Walter Dubislav - Walter Dubislav

Walter Dubislav
narozený(1895-09-20)20. září 1895
Zemřel17. září 1937(1937-09-17) (ve věku 41)
Alma materTechnická univerzita v Berlíně
Manžel (y)Gertrud Troitsch († 1935)
Vědecká kariéra
TezePříspěvky k teoriím definice a důkazu v matematické logice (1922)
Doktorský poradceHeinrich Maier
VlivyEdmund Landau, David Hilbert
OvlivněnoBerlin Circle

Walter Dubislav (20 září 1895-17 září 1937) byl Němec logik a filozof vědy (Wissenschaftstheoretiker).

Životopis

Po studiu matematika a filozofie, Dubislav dosáhl a doktorát v roce 1922 s „Příspěvkem k teoriím definice a důkazu v matematické logice“ (Beiträge zur Lehre von der Definice und vom Beweis vom Standpunkt der mathematischen Logik aus).[1] V roce 1928 se stal soukromým lektorem v filozofie matematiky a přírodní vědy na Technická univerzita v Berlíně a od roku 1931 byl Profesor Extraordinarius (außerordentlicher profesor atd. Prof.). V roce 1936 on emigroval do Prahy.[2]

Byl spoluzakladatelem (s Hans Reichenbach a Kurt Grelling ) z „Berlínská společnost pro empirii (později: Scientific) Filozofie ' (Berliner Gesellschaft für empirische Philosophie), který spolu s Vídeňský kruh, je jedním z počátečních bodů logický empirismus.[3] Zakládající členové berlínského kruhu byli uvedeni jako sympatizanti v rámci vídeňského kruhu.

Dubislav se zaměřil na a logický a mechanický základy matematiky a fyziky, ovlivněny Bernard Bolzano "Teorie vědy" (Wissenschaftslehre). Předložil formalizovaný popis Gottlob Frege teorie definic.

Publikace

  • S Claubberg, K.W.: „Systematický slovník filozofie“ (Systematisches Wörterbuch der Philosophie). Felix Meiner, Lipsko 1923.
  • „V definicích“ (Über die Definice). Weiss, Berlín 1926; 2. vydání vydané 1927; „Definice“ (Definice zemřít), revidované a rozšířené 3. vydání, Felix Meiner, Lipsko 1931;[4] 4. vydání s úvodem od Wilhelm K. Essler, vydané Meiner, Hamburg 1981 ISBN  3-7873-0513-0.
  • „O takzvaných analytických a syntetických úsudcích“ (Über die sogennanten analytischen und synthetischen Urteile). Weiss, Berlín 1926.
  • "Hranolky' Teorie významu “(Die Friessche Lehre von der Begründung) v „Zastoupení a kritika“ (Darstellung und Kritik), E. Mattig, Dömitz 1926.
  • „K teorii tzv. Kreativních definic“ (Zur Lehre von den sog. schöpferischen Definitionen). Fulda 1928.
  • „O takzvaném objektu v matematice“ (Über den sogenannten Gegenstand in der Mathematik) v „Výroční zprávě Německé úmluvy o matematice, 37“ (Jahresbericht der Deutschen Mathematiker-Vereinigung 37), str. 27–48, Lipsko 1928.
  • „O metodice kritické filozofie“ (Zur Methodenlehre des Kritizismus). H. Beyer & Sons, Langensalza 1929.
  • „Současná filozofie matematiky“ (Die Philosophie der Mathematik in der Gegenwart). (Philosophische Forschungsberichte 13) Junker & Dünnhaupt, Berlin 1932.[4]
  • "Filozofie přírody" (Naturphilosophie). (Philosophische Grundrisse Heft 2) Junker & Dünnhaupt, Berlin 1933; také v ISBN  3-8364-1795-2

Reference