Waldemar Christofer Brøgger (spisovatel) - Waldemar Christofer Brøgger (writer)

Waldemar Christofer Brøgger
Waldemar Christofer Brøgger v roce 1964
Waldemar Christofer Brøgger v roce 1964
narozený(1911-12-05)5. prosince 1911
Stavanger, Norsko
Zemřel14. srpna 1991(1991-08-14) (ve věku 79)
obsazeníRomanopisec
NárodnostNorština
Doba1932-1985
Žánrkriminalita, historické romány
Manželka
  • Elin Amalie Thon
    ​
    ​
    (m. 1933⁠–⁠1941)​
  • Mai Lindegård
    ​
    ​
    (m. 1942⁠–⁠1948)​
  • Enid Wesenlund
    ​
    ​
    (m. 1948⁠–⁠1976)​
Děti3
Příbuzní

Waldemar Christofer Brøgger (5. prosince 1911 - 14. srpna 1991) byl norský prozaik, novinář, překladatel a editor.

Osobní život

Narodil se v Stavanger jako syn Anton Wilhelm Brøgger (1884–1951) a Inger Ursinová (1882–1941).[1] Byl pravnukem knihtisku Anton Wilhelm Brøgger, vnuk geologa Waldemar Christofer Brøgger a bratr spisovatele Niels Christian Brøgger.[2]

V letech 1933 až 1941 se oženil s Elin Amalie Thonovou a v letech 1942 až 1948 se oženil s Mai Lindegårdovou. Nakonec se v letech 1948 až 1976 oženil se zdravotní sestrou Enid Wesenlundovou. Je otcem genetika Anton Brøgger, narozen 1934, antropolog Jan Brøgger, narozen 1936 a Inger Vibeke Brøgger Langfeldt, narozen 1940.[1]

Kariéra

Brøgger vzal jeho zkoušet artium v roce 1930, a vzal examen philosophicum na Royal Frederick University před zahájením písemné kariéry. Jeho debutový román byl Den evige vilje („Věčná vůle“, 1932). V následujících letech žil v Londýn, Capri, Paříž a Berlín, ale kvůli drsnému politickému klimatu se v roce 1937 přestěhoval zpět do Norska. Byl najat jako novinář v Tidens Tegn, do kterého předtím přispíval ze zahraničí. V roce 1938 se stal divadelním kritikem, ale v roce 1940 rezignoval.[1]

Během Norská kampaň jako součást druhá světová válka se účastnil ozbrojeného odporu, který následoval po Německá invaze. Během následujícího okupace Norska nacistickým Německem připojil se k občanskému odporu. Byl zatčen nacistickými úřady dne 15. září 1941. Poté, co strávil pět dní v Møllergata 19, seděl u Grini koncentrační tábor do 14. března 1942.[3] Jeho otec i bratr trávili čas také na Grini.[4][5] Po svém propuštění uprchl Brøgger do Švédska v roce 1943. Zde vydal knihy pod pseudonymy Carsten Frogner a Peter Valentin. Kniha Den osynliga fronten („The Invisible Front“, 1943) se stal kontroverzním, protože byl publikován v německém jazyce ve Švýcarsku a informace v něm mohly být použity k zásahu proti norským odbojářům. Brøgger byl během právní čistka v Norsku po druhé světové válce, ale ostře kritizován v Norská unie autorů.[1]

Brøgger nicméně pokračoval ve své spisovatelské kariéře a uvolňoval hlavně historické romány a kriminální romány. Přeložil desítky knih do norštiny, včetně Tisíc a jedna noc který vyšel v šesti svazcích v roce 1950. Upravil encyklopedie nebo do nich přispěl Cappelens ettbindsleksikon (1955), Gyldendals navneleksikon (1958), Combi. Visuelt leksikon (1969–1970), Refleks leksikon (1972) a Cappelens leksikon (1983–1985). Pracoval pro nakladatelství J.W. Cappelens Forlag v tomto období. Ve svých starších dobách ustoupil do Tjøme, kde zemřel v srpnu 1991.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E Tveterås, Egil. „Waldemar Brøgger“. v Helle, Knuti (vyd.). Norsk biografisk leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 21. listopadu 2009.
  2. ^ Henriksen, Petter, ed. (2007). "Brøgger". Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 21. listopadu 2009.
  3. ^ Giertsen, Børre R., ed. (1946). Norsk Fangeleksikon. Grinifangen (v norštině). Oslo: Cappelen. str. 29. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  4. ^ Giertsen, 1946: str. 30
  5. ^ Giertsen, 1946: str. 193