Vladímir Hirsch - Vladímir Hirsch
Vladimír Hirsch | |
---|---|
Skladatel Vladimír Hirsch | |
Základní informace | |
narozený | 3. července 1954 Benešov, Česká republika |
Žánry | Temné prostředí, Elektronická hudba, Současná hudba |
Zaměstnání (s) | hudební skladatel, doktor |
Nástroje | klavír, orgán, klávesnice |
Aktivní roky | 1973 - nyní |
Štítky | Ars Benevola Mater, Old Captain, Integrated Music Records, CatchArrow Recordings, Chromozome, RRRecords, Epidemie Records, Twilight Records, Power & Steel, Dagaz Music |
Související akty | Skrol, Aghiatrias, Zygote, Subpop Squeeze, Luminar Ax, Tiria, Der Marabu |
webová stránka | https://www.vladimirhirsch.com |
Příbuzní Vladimír Hirscher (syn) |
Vladimír Hirsch (narozen 3. července 1954, Benešov, Česká republika ) je Čech hudební skladatel a instrumentalista (klávesové nástroje). Autor konceptu tzv. „Integrované“ hudební formy - kombinující současnost klasická hudba s dark-ambient a průmyslová hudba, pro jeho kompoziční styl je charakteristická polymodální architektura a alchymistická práce se zvukem, využívající hlavně digitální techniky k rozšíření akčního potenciálu výrazových prostředků. Vladimír Hirsch je nebo byl vůdcem avantgarda projekty Aghiatrias, Skrol, Zygote, Subpop Squeeze a další[1]. V letech 1986 až 1996 byl členem experimentální skupiny post-punk kapela Der Marabu[2]. Vladimír Hirsch vystudoval Lékařskou fakultu v Brně Univerzita Karlova v Praha a praktikuje medicínu s kratšími nebo delšími přestávkami.[3]
Životopis a styl
Vladimír Hirsch se narodil v Benešov, žil v Ledeč nad Sázavou dokud mu nebylo 18 let a poté se přestěhoval do Praha kde nyní žije a pracuje. Komponuje od roku 1973, začal s malými romantickými a klasickými skladbami pro klavír a orgán, ale velmi brzy opustil experimenty a věnoval se jen rocku a jazzu. Dlouholetý člen pražské společnosti post-punk skupina Der Marabu[2], po jeho rozpadu založil soubor Skrol (1995) a několik dalších paralelních projektů jako Aghiatrias, Zygote, Subpop Squeeze, Luminar Axe atd.[3]
Aniž opustil své projekty a soubory, v roce 1987 začal skladatel paralelně pracovat na sólové produkci a kolem roku 2002 se stal jeho hlavním programem. Zdůrazňuje použití moderních výrazových prostředků a hledání konkrétních kompozičních technik a spojuje je seriál, atonální, mikrotonální, polymodální, a spektrální hudba. Vladimír Hirsch, částečně inspirovaný tradicemi slovanské klasické hudby 20. století, neustále buduje hybridní pracovní modely v tonálních principech, kompozici a instrumentaci. Pomocí digitálních technik pro klasické orchestry spolu s širokou škálou zvukových zdrojů hledá alchymistickou transformaci zvuků na homogenní, nedělitelnou látku. Tento princip, nazývaný „integrovaná hudba“[4] sama o sobě také představuje metafyzickou myšlenku tvůrčího konceptu, která spočívá v kolizi a usmíření dvou zdánlivě protikladných duchovních světů v jednotlivci.
Vladimír Hirsch pravidelně koncertuje doma i v zahraničí, včetně turné po USA, Německu, Velké Británii a Itálii. V roce 2010 vydalo italské nakladatelství Ars Benevola Mater soubor osmi disků klíčových nahrávek s názvem „The Assent to Paradoxon“. Spolupracoval také se zahraničními umělci na různých projektech jako Dawn Carlyle aka Dove Hermosa, Nadya Feir, Cecilia Bjärgö, Igor Vaganov, Alessandro Aru a Kenji Siratori.
