Vollrath Lübbe - Vollrath Lübbe - Wikipedia
Vollrath Lübbe | |
---|---|
narozený | 4. března 1894 Klein Lunow, Německá říše |
Zemřel | 4. dubna 1969 Hannover, západní Německo | (ve věku 75)
Věrnost | Německá říše (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) nacistické Německo |
Servis/ | Armáda |
Roky služby | 1914–45 |
Hodnost | Generálporučík |
Zadržené příkazy | 2. tanková divize 81. pěší divize 462. Volksgrenadier Divize |
Bitvy / války | první světová válka |
Ocenění | Rytířský kříž Železného kříže |
Vollrath Lübbe (4. března 1894 - 4. dubna 1969) byl německý generál v Wehrmacht. Veterán z první světová válka, vstal, aby velil několika divize v době druhá světová válka. Byl příjemcem Rytířský kříž Železného kříže, udělil nacistické Německo uznat úspěšné vojenské vedení.
Životopis
Lübbe se narodil v roce 1894 a vstoupil do armády Imperial Německo v roce 1912 a byl přidělen k 103. pěšímu pluku. Sloužil v první světové válce a poté v poválečném období Reichsheer který se zase stal Wehrmacht.[1]
Poté, co vedl 13. jízdní pluk od roku 1939, byl Lübbe vyslán do 2. tanková divize 2. střelecká brigáda (2. Schuetzen Brigády) v roce 1941. Dne 16. ledna 1942 byl na několik týdnů jmenován dočasným velením samotné divize. Byl povýšen na generálmajor[Poznámka 1] 1. října 1942, krátce poté, co obnovil velení 2. tankové divize, která se zúčastnila mnoha obranných akcí během období 1942–43 i Bitva u Kurska.[1] Dne 17. Srpna 1943 mu byl udělen Rytířský kříž Železného kříže[3] a o dva měsíce později byl povýšen na generálporučík.[1][Poznámka 2]
Přeložen k pěchotě počátkem roku 1944,[1] dne 5. dubna 1944 byl Lübbe jmenován velitelem 81. pěší divize, který byl v bojovém ústupu silně vyčerpán Leningrad. Jeho období velení bylo krátké, období dvou měsíců, než byl nahrazen.[4] Po několika měsících převzal 462. Volksgrenadier Divize dne 15. října 1944. Krátce po převzetí velení byla divize přesunuta do města Metz. V obležení ze Spojených států Třetí armáda od začátku listopadu utrpěla Lübbe mrtvici dne 8. listopadu a musela se ulevit.[5] Lübbe byl na konci války zajat sovětskými jednotkami a zůstal válečným zajatcem až do října 1955.[1]
Poznámky
- Poznámky pod čarou
- ^ V Wehrmacht, hodnost generálmajor je ekvivalentní s brigádní generál v Armáda Spojených států.[2]
- ^ Hodnost generálporučík je ekvivalentní s generálmajor v armádě Spojených států.[2]
- Citace
- ^ A b C d E Mitcham 2007a, str. 46–49.
- ^ A b Mitcham 2007a, str. 257.
- ^ Fellgiebel 2000, str. 243.
- ^ Mitcham 2007b, s. 137–138.
- ^ Mitcham 2007c, str. 128–130.
Reference
- Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN 978-3-7909-0284-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mitcham, Samuel W. (2007a). Panzer Legions: Průvodce německými armádními tankovými divizemi druhé světové války a jejich veliteli. Mechanicsburg, PA, USA: Stackpole Books. ISBN 978-0-8117-3353-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mitcham, Samuel W. (2007b). Německý řád bitvy, díl 1: 1. – 290. pěší divize za druhé světové války. Mechanicsburg, PA, USA: Stackpole Books. ISBN 978-0-8117-3416-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mitcham, Samuel W. (2007c). Německý pořadí bitev, svazek dva: 291. – 999. pěší divize, pojmenované pěchotní divize a speciální divize za druhé světové války. Mechanicsburg, PA, USA: Stackpole Books. ISBN 978-0-8117-3437-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Vojenské úřady | ||
---|---|---|
Předcházet Oberst Karl Fabiunke | Velitel 2. tanková divize 1. října 1942–31. Ledna 1944 | Uspěl Generálporučík Heinrich Freiherr von Lüttwitz |
Předcházet Generálporučík Erich Schopper | Velitel 81. pěší divize 5. dubna - 1. července 1944 | Uspěl Generalmajor der Reserve Dr. Ernst Meiners |
Předcházet Generálporučík Walter Krause | Velitel 462. Volksgrenadier Divize 15. října - 8. listopadu 1944 | Uspěl Generálmajor Heinrich Kittel |