Vincent Žuk-Hryškievič - Vincent Žuk-Hryškievič

Dr. Vincent Žuk-Hryškievič
Вінцэнт Жук-Грышкевіч
Předseda rady Běloruské demokratické republiky v exilu
V kanceláři
Květen 1970 - listopad 1980
PředcházetMikoła Abramčyk
UspělJazep Sažyč
Osobní údaje
narozený(1903-02-10)10. února 1903
Budslaŭ, Ruská říše
Zemřel14. února 1989(1989-02-14) (ve věku 86)
Barrie, Ontario, Kanada
Politická stranaNezávislý
Manžel (y)Raisa Žuk-Hryškievič
DětiJedna dcera
Alma materUniverzita Karlova v Praze, University of Ottawa
ProfeseHistorik, přednášející
OceněníStuha - Medaile obrany.png Medaile obrany (Velká Británie)
Stuha - 1939-45 Star.png Hvězda z let 1939–1945
Stuha - Itálie Star.png Itálie hvězda
Krzyz Monte Cassino Ribbon.png Pamětní kříž Monte Cassino[1]

Dr. Vincent Žuk-Hryškievič[2][3] (Běloruský: Вінцэнт Жук-Грышкевіч, někdy Vincent Zhuk-Hryshkevich, polština: Wincenty Żuk-Hryszkiewicz; 10.02.1903 - 14 února 1989) byl a Běloruský emigrantský politik.

Vincent Žuk-Hryškievič studoval na běloruském gymnáziu v Budsłaŭ a poté, po uzavření tělocvičny, v Běloruské gymnázium ve Vilnii kterou absolvoval v roce 1922.

Vystudoval Univerzita Karlova v Praze v roce 1926 a pracoval v letech 1927-1939 jako učitel v Běloruské gymnázium ve Vilnii, a zároveň se účastní běloruských aktivit v roce 2006 Západní Bělorusko, včetně práce pro noviny vydané nakladatelstvím Běloruský rolnický a dělnický svaz.[4]

Na konci září 1939, po Sovětská invaze do Polska, Vincent Žuk-Hryškievič byl poprvé jmenován redaktorem v sovětských novinách, ale brzy byl zatčen NKVD. Po několika měsících mučení byl poslán do Gulag koncentrační tábory v Kotlas a Vorkuta.

V roce 1942 byl jako polský občan propuštěn na svobodu a bojoval v Andersova armáda v Egyptě a Itálii, včetně Bitva u Monte Cassina.

Po válce se Žuk-Hryškievič nejprve usadil v Spojené království kde se spolu s dalšími běloruskými veterány Anderské armády stal jedním ze zakladatelů Sdružení Bělorusů ve Velké Británii.

V roce 1950 se přestěhoval do Kanada a aktivně se účastnil běloruských aktivit v Severní Americe jako jeden z vůdců Běloruská kanadská aliance. V roce 1952 se stal Ph.D. v literatuře na University of Ottawa.[5]

Po dobu dvou let se přestěhoval do Mnichov, západní Německo, na pozvání prezidenta Mikoła Abramčyk. Zde založil a řídil běloruskou část Rádio Svoboda. On dělal první vysílání do své vlasti 20. května 1954, a zůstal s programem až do dubna 1956, kdy se vrátil do Toronta.

Vincent Žuk-Hryškievič byl prezidentem exilové vlády Běloruská demokratická republika v letech 1971 až 1982.

externí odkazy

Reference

  1. ^ Жыцьцё Вінцэнта Жук-Грышкевіча [The Life of Vincent Zuk-Hryskievic], autor Raisa Zuk-Hryskievic, Toronto, 1993, str. 69
  2. ^ Raisa Zuk-Hryskievic noviny - University of Minnesota Knihovny (naposledy vyvoláno 11. května 2019)
  3. ^ Žuk-Hryškievič Vincent // Zaprudnik J. Historický slovník Běloruska. - Lamham. - London: Scarecrow Press, 1998. - 338 s. ISBN  0-8108-3449-9.
  4. ^ Жыцьцё Вінцэнта Жук-Грышкевіча [The Life of Vincent Zuk-Hryskievic], autor Raisa Zuk-Hryskievic, Toronto, 1993, str. 57
  5. ^ Жыцьцё Вінцэнта Жук-Грышкевіча [The Life of Vincent Zuk-Hryskievic], autor Raisa Zuk-Hryskievic, Toronto, 1993, str. 109