Vladimir Perić - Vladimir Perić
Vladimir Perić | |
---|---|
![]() | |
Nativní jméno | Владимир Перић |
Přezdívky) | Valter |
narozený | 28. prosince 1919 Prijepolje, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců |
Zemřel | 5/6 dubna 1945 (ve věku 25) Sarajevo, Demokratická federální Jugoslávie |
Věrnost | ![]() |
Roky služby | 1941–45 |
Příkazy drženy | Jugoslávští partyzáni v Sarajevu |
Bitvy / války | Druhá světová válka v Jugoslávii |

Vladimir Perić (Srbská cyrilice: Владимир Перић; 28. Prosince 1919 - 5. A 6. Dubna 1945), nejznámější nom de guerre Valter, byl jugoslávský Partyzán velitel německy okupovaný Sarajevo v době druhá světová válka.
Narozen v srbském městě Prijepolje, stal se členem Komunistická strana Jugoslávie (KPJ) v roce 1940. V následujícím roce se připojil k partyzánům a byl jmenován zástupcem politického komisaře partyzánské jednotky na východě Bosna v roce 1942. V roce 1943 se Perić stal tajemníkem sarajevského výboru KPJ a na začátku roku 1945 se ujal protisabotážních akcí ve městě. Při návštěvě tabákové továrny o půlnoci ve dnech 5. – 6. dubna byl Perić zabit poté, co Němec voják hodil a ruční granát u něho. Jeho smrt z něj udělala jednoho z posledních Sarajevanů zabitých ve druhé světové válce.
Časný život
Vladimir Perić se narodil ve městě Prijepolje dne 28. prosince 1919. Vystudoval obchodní školu ve svém rodném městě a přestěhoval se do Bělehrad navštěvovat obchodní školu. Jeho školní roky se vyznačovaly neustálou chudobou a snažil se najít práci, která by mu platila za vzdělání.[1] V letech 1938 až 1940 pracoval Perić v Hypoteční bance (Srbochorvatština: Hipotekarna banka) v Bělehradě. V roce 1940 se stal členem Komunistická strana Jugoslávie (Srbochorvatština: Komunistička partija Jugoslavije; KPJ). Krátce nato byl převezen do pobočky banky v Sarajevu.[2]
druhá světová válka

Dne 6. dubna 1941 Osa síly napadl Jugoslávie. Špatně vybavený a špatně vyškolený Královská jugoslávská armáda byl rychle poražen. Po invazi byla Jugoslávie extrémně rozdělena Chorvat nacionalistické a fašistické Ante Pavelić, který byl v exilu v Benito Mussolini je Itálie, jmenován Poglavnik (vůdce) z Ustaše chorvatský stát - Nezávislý stát Chorvatsko (často nazývaná NDH z chorvatský: Nezavisna Država Hrvatska). NDH spojilo téměř všechny moderní doby Chorvatsko, vše moderní Bosna a Hercegovina a části moderní doby Srbsko do „italsko-německého kvazi-protektorátu“.[3] Orgány NDH pod vedením Ustaše milice,[4] následně provedla genocidní politiku proti EU Srb, židovský a Romština populace žijící v hranicích nového státu.[5] V důsledku toho se objevila dvě hnutí odporu - monarchista a srbští Četnikové v čele s Plukovník Draža Mihailović a multietnické, Komunistický Jugoslávští partyzáni, vedené Josip Broz Tito.[6]
Když začala válka, měl Perić jen dvacet jedna let.[2] Poté, co se před válkou stal členem KPJ, se okamžitě připojil k partyzánům.[7] Na jaře 1941 se spolu s dalšími členy KPJ podílel na plánování operací podzemního odporu.[2] Později téhož roku spolu s dalšími členy strany apeloval na bohaté obyvatele Sarajeva, aby poskytli jídlo a peníze obtěžované židovské komunitě města.[7] Jak válka postupovala, Perić se stal známým pod kódovým jménem Valter.[2] V roce 1942 se Perić účastnil akcí proti německým silám v Zenica.[8] Ten rok byl jmenován zástupcem politického komisaře partyzánské jednotky na východě Bosna, která tuto pozici drží až do následujícího roku,[2] když se účastnil partyzánských akcí proti německým jednotkám ve městě Tuzla.[8] Ten rok ho regionální vůdci jmenovali tajemníkem sarajevského výboru KPJ a dal mu za úkol rekonstruovat organizaci strany ve městě. Perić reagoval tím, že povzbudil partyzány k náboru v městských oblastech a rekonstruoval KPJ, aby zvýšila svou podporu pro partyzány poskytnutím dalšího personálu, zásob a inteligence.[2]
V červnu 1944 se Perić ujal role vedení formace, výcviku a nasazení partyzánských úderných skupin (známých jako „pětky“, neboli Petorke) působící v Sarajevu a jeho okolí.[9]
Smrt

