Vuk Isaković - Vuk Isaković

Vuk Isaković (Srbská cyrilice: Вук Исаковић; fl. 1696-1759) byl srbský vojenský velitel v rakouských službách během Rakousko-osmanské války. Byl inspirací pro hlavní postavu Vuka Isakoviče (Вук Исакович) v Seobe (román od Miloš Crnjanski ).

Vukova rodina pocházela z Sredska, Kosovo, pak pod osmanskou vládou. Jeho bratr byl Trifun, také velitel. v seobe, Vukův bratr je obchodník jménem Aranđel, měl poměr s Vukovou ženou Dafina.

Srbové založili hajduckou armádu, která podporovala Rakušany.[1] Armáda byla rozdělena do 18 společností ve čtyřech skupinách.[2] V tomto období byli nejpozoruhodnějšími oborovými kapetany Vuk Isaković Crna Bara, Mlatišuma z Kragujevac a Kosta Dimitrijević z Paraćin.[1] Se svým bratrem Trifunem velel Hajdukům, kteří zpustošili Lešnica. Po válce měl hodnost kapitán. Jeho bratr se stal hlavní, důležitý v Syrmia, pak podplukovník Petrovaradin pluk. Spolu s bratrem patřili k hlavním přispěvatelům do nového kostela a zvonice věže Klášter Šišatovac. Isaković se účastnil Rakousko-rusko-turecká válka (1735–1739).

Zemřel v roce 1759 ve věku 65 let v Mitrovica. Byl pohřben v Šišatovaci, což byl v té době nějaký druh mauzoleum za pozoruhodné Srbové.

Viz také

Reference

  1. ^ A b Душан Ј Поповић (1950). Србија и Београд од Пожаревачког до Београдског мира, 1718-1739. 42–43.
  2. ^ Radovan M. Drašković (1987). Valjevo u prošlosti: prilozi za zavičajnu istoriju. „Milić Rakić“. p. 22. Хајдучка војска била је подељена před 18 компанија, које су се распореЬивале у 4 групе.

Zdroje

Marcel Cornis-Pope; John Neubauer (2004). Dějiny literárních kultur ve střední a východní Evropě: Junkce a disjunktury v 19. a 20. století. Nakladatelství John Benjamins. str. 134, 215–217. ISBN  978-90-272-3458-2.