Vincent Žuk-Hryškievič - Vincent Žuk-Hryškievič
Dr. Vincent Žuk-Hryškievič | |
---|---|
Вінцэнт Жук-Грышкевіч | |
Předseda rady Běloruské demokratické republiky v exilu | |
V kanceláři Květen 1970 - listopad 1980 | |
Předcházet | Mikoła Abramčyk |
Uspěl | Jazep Sažyč |
Osobní údaje | |
narozený | Budslaŭ, Ruská říše | 10. února 1903
Zemřel | 14. února 1989 Barrie, Ontario, Kanada | (ve věku 86)
Politická strana | Nezávislý |
Manžel (y) | Raisa Žuk-Hryškievič |
Děti | Jedna dcera |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze, University of Ottawa |
Profese | Historik, přednášející |
Ocenění | ![]() ![]() ![]() ![]() |
Dr. Vincent Žuk-Hryškievič[2][3] (Běloruský: Вінцэнт Жук-Грышкевіч, někdy Vincent Zhuk-Hryshkevich, polština: Wincenty Żuk-Hryszkiewicz; 10.02.1903 - 14 února 1989) byl a Běloruský emigrantský politik.
Vincent Žuk-Hryškievič studoval na běloruském gymnáziu v Budsłaŭ a poté, po uzavření tělocvičny, v Běloruské gymnázium ve Vilnii kterou absolvoval v roce 1922.
Vystudoval Univerzita Karlova v Praze v roce 1926 a pracoval v letech 1927-1939 jako učitel v Běloruské gymnázium ve Vilnii, a zároveň se účastní běloruských aktivit v roce 2006 Západní Bělorusko, včetně práce pro noviny vydané nakladatelstvím Běloruský rolnický a dělnický svaz.[4]
Na konci září 1939, po Sovětská invaze do Polska, Vincent Žuk-Hryškievič byl poprvé jmenován redaktorem v sovětských novinách, ale brzy byl zatčen NKVD. Po několika měsících mučení byl poslán do Gulag koncentrační tábory v Kotlas a Vorkuta.
V roce 1942 byl jako polský občan propuštěn na svobodu a bojoval v Andersova armáda v Egyptě a Itálii, včetně Bitva u Monte Cassina.
Po válce se Žuk-Hryškievič nejprve usadil v Spojené království kde se spolu s dalšími běloruskými veterány Anderské armády stal jedním ze zakladatelů Sdružení Bělorusů ve Velké Británii.
V roce 1950 se přestěhoval do Kanada a aktivně se účastnil běloruských aktivit v Severní Americe jako jeden z vůdců Běloruská kanadská aliance. V roce 1952 se stal Ph.D. v literatuře na University of Ottawa.[5]
Po dobu dvou let se přestěhoval do Mnichov, západní Německo, na pozvání prezidenta Mikoła Abramčyk. Zde založil a řídil běloruskou část Rádio Svoboda. On dělal první vysílání do své vlasti 20. května 1954, a zůstal s programem až do dubna 1956, kdy se vrátil do Toronta.
Vincent Žuk-Hryškievič byl prezidentem exilové vlády Běloruská demokratická republika v letech 1971 až 1982.
externí odkazy
- Першы партал Нарачанскага краю - Вінцэнт Жук-Грышкевіч
- Калекцыя Раісы Жук-Грышкевіч у IHRC University of Minnesota
Reference
- ^ Жыцьцё Вінцэнта Жук-Грышкевіча [The Life of Vincent Zuk-Hryskievic], autor Raisa Zuk-Hryskievic, Toronto, 1993, str. 69
- ^ Raisa Zuk-Hryskievic noviny - University of Minnesota Knihovny (naposledy vyvoláno 11. května 2019)
- ^ Žuk-Hryškievič Vincent // Zaprudnik J. Historický slovník Běloruska. - Lamham. - London: Scarecrow Press, 1998. - 338 s. ISBN 0-8108-3449-9.
- ^ Жыцьцё Вінцэнта Жук-Грышкевіча [The Life of Vincent Zuk-Hryskievic], autor Raisa Zuk-Hryskievic, Toronto, 1993, str. 57
- ^ Жыцьцё Вінцэнта Жук-Грышкевіча [The Life of Vincent Zuk-Hryskievic], autor Raisa Zuk-Hryskievic, Toronto, 1993, str. 109