Pavle Nestoroviće - Pavle Nestorović
Pavle Nestoroviće | |
|---|---|
| Nativní jméno | Павле Несторовић |
| Přezdívky) | Deak |
| Věrnost |  Svatá říše římská |
| Příkazy drženy |
|
| Bitvy / války | |
Pavle Nestoroviće (Srbská cyrilice: Павле Несторовић), známý jako Dejaku (Дејак) nebo Deak (Деак), byl Rakouské arcivévodství vojenský důstojník srbského etnika. Nejpozoruhodnější byl jako velitel Srbská milice v době Velká turecká válka.
Životopis
Slovo slovanského jazyka deak (Angličtina: student) používali Maďaři k označení těch, kteří studovali na školách s Latinské písmo učebnice. Byl mezi nimi i Pavle Nestorović.[1]
Pohovky zajali Nestoroviće a předali ho jejich vazalský Imre Thököly kdo ho dostal do vězení ve Veliki Varadinu (současný Oradea v Rumunsku).[2][3] Byl vykoupen v červnu 1688.[4]
V roce 1688, po úspěšném obležení Bělehradu,[5] Nestorović byl jmenován velitelem Smederevo s hodností kapitán.[6] Měl pod svým velením 400 rakouských mušketýrů a 600 Srbů.[7] Poté byl jmenován velitelem Srbská milice.[8]
Počet Đorđe Branković neměl vojenské zkušenosti a pokusil se zapojit Nestoroviće do velení jednotkám Srbů, které by mobilizoval, aby se připojil Armáda Svaté říše římské. Branković mohl mít záměr oženit se s Nestorovićovou sestrou a navázat s ním užší vztahy.[9]
Od začátku roku 1689 organizoval Nestorović podle pokynů z Vídně proti-osmanské povstání Srbů v Sanjaku ze Smedereva. Byl silně zklamaný, protože rebelové nebyli okamžitě podporováni habsburskou císařskou armádou. Rebelové opustili své domovy a práci v terénu v očekávání rychlého postupu armády; která však pokračovala ve své invazi do osmanského Srbska až v červenci 1689.[10]
Dne 29. srpna 1689 zvítězily srbské milice pod velením Dejaka jako předvojové jednotky habsburské armády proti předvojové jednotce osmanské armády během Bitva u Batočiny.[11]
Dne 24. září 1689 byla habsburská armáda zajata Niš poté, co porazil Osmany u Bitva o Niš. Nestorović a srbská jednotka pod jeho velením se zúčastnili této bitvy. Když Louis William se dozvěděl, že na Viniku nejsou osmanské obranné pozice, nařídil Nestorovićovi, aby na něj zaútočil.[12] Nestorovićovi se podařilo obejít pravici osmanských sil a tímto manévrem zvítězil v bitvě. Za tento úspěch byl Nestorović po této bitvě povýšen do hodnosti poručíka.[13] Dne 4. října 1689 byl Nestorović jmenován velitelem všech jednotek srbské milice v Srbsku.[14]
Podle plánu nejvyššího velení byla armáda poté rozdělena na dvě části. Jedna část pod velením Louise Williama směřovala k Vidin, zatímco zbývající část 3 700 vojáků pod velením obecně Piccolomini šel z Nišu přes Prokuplje na Kosovo Vilayet v polovině října 1689. Hlavní část jeho vojáků tvořilo 3 400 členů srbské milice pod velením Antonije Znorić[15] který byl jmenován asistentem Nestoroviće.[16][17]
V roce 1695 zaútočil Nestorović na Osmanskou říši Temišvar, ale bez úspěchu.[18] V roce 1697 Nestorović úspěšně bojoval proti Imre Thököly u Tokaj.[19]
V roce 1699, po Karlovacská smlouva byl srbský pluk pod velením Nestoroviće rozpuštěn a byl jmenován Oberstarztem (anglicky: Poručík) z Titel.[20]
Velitelé
- Antonije Znorić
- Jovan Monasterlija Komoranac
- Subota Jović
- Novak Petrović
- Sekula Vitković
- Pane Božić
- Prodan Štet
Viz také
Reference
- ^ Popović 1990, str. 390.