Výtvory
Hudba Vladimíra Hirsche setrvává mezi experimentálními projekty a skladbami velmi přísného kompozičního řádu, ale téměř vždy má koncepční povahu:
„Jedná se o dílo nekonformního individualisty vytvářejícího zcela originální estetickou formu, kde sjednocujícím prvkem je poněkud temná, emočně napjatá a často apokalyptická atmosféra skladeb, která se vyznačuje jejich metafyzickou, existenciální úzkostí a duchovností.“ (Stephen Ellis)[5]
Mezi jeho nejvýznamnější díla patří „Symphony No. 4“ s podtitulem "Snímání z kříže" (v angličtině: „Střelba z kříže“)[6] a jeho revidovaná živá verze „Graue Passion“ (Šedé pašije);[7] koncepční temné prostředí alba „Underlying Scapes“, „Exorcism“, „Invocations“ a „Scripta Soli“[8]; rozsáhlý agresivní složení „Contemplatio per nexus“; the postindustriální Hmotnost „Missa Armata“; skladba pro klavír, perkuse a kombinované elektroakustické techniky „Endoanathymia“; digitální symfonie „Axonal Transit“; mikrotonální temné prostředí album "Epidemic Mind"; výběr skladeb pro varhany a klavír „Vybraná varhanní a klavírní tvorba“ a Koncert pro varhany č. 2 „Horae“.
I když se zdá, že skladatelova tvorba je prostoupena velmi propracovaným a autentickým vyjádřením vnitřního konfliktu hodnot uvnitř jednotlivce a jeho konfrontace s antropocentrickým modelem současné společnosti, skladatel nesouhlasí s tím, že to byla počáteční myšlenka v celých skladbách. Pro zasvěcené průmyslové a postindustriální scény Vladimír Hirsch produkuje velmi intenzivní hudbu plnou sugestivní a bouřlivé atmosféry.[9]
Vladimír Hirsch byl zařazen do Antologie okolní hudby Oliviera Bernarda,[10] Kompletní průvodce okolní hudbou[11] a v encyklopedické publikaci skladatelů současné světové hudby.[12]
Vybrané skladby
Hirschovo dílo je reprezentováno činností jeho souborů a také rozsáhlou sbírkou sólových děl. Je autorem řady koncepčních alb, několika symfonií, suit, koncertních a experimentálních skladeb, scénické hudby a mnoha menších skladeb.
Vybrané skladby
- Syntetika - motivy, op. 17, album experimentálních skladeb elektronické hudby, 1987
- Symfonie č. 1 v E., Op. 20; symfonie pro dva syntezátory, 1988–199
- Ambits of Material World; cyklus varhanních skladeb, 1990
- 7 částí zpustošení, op. 29; tematický klavírní cyklus, 1986–1991
- Aion, op. 33; skladba pro zvukové nahrávky varhan, vodní harfy a pole, 1992
- Jednoduchost kacířství, op. 37; sada pro integrovaný hudební soubor, 1996
- Nenia, op. 40; experimentální orgánová skladba, 1996
- Musik für die Metamorphose, op. 45; scénická hudba pro divadelní přepis povídky Franze Kafky "Proměna", 1997
- Symfonie č. 2 „Defensa“, op. 47; symfonie pro syntezátory a digitální technologie, 1997
- Koncert industriel pour orgue, op. 49; koncert pro varhany, perkuse a integrovaný orchestr, 1997–8, probíhající ve třech verzích (49a, b, c)
- Neformální zločin, op. 51; nově uspořádané skladby pro jazzové kvarteto, 1977–1998
- Symfonie č. 3 „Brands Of Tyranny“, op. 52; symfonie pro integrovaný orchestr, varhany, perkuse a ženské vokály, 1998-9
- Smysl geometrie, op. 54; experimentální elektronicko-průmyslové složení, 1998
- Tance a pochody, op. 57; souprava pro varhany, klavír a integrovaný soubor, 1998
- Exorcismy, op. 61; suite for Integrated File, 2000, revised 2006
- Trigonální sonáta, op. 62; sonáta pro dva piana a digitální techniku, 2000