Osvobození Sarajeva bylo organizováno silnou sítí podzemních protěmeckých hnutí vedených Perićem.[10] Na začátku roku 1945 se partyzáni zapojili do tažení proti německým sabotérům, přičemž Perić byl osobně zodpovědný za protisabotážní akce v Sarajevu. Na začátku dubna navštívil hlavní poštovní úřad a elektrárnu, aby se ujistil, že nebyly sabotovány stažením německých sil. Při návštěvě tabákové továrny o půlnoci ve dnech 5. – 6. Dubna byl Perić zabit poté, co německý voják zaútočil na ruční granát u něho. Perićova smrt z něj udělala jednoho z posledních Sarajevanů zabitých ve druhé světové válce.[9] Přibližně ve stejnou dobu jako jeho smrt většina německých vojáků v Sarajevu buď opustila město, nebo byla zajata partyzány.[11] Dne 9. dubna vytvořila KPJ v Sarajevu nový místní výbor, který jmenoval nové členy, aby zaujali místa, která po sobě zanechal Perić a další agenti zabití při boji s Němci v předchozím týdnu.[12] 9. dubna byl Perić pohřben na hromadném pohřbu za všechny partyzány a komunistické dělníky zabité v operacích za osvobození města před několika dny. Připomínka trvala celé dva dny a pokračovala 10. dubna, jedna na počest Valtera přilákala více než 15 tisíc lidí.[13]
Dědictví
The Partyzánský film Walter brání Sarajevo (Srbochorvatština: Valter brani Sarajevo), vydané v roce 1972, je beletrizovaným zobrazením Perićových aktivit během druhé světové války, které končí prohlášením ve prospěch jednoty, když si důstojník SS na konci filmu uvědomí, že bojoval nejen s jediným partyzánem, ale s celým městem („Vidíš to město? To je Walter!“). V roce 1992 protinacionalističtí a protiváleční demonstranti v Sarajevo vyvolala Perićovu paměť jako známku interetnické tolerance před vypuknutím Bosenské války;[9] demonstranti nesli nálepky s nápisem „Jsem Walter“ a jedno protiválečné hnutí bylo dokonce pojmenováno po Perićovi.[14] V bosenské hitové televizní komediální sérii Konak kod Hilmije, Perić byl komediálně vylíčen srbským hercem Bojanem Perićem.[15]
Poznámky
- ^ Stojković, Zlatko, ed. (1975). „Perić, Vladimir – Valter“. Narodni heroji Jugoslavije (PDF). Bělehrad: Mladost. p. 367.
- ^ A b C d E F Donia 2006, str. 195.
- ^ Tomasevich 2001, str. 272.
- ^ Tomasevich 2001, str. 397–409.
- ^ Hoare 2007, s. 20–24.
- ^ Ramet 2006, str. 4.
- ^ A b Donia 2006, str. 175.
- ^ A b Duvnjak a 14. března 2009.
- ^ A b C Donia 2006, str. 200.
- ^ Hoare 2007, str. 306.
- ^ Donia 2006, str. 205–206.
- ^ Greble 2011, str. 230.
- ^ Donia 2006, str. 233.
- ^ Hoare 2007, str. 363.
- ^ „Održana novinarska projekcija nove hit serije“ Konak kod Hilmije"" (v bosenštině). Klix.ba. 26. dubna 2018. Citováno 26. dubna 2018.
Reference
Knihy
- Donia, Robert J. (2006). Sarajevo: Životopis. Ann Arbor, Michigan: University of Michigan Press. ISBN 978-0-472-11557-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Greble, Emily (2011). Sarajevo, 1941–1945: Muslimové, křesťané a Židé v hitlerovské Evropě. Ithaca, New York: Cornell University Press. ISBN 978-0-8014-6121-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hoare, Marko Attila (2007). Dějiny Bosny: od středověku do současnosti. Londýn: Saqi. ISBN 978-0-86356-953-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ramet, Sabrina P. (2006). Tři Jugoslávie: budování státu a legitimace, 1918–2005. Bloomington, Indiana: Indiana University Press. ISBN 978-0-253-34656-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Tomaševič, Jozo (2001). Válka a revoluce v Jugoslávii, 1941–1945: Povolání a spolupráce. Stanford, Kalifornie: Stanford University Press. ISBN 978-0-8047-3615-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Webové stránky
- Duvnjak, Elma (14. března 2009). „Vladimir Perić Valter legenda postao za život“. Nezavisne novine (v srbštině).