahlke. Remake byl vyroben v 1955, režie Wolfgang Liebeneiner, kde najdete mimo jiné Claus Biederstaedt a Paul Esser.

Reference

  1. ^ „Buchstabe B, Liste der auszusondernden Literatur. Herausgegeben von der Deutschen Verwaltung für Volksbildung in der sowjetischen Besatzungszone. Vorläufige Ausgabe nach dem Stand vom 1. dubna 1946 (Berlín: Zentralverlag, 1946)“. www.polunbi.de. Citováno 2018-02-20.
  2. ^ „Buchstabe K, Liste der auszusondernden Literatur. Herausgegeben von der Deutschen Verwaltung für Volksbildung in der sowjetischen Besatzungszone. Vorläufige Ausgabe nach dem Stand vom 1. April 1946 (Berlin: Zentralverlag, 1946). www.polunbi.de. Citováno 2018-02-20.
  3. ^ „Buchstabe K, Liste der auszusondernden Literatur. Herausgegeben von der Deutschen Verwaltung für Volksbildung in der sowjetischen Besatzungszone. Erster Nachtrag nach dem Stand vom 1. Januar 1947 (Berlin: Zentralverlag, 1947)“. www.polunbi.de. Citováno 2018-02-20.

externí odkazy