- Missa armata, op. 64; průmyslová hmota pro integrovaný celek, 1999–2004, později přepracovaná a přejmenovaná na „Cryptosynaxis“
- Elegie, op. 65; experimentální skladba pro klavír a „plynové varhany“ (plynové varhany), 2000
- Symfonie č. 4, „Snímání z kříže“, op. 67; symfonie pro integrovaný orchestr, sóla a sbor na téma Dostojevského interpretace stejnojmenného obrazu Hanse Holbeina mladšího z oltářního cyklu „Šedá pašije“, 2001
- De regionibus liminis, op. 68; ambient-industrial electronic album, později přepracované a přejmenované na Underlying Scapes, 2003
- Hermeneutický cyklus, op. 70, cyklus skladeb pro klavír, perkuse, integrovaný soubor a digitální technologie, 2004; přepracováno jako koncepční album Endoanatymie, 2009–2010
- Les scènes ardentes, op. 72; koncepční album, album skladeb pro integrovanou elektroakustickou technologii, 2004
- Nonterra, op. 73; koncepční album, sada pro integrovanou technologii, 2005
- Torment of Naissance, op. 79, složení pro integrovanou technologii, koncepční album, 2007
- Kontemplatio na spojitost, op. 77; dvousměrná skladba pro integrovaný hudební soubor a sólový zpěv na téma, inspirovaná dílem „Teologia spiritualis mystica“, zabývajícím se procesem transformace lidského vědomí během mystické kontemplace, 2008
- Tobruk, op. 82, původně soundtrack, později tematické album, 2008
- Epidemická mysl, op. 81, experimentální elektronické (elektroakustické) album, 2008
- Graue Passion, op. 67b, zcela přepracovaná verze 4. symfonie, 2009
- Markéta, dcera Lazara, op. 85, scénická hudba k divadelní hře podle povídky Vladislava Vančury „Markéta Lazarová“, 2009–2010
- Lamiadae: Symetrické variace, op. 88, skladby pro 2 klavíry a integrovaná technika 2011
- Horae, op. 90, skladba pro dva varhany, integrovaný soubor, hodinové stroje, polní záznamy a digitální technologie, 2012
- Touha po Uranii, op. 95, složení pro integrované techniky, 2014
- Nenechte nás zahynout (Sv. Václav), op. 96, skladba pro integrované techniky (variace na téma Svatováclavského chorálu, 2015
- Scripta Soli, op. 91, koncepční dark ambientní album v duchu takzvané „integrované konkrétní hudby“, 2017
Diskografie
- Syntetika - motivy, MC, D.M.R. 1987, (reedice CDr, CatchArrow Recordings 1999)
- Kousky varhan, MC, D.M.R. 1991, (reedice CDr, CatchArrow Recordings 2001)
- Křížová fikce (Der Marabu) ”, MC, D, M, R, 1994, (reedice CDr, CatchArrow Recordings 2000)
- Neexistuje žádný lidský triumf “, CDr, CatchArrow Recordings, 1996
- Všichni z nás odpadnou “(Der Marabu), CDr, CatchArrow Recordings, 1996
- Neformální zločin, CDr, CatchArrow Recordings, 1998
- Martyria (Skrol), 10 ", Loki Foundation (Power & Steel), 1999
- Kacířská antifonie (Skrol), CD, MD Propaganda, 1999
- Sny o probuzení, CD, CatchArrow Recordings, 1999
- Geometrie nevědomí (Zygote), CDr, CatchArrow Recordings, 2000
- Insomnia Dei (Skrol), CD, RRRecords, 2001
- Epidémie Vanitatis (Aghiatrias), CD, Integrated Music Records, 2002
- Symfonie č. 2 a 3, CDr, CatchArrow Recordings, 2003
- Regiony Limen (Aghiatrias), Epidemie Records, 2004
- Fragmenty, thémy a obrazy scéniques, CDr, CatchArrow Recordings, 2005
- Tance a pochody pro věk sirotků (Skrol), CD, Dagaz Music, 2005
- Smysl geometrie, CD, Ars Benevola Mater, 2006
- Étos (Aghiatrias), Epidemie Records, 2006
- Torment of Naissance, CDr, Integrované hudební záznamy, 2007
