Vladimír Jindřich Bufka - Vladimír Jindřich Bufka

Vladimír Jindřich Bufka, autoportrét, kolem roku 1910.

Vladimír Jindřich Bufka (16. července 1887, Pavlovice u Kojetína - 23. května 1916, Praha ) byl čeština fotograf a popularizátor fotografie, stejně jako významný představitel piktorialismus v české fotografii na počátku 20. století.[1] Tvůrčí práce společnosti Bufka pokrývají širokou škálu; cvičil krajinářská fotografie, architektonická fotografie, fotožurnalistika, fotografie zátiší, portrétní fotografie, astrofotografie a mikrofotografie. Znal různé fotografické techniky času včetně bichroman guma, platinový tisk, bromolejový proces a autochrom.[2] Také přednášel a semináře o fotografii, přispíval do různých odborných časopisů a vydával řadu knih. Zemřel na leukémie ve věku 28 let.[3]

Životopis

Vladimír Jindřich Bufka: Večerní vlak, bichroman guma, 1911.

Vladimír Jindřich Bufka se narodil v rodině bankovního úředníka. Vladimírův nevlastní bratr byl Karel Absolon a dědeček z matčiny strany byl Jindřich Wankel - oba renomovaní archeologové. Po absolvování střední škola, studoval chemii na České vysoké učení technické v Praze. Zpočátku amatérsky fotografoval, byl členem Český klub fotografů amatérů (Český klub amatérských fotografů). Jeho první fotografie byly publikovány v roce 1908 v ilustrovaném časopise Český svět („Český svět“).

Bufka popularizoval autochrom technika, psaní několika esejů na toto téma, co je nejdůležitější O fotografování v barvách pomocí desek autochromové („O barevné fotografii pomocí autochromové desky“), publikováno v roce 1910.[4] Ve stejném roce Bufka vydal další knihu: Stručný návod k tomu, aby každý mohl pracovat s fotografiemi a vyvolávacími papíry („Stručný průvodce nejdůležitějšími operacemi s fotografickými deskami a fotografickým papírem“). Bufka studoval fotografické techniky v Lyon, Francie ve společnosti Lumiere bratři.[3] V roce 1909 jeho přednáška o autochromu v Praze[4] je považován za jeden z prvních pokusů o zavedení teorie fotografie Čechy.

V letech 1910 až 1911 pracoval Bufka v Jan Langhans ateliéru v Praze a rozšířil své znalosti fotografie na Hermann C. Kosel studio v Vídeň.[5] V roce 1911 otevřel Bufka v Praze vlastní studio, které si postupně získalo popularitu srovnatelnou s popularitou renomovaného ateliéru František Drtikol. V pozdějších letech Bufka cestoval do Varšava a Petrohrad s cílem dokumentovat místní umělecké sbírky.[5] V letech 1914/1915 se zúčastnil velké výstavy fotografií v Praze Rudolfinum.[5]

Po jeho smrti byl jeho ateliér až do roku 1928 spravován jeho manželkou Marií Bufkovou. Fotografie zde byly opatřeny známkou „Ateliér V. J. Bufka“ ještě ve 20. letech 20. století.

Práce

Portrét manželky umělce Marie Bufkové.

Bufka uplatnil své hluboké znalosti fotografických technik ve svých dílech a pravidelně zkoumal složité technické postupy fotografie. Pokusil se fotografovat večer, v dešti nebo v zadní světlo. Jeho díla jsou první svého druhu v Středoevropský kontext.[6] Inspiraci našel v různých uměleckých stylech a žánrech, jako např Impresionismus, Postimpresionismus, secese, Symbolismus, Dekadence, Kubismus, Futurismus a Art Deco.[6]

Výstavy

  • Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory, Praha (1908)
  • Výstava Českého klubu fotografů amatérů, Lucerna Praha (1911)
  • Česká fotografická moderna, Uměleko průmyslové muzeum, Praha (1989)
  • Photographie der Moderne v Praze 1900-1925, Neue Galerie der Stadt Linz (1991)
  • Moravská galerie Brno (2010 - 2011)[7]

Bibliografie

Krajina, 1908.

Knihy

  • Bufka, Vladimír Jindřich: O fotografování v barvách pomocí desek autochromové (O barevné fotografii pomocí autochromové desky). E. Weinfurter, Praha 1910
  • Bufka, Vladimír Jindřich: Stručný návod k tomu, aby každý mohl pracovat s fotografiemi a vyvolávacími papíry (Stručný průvodce nejdůležitějšími operacemi s fotografickými deskami a fotografickým papírem). E. Weinfurter, Praha 1910
  • Bufka, Vladimír Jindřich: Katechismus fotografie (Katechismus fotografie). Hejda a Tuček, Praha 1913

Články

  • „Internacionální kongres fotografický v Bruselu“ (Mezinárodní fotografický kongres v Bruselu). Fot. věstník 1910, s. 145–146
  • „Od úpatí Matternu a Monte Rosy“ (Od úpatí Monte Rosa a Mattern). Světozor, 1910, č. 8, s. 179–180
  • „Modní fotografie stylová“. Český svět VII, č. 31, 14. dubna 1911
  • „O vývoji moderní fotografie“. Veraikon 1912, s. 67–69
  • "Poslední výzkumy ve fotografii". Fot. věstník XXIII, 1912, s. 161–163, 177–179
  • „Moderní fotografie větví uměleckého průmyslu grafického“ (Modern Photography as a Part of the Graphic Arts Industry). Dílo 1913, s. 73–75
  • „Za světy hvězdné říše“. Světozor, Č. 5, 20. března 1914
  • „Praha“ (Praha). Klub Za starou Prahu, Praha 1924 (francouzsky 1925)

Poznámky

  1. ^ Scheufler, Pavel. „Bufka, Vladimír Jindřich“. www.scheufler.cz. Citováno 5. ledna 2011.
  2. ^ Mlčoch (2010), str. 11
  3. ^ A b Dufek, Antonín (05.11.2010). "Vladimír Jindřich Bufka" (v češtině). Kultura21.cz. Citováno 5. ledna 2011.
  4. ^ A b Scheufler, Pavel. „V. J. Bufka: O fotografii v barvách“ (v češtině). www.scheufler.cz. Citováno 5. ledna 2011.
  5. ^ A b C Vykoupil, Libor. "Ecce Homo - Vladimír Jindřich Bufka - Brno (Český rozhlas)". Český rozhlas (v češtině). Brno (Český rozhlas). Citováno 5. ledna 2011.
  6. ^ A b Dufek, Antonín. „Moravská galerie v Brně představí Vladimíra Jindřicha Bufku“ (v češtině). www.informuji.cz. Citováno 5. ledna 2011.
  7. ^ „Moravská galerie představuje Drtikolova konkurenta Bufku“. ČTK (v češtině). ČeskéNoviny.cz. Citováno 5. ledna 2011.

Reference

Literatura

  • Dufek, Antonín (2010). Vladimír Jindřich Bufka. Praha: Torst (FotoTorst). ISBN  978-80-7215-401-2. (v češtině a angličtině)