Vinkovci synagoga - Vinkovci Synagogue

Druhá Vinkovci synagoga
Druga Vinkovačka Sinagoga
Sinagoga Vinkovci.jpg
Náboženství
Přidruženíjudaismus
ObřadAshkenazi
Vedení lidíRabín: Mavro Frankfurter
PostaveníZničen v letech 1941-42
Umístění
UmístěníVinkovci, Chorvatsko
Architektura
Architekt (s)Fran Funtak
StylNeo-Mudéjar
Dokončeno1923
Cena konstrukce4,5 milionu Jugoslávské koruny

The Vinkovci synagoga byl synagoga v Vinkovci, Chorvatsko. Patřila k největším a nejprestižnějším synagogám v Chorvatsku.[1]

Židovská komunita Vinkovci byla založena příchodem prvních Židů v roce 1873 a první synagoga byla postavena v roce 1880. Růst židovské komunity ve Vinkovci a její hmatatelné potvrzení ve společnosti učinily první synagógu nedostatečnou. První iniciativa na vybudování nové synagogy se objevila v roce 1911. Stavba měla být zahájena, jakmile bude dokončena finanční struktura a bude nalezeno vhodné místo. první světová válka odložil stavbu. Po válce bylo hlavním problémem financování. Vzhledem k inflaci Jugoslávská koruna, komunita nemohla stavbu financovat pouze z příspěvku svých členů. V roce 1920 byla zahájena sbírka a v té době měla židovská komunita ve Vinkovci asi 200 členů, z nichž 150 žilo ve Vinkovci a dalších 50 v okolních vesnicích. V polovině roku 1922 díky vytrvalosti a organizačním schopnostem rabína Mavro Frankfurter, byla zahájena výstavba synagogy. Největší finanční příspěvek na stavbu poskytl Jakob Schlesinger, bohatý velkoobchod a majitel parního mlýna ve Vinkovci.[1]

Druhá Vinkovciho synagoga byla postavena pod architektem Frankem Funtakem v ulici Aleksandar (dnes Zvonimirova ulice 18-20). Celkové náklady na stavbu činily 4,5 milionu korun. Funtak se při výběru stylů pro Vinkovciho synagógu obrátil ke klasicismu. Ačkoli tomuto stylu dominoval, budova měla také prvky architektury synagogy z 19. století a art deco. Synagoga kupole byl postaven v Mudéjarův styl, zatímco byla zabudována dvojitá okna a trojlístek horní řady oken rundbogenstil. Vinkovci Synagoga měla podélnou konstrukci obdélníkového tvaru. Funtak převzal kopulovitý styl z Vukovarská synagoga. Kromě kopule byla tradičním prvkem synagogální architektury z 20. století tripartitní průčelí. Střední část fasády byla ve vztahu k boku mírně stažena. Boky synagogy byly vizuálně zvýrazněny sadou štítů ve stylu art deco nad římsou budovy.[1][2]

Vinkovci synagoga byla zničena během druhá světová válka v letech 1941-42 režimem Nezávislý stát Chorvatsko. Rabín Mavro Frankfurter a předseda komunity Ignjat Lang byli oba zabiti v Koncentrační tábor Jasenovac.[1][3][4][5]

Reference

  1. ^ A b C d (v chorvatštině) Ha-Kol (Glasilo Židovské zajednice u Hrvatskoj); Druga vinkovačka sinagoga; stranica 35, 36, 37, 38, 39; broj 97, studeni / prosinac 2006.
  2. ^ Damjanovic, Dragan. Sinagogalne građevine arhitekta Frana Funtaka (Synagogy architekta Fran Funtaka).
  3. ^ (1992-06-21). Globus. Citováno 2011-04-30. „Moja baka Terezija Lang i moj djed Ignjat Lang bili su Židovi. Živjeli su u Vinkovcima. On je bio predsjednik Židovske općine, a ona vrlo poštovana domaćica i gospođa predratnih Vinkovaca. Rat su dočekali u Vinkovcima. Godine 1941. fra Hijacint Bošković od cijenjenih dubrovačkih i hrvatskih dominikanaca, izvanredno se angažirao u pokušaju da ih spasi. S tom je svrhom putovao iz Dubrovnika u Vinkovce. Sa sobom je imao posebnu dozvolu da moga djeda i baku povede u Dubrovnik. Od najranijeg djetinjstva odgaju fra Hijacintu, dominikancima i svim fratrima. Nažalost, ponos cijele obitelji, moj djed, odbio je napustiti Vinkovce, rekavši fra Hijacintu: „Bio sam predsjednik Židova u miru i ostatnej ću to iu ratu.“ Već sam prije opisao kako je ubijen. baka, zajedno s njim, odvedena je u koncentracioni logor, premda je već bolovala od zloćudne bolesti. U logoru joj, međutim, nisu dopustili ni da umre od te bolesti, nego su je na strašan nacin ubili. "
  4. ^ „Slobodan Lang intervju“. www.veritas.hr (v chorvatštině). Veritas. Archivovány od originál dne 15. 3. 2012. Citováno 2013-07-09.
  5. ^ „U Hrvatskoj nije prepoznato dobro“. www.matica.hr (v chorvatštině). Matica hrvatska.

Zdroje