- Koncert industriel pour orgue, CD, Ars Benevola Mater, 2007
- Epidemická mysl, CDr, Integrated Music Records, 2008
- Symphony No.4 Descent From The Cross, CD, Ars Benevola Mater, 2008
- Tobruk, CDr, CatchArrow Recordings, 2008
- Exorcismy, CD, Ars Benevola Mater, 2008
- Nonterra, CD, Ars Benevola Mater, 2008
- Les scènes ardentes, CD, Ars Benevola Mater, 2009
- Kontemplatio na spojitost, CD, Ars Benevola Mater, 2009
- Nové zákony, nové objednávky (Skrol), CD, Twilight Records, 2009
- Graue Passion, CD, Ars Benevola Mater, 2009
- Základní stvůry, CD, Ars Benevola Mater, 2009
- Souhlas s Paradoxonem, 8 CD, Ars Benevola Mater, 2010 (kolekce)
- Kryptosynaxie, DVD, Integrované hudební záznamy, 2010
- Markéta, dcera Lazarova, CDr, Integrated Music Records, 2010
- Endoanatymie„CDr, Integrated Music Records, 2011
- Missa Armata. Invocationes, CD, Ars Benevola Mater, 2012
- Epidemická mysl„Surrism-Phonoethics, digital, 2013
- Vybraná varhanní a klavírní tvorba, Integrované hudební záznamy / Surrism-Phonoethics; CDr, digitální, 2013
- Axonální tranzit (Symphony No.5), Integrated Music Records; CD, 2014
- Horae (varhanní koncert č. 2), Surrism-Phonoethics; digitální 2015
- Introscan (Subpop Squeeze), CatchArrow Recordings, digitální, 2016
- Anacreontics (Subpop Squeeze), E-Klageto (divize PsychKG), CD, 2017
- Scripta Soli, Starý kapitán, CD, 2017
- Extatický oblouk, živé, Integrované hudební záznamy, digitální, 2018
- Eschaton (Skrol), Old Captain, CD, 2019
Další aktivity
Vladimír Hirsch se také zabývá počítačovou grafikou: mimo jiné je autorem designu všech svých sólových alb a převážné většiny alb svých projektů. V tomto ohledu často spolupracuje s českým uměleckým fotografem Janem Vávrou, představitelem tzv. Neopiktorialismu, jehož díla se stala vzorem pro jednotný design Hirschova souboru alb „The Assent to Paradoxon“. Je také autorem[13] řady článků a esejů.[14] nejen v hudbě[15] a umění.[16][17][18] Dlouhodobě se zavázal k používání zeměpisných názvů Česko (Česko).[19][20]
Reference
- ^ „VLADIMÍR HIRSCH - projekty Aghiatrias, Skrol, Zygote, Luminar Ax, Tiria, Der Marabu“. www.vladimirhirsch.com. Citováno 11. května 2020.
- ^ A b „Der Marabu“. Diskotéky (ve španělštině). Citováno 11. května 2020.
- ^ A b Hirsch, Vladimír (1. srpna 2017). "Oficiální biografie". Skladatel Vladimír Hirsch. Citováno 11. května 2020.
- ^ Claudia Admiron: Invocatio (rozhovor pro "Heathen Harvest", 2013)
- ^ Stephen Ellis: Vladimír Hirsch - Symfonie č. 4 „Sestup z kříže“
- ^ Adam X: Vladimír Hirsch - Symfonie č. 4: Sestup z kříže (angl.); Heathen Harvest
- ^ M. Jarolím: Graue Passion recenze
- ^ Full Moon Magazin / Richard Kutěj: Do posledního přísného detailu
- ^ Blanický J., Auster M .: Vladimír Hirsch - Biografie
- ^ [1] Olivier Bernard: Anthology of Ambient (Anthologie de l'ambient - ve francouzštině
- ^ The Complete Guide of Ambient Music, str. 247, Pedia Press
- ^ 21Svatý Skladatelé století / (Life Journey, 2013)
- ^ Břetislav Kafka: Za hradbami vědomí
- ^ Eseje
- ^ Jan Dismas Zelenka opomíjený a znovuobjevený (angl.)
- ^ Mikuláš Medek - metyfyzická transformace bolesti (angl.)
- ^ "Vladimír Kokolia". 23. října 2013. Archivovány od originál 23. října 2013.
- ^ Blog
- ^ Hirsch: Česko a Česko? Nadčasový název země si zasloužíme, DVTV, 27. 8. 2015
- ^ Lidové noviny: Spor o název Czechia