- ^ Popović 1959, str. 168.
- ^ umetnosti 1911, str. 387.
- ^ 1992борник 1992, str. 12.
- ^ Pajić 1973, str. 64.
- ^ Popović 1990, str. 168.
- ^ Mirčetić 1994, str. 219.
- ^ Maletić 1968, str. 233.
- ^ Radonić 1911, str. 94.
- ^ Kolundžija 2008, str. 523.
- ^ Tanić, Dejan (2005), Војно-стратешки значај средњег поморавља у Бечком Рату (1683-1699) (PDF) (v srbštině), Istorijski Arhiv Jagodine, s. 73, archivovány od originál (PDF) dne 26. dubna 2012, vyvoláno 14. prosince 2011,
Претходницу је чинила Српска милиција (хусари), под командом капетана Павла Несторивића Деака. У судару две претходнице, 29. августа 1689. године, код Баточине, Турци су били поражени и потиснути кан
- ^ Mirčetić 1994, str. 153.
- ^ Gavrilović 1993, str. 24.
- ^ Andrić 1991, str. 209.
- ^ Viktor Novak, vyd. (1986). Istoriski časopis, svazky 32-33 (v srbštině). Srpska akademija nauka. Istoriski institut. str. 87. Citováno 13. prosince 2011.
... средином октобра 1689 ... Пиколинијева војска ... Пиколини се из Прокупља упутио према Приштини 14. октобра Дошао је само са 3.700 војника Њих су ... великим делом чинили Срби. Била је то тзв. српска милиција ...
- ^ Muzej 1968, str. 10.
- ^ Zhivot 1971, str. 307.
- ^ Stepanov 2000, str. 74.
- ^ Gavrilović 1993, str. 26.
- ^ Ћирковић 2006, str. 79.
Zdroje
- Zhivot (1971). Makedonská recenze. Kulturen Zhivot.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Popović, Dušan J. (1990). Srbi u Vojvodini. Matica srpska. ISBN 9788636301753.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mirčetić, Dragoljub (1994). Vojna istorija Niša: deo 1. Od najstarijih vremena do prvog srpskog ustanka. deo 2. U sredjem veku (700-1459). deo 3. U razdoblju Turske vlasti (1459-1878). Prosveta. ISBN 9788774551522.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Maletić, Mihailo (1968). Vojvodina: Znamenitosti i lepote. Književne novine.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pajić, Tomislav (1973). Bor i okolina: prošlost i tradicionalna kultura. Skupština opštine.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Muzej (1968). Annuaire de la ville de Beograd. Izd. Muzej grada Beograda.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Cerović, Ljubivoje; Stepanov, Ljubomir (2000). Srbi u Rumuniji. Savez Srba u Rumuniji.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- umetnosti, Srpska akademija nauka i (1911). Posebna izdanja.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Зборник (1992). Зборник Матице српске за историју. Матица.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Andrić, Ljubisav (1991). Seoba u sporovima. Književna zajednica Novog Sada. ISBN 9788673312286.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mirčetić, Dragoljub (1994). Vojna istorija Niša: deo 1. Od najstarijih vremena do prvog srpskog ustanka. deo 2. U sredjem veku (700-1459). deo 3. U razdoblju Turske vlasti (1459-1878). Prosveta. ISBN 9788774551522.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Radonić, Jovan (1911). Grof Đorđe Branković, izabrani despot srpski u Budimu. Matica srpska.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Вукићевић, Даница; Ћирковић, Симо Ц (2006). Српска породична енциклопедија. Народна кјнига. ISBN 9788633127332.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Gavrilović, Slavko (1993). Iz istorije Srba u Hrvatskoj, Slavoniji i Ugarskoj: XV-XIX vek. Filip Višnjić. ISBN 9788673631264.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kolundžija, Zoran (2008). Vojvodina: Od najstarijih vremena do velike seobe. Prometej. ISBN 9788651503064.CS1 maint: ref = harv (odkaz)