Ville - Ville

Tento článek je o francouzském slově a související anglické příponě. Pro další použití viz Ville (disambiguation).

Ville (Francouzská výslovnost:[vil]) je moderní francouzština slovo o latinský původ nyní znamená "město „nebo“město ", ale první význam v Středověk byla "farma" (od Gallo-Romance VILA Villa Rustica ) a poté „vesnice“. Derivát přípona -ville se běžně používá ve jménech měst, města a vesnice, zejména v celé Francii, Kanadě a Spojených státech.

Použití ve Francii a Anglii

Obce Francie končící -ville

Nejprve ve Francii, po 6. století, zejména na severu Normandie (20% komun končí -ville), Beauce a francouzsky mluvící část Lorraine. Na jihovýchodě jsou výjimečné a moderní. Na jihozápadě, -ville je velmi často překladem Occitan -villa (Benzín -viela), někdy nemocný galvanizovaný v -vielle (varianta -fielle). Téměř všechny jsou kombinovány se jménem vlastníka půdy. F. e: Colleville, Normandie, s Colle- který představuje staronorské osobní jméno Koli. Nejstarší zaznamenaný příklad a -ville místní název v Normandii je Bourville tak jako Vila Bodardi v 715. Jiné sazby naznačují, že existuje pouze 1 068 -ville obce z 36 591 obcí ve Francii (pokud vyloučíme -viale, -viel [l] e, -fielle variantní formy jihozápadu), ale 460 z 1 068 se nachází v Normandii (více než 1/3) s celkovým počtem 3 332 obcí v Normandii (36 591 ve Francii).[1]

V Anglii, po dobytí Normanem 1066, nemá tolik míst, ale některá jména jednotlivců zakončení -ville. Tato jména jsou však stále odkazem na místa, ať už v Normandii nebo jinde ve Francii, jako je Carville nalezená jako příjmení v Yorkshire nebo Dunstanville nalezen jako příjmení v Kentu (srov placename Dénestanville, hláskoval Dunestanvilla v 11. století).

Použití v Kanadě

Ačkoli ville v převážně frankofonním Kanadská provincie z Quebec může být v angličtině neformálně označováno jako „město“ nebo „město“, podle provinčního práva neexistuje rozdíl mezi těmito dvěma typy osad. Město Montreal, s populací 1 854 442 v Sčítání lidu z Kanady 2006 a "město" Barkmere, s populací pouhých 58, jsou oba legálně villes.

Quebec má několik dalších typů obecního statusu, včetně obcí, černošské čtvrti a vesnice, ale jakýkoli rozdíl mezi městy v angličtině nemá žádný zákonný základ a žádná objektivní kritéria pro jejich rozlišení. Nicméně v villes s velkým anglofon populace, může existovat zavedená - byť neformální - preference. Například, Mount Royal je téměř vždy označován jako město - na rozdíl od města - svou anglofonní populací, zatímco místa jako Montreal, Quebec City, Trois-Rivières, Sherbrooke, Saguenay a Gatineau jsou prakticky vždy označována jako města.

Uvést je zaniklý titul, který aktuálně používá pouze oficiálně Dorval, který je nicméně legálně a ville.[2]

Ve všech ostatních kanadských provinciích ville je stále používán jako francouzský překlad pro „město“ i „město“, města a města tam mají navzájem odlišný právní status.

v Nový Brunswick, Kanada je jedinou ústavně dvojjazyčnou provincií, ville se běžně používá k označení jak měst, tak měst; oficiální překlad města do provinčního práva je však cité.[3][4]

Stejně jako ve Spojených státech, -ville může být také přípona, která je součástí skutečného názvu města nebo města. Toto použití existuje v angličtině i francouzštině; příklady zahrnují Oakville, Brockville a Belleville v Ontario, Blainville, Drummondville, Victoriaville a Louiseville v Quebec, Wolfville v nové Skotsko a Parksville v Britská Kolumbie. V Quebecu může být také použit jako předpona, jako v Ville-Marie nebo Villeroy.

Ville, jako přípona nebo předpona v geografickém názvu, může také někdy označovat neregistrovanou čtvrť v rámci větší město, jako např Ville-Émard, Davisville, Unionville nebo Africville.

Existují také místa pojmenovaná podle lidí, například Villeray.

Využití ve Spojených státech

Podle toponymist George R. Stewart, použití přípony -ville pro osídlení ve Spojených státech začala až po americká revoluce. Dříve názvy měst obvykle nepoužívaly přípony, pokud nebyly pojmenovány podle evropských měst, v takovém případě byl název zcela vypůjčen. Když byla potřeba přípona, -město (nebo slovo Město) bylo obvykle přidáno (jako v Charleston, Jižní Karolína, původně Charles Town). V polovině 18. století přípony -borough (-boro) a -burgh (-burg) vstoupil do stylu. Použití -město (-ton) také vzrostl, částečně kvůli rostoucímu používání osobních jmen pro nová sídla. Osada založená Williamem Trentem se tak stala známou jako Trenton. Tyto tři přípony, -město / -ton, -borough / -boro, a -burgh / -burg se stal populárním před revolucí -ville byla téměř úplně nevyužita až poté. Jeho porevoluční popularita spolu s poklesem používání -město, bylo částečně způsobeno pro-francouzskými náladami, které se po válce rozšířily po celé zemi. Založení Louisville, Kentucky Například v roce 1780 používal nejen francouzskou příponu, ale také jméno francouzského krále. Popularita -ville byl nejpopulárnější v jižních a západních (apalačských) regionech nové země a méně populární v Nové Anglii.

Trochu -ville jména předcházejí revoluci, ale většina z nich je pojmenována po evropských osadách nebo vévodstvích. Například, Granville, Massachusetts byl pojmenován pro Hrabě z Granville (sám byl pojmenován Granville, Manche (Normandie)). Po revoluci a poklesu používání -borough a -město, dvě přípony -ville a -burgh / -burg se stal po mnoho desetiletí zdaleka nejpopulárnějším. Rozdíl mezi použitím těchto dvou je v tom -burgh / -burg bylo téměř vždy připojeno k osobnímu jménu, zatímco -ville bylo připojeno k jakémukoli slovu.

V polovině 19. století -ville přípona začala ztrácet na popularitě, s nově oblíbenými příponami s -dřevo, -hurst, -pouhý, -dalea další převzetí.[5] Přípona -ville je však stále spojena s názvem sídel a používá se uměle, například Hooverville, oblast, kde lidé bez domova obecně žili během Velká deprese.

Pozoruhodné -ville měst ve Spojených státech

-ville v populární kultuře

Reference

  1. ^ Stránka Linuxfr.org: obce ve Francii končící na -ville
  2. ^ Ville de Dorval - Bienvenue à la Cité de Dorval (zpřístupněno 26. srpna 2008): „Bulletin de la Cité“, „© 2008 Cité de Dorval“, „La Cité de Dorval est divisée en six districts électoraux“ atd. Cité de Dorval od roku 2008 je také viditelný na mnoha značkách.
  3. ^ „Zákon o místní správě“. New Brunswick Department of Justice and Office of the Attorney General. 5. května 2017.
  4. ^ „Cities of New Brunswick Association / l'Association des Cités du Nouveau-Brunswick“.
  5. ^ Tato část o historii -ville z Stewart, George R. (1967) Jména na zemi. Boston: Houghton Mifflin Company; strany 193–197, 272.

externí odkazy