Vibhavadi Rangsit - Vibhavadi Rangsit
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Září 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Vibhavadi Rangsit | |
---|---|
Princezna z Thajska | |
Princezna Vibhavadi Rangsit | |
narozený | Bangkok, Siam | 20. listopadu 1920
Zemřel | 16. února 1977 Provincie Surat Thani, Thajsko | (ve věku 56)
Manželka | Princ Piyarangsit Rangsit (m. 1946; zemřel 1977) |
Problém | Vibhananda Rangsit Priyanandana Rangsit |
Dům | Rajani rodina (podle narození) Rangsitova rodina (manželstvím) (Chakri dynastie ) |
Otec | Rajani Chamcharas, princ Bidyalongkorn |
Matka | Barabimalabanna Voravan |
Princezna Vibhavadi Rangsit (Thai: วิภาวดีรังสิต; RTGS: Wiphawadi Rangsit; 20. listopadu 1920-16. Února 1977), roz Princezna Vibhavadi Rajani (Thai: วิภาวดี รัชนี; RTGS: Wiphawadi Ratchani) byl thajský spisovatel a člen Thai královská rodina dobře známá pro své psaní beletrie a vývojové práce na venkově v Thajsku.
Byla zabita komunistickými povstalci, když byla na běžné návštěvě, aby pomohla venkovským vesničanům Provincie Surat Thani.
Časný život
Princezna Vibhavadi Rangsit se narodila 20. listopadu 1920. Byla nejstarší dcerou Rajani Chamcharas, princ Bidyalongkorn a princezna Phonphimonphan Rajani (rozená Princezna Phimonphan Voravan). Měla sourozence, Princ Bhisadej Rajani.
Princezna byla vzdělaná u Škola Mater Dei, Bangkok. Po ukončení středoškolského studia pracovala jako sekretářka u svého otce, který byl v té době jedním z nejuznávanějších básníků Éra ratanakosinu a psal pod pseudonymem Ne. Mo. (NMS; นม ส.). Princezna Vibhavadi zdědila po otci dar psaní a projevila své schopnosti již ve čtrnácti letech, kdy začala psát dětské romány. Byla dobře známá svým pseudonymem V. na Pramuanmarg (ว. ณ ประมวญ มารค Wo Na Pramuanmak). Její slavný první román, Prisana (ปริศนา Pritsana), byla napsána, když jí bylo osmnáct a následovaly dvě pokračování a mnoho dalších románů, z nichž některé byly historické.
Manželství
Princezna Vibhavadi Rangsit se provdala za prince Piyarangsita Rangsita (ปิยะ รังสิต รังสิต), nejstarší syn Rangsit Prayurasakdi, Prince of Chainat a Elisabeth Scharnberger, 6. května 1946. Byli jediným párem, který si vzal King Ananda Mahidol (Rama VIII). Měla dvě dcery:
- Máma Rajawongse Vibhananda Rangsit (วิภา นั น ท์ รังสิต Wiphanan Rangsit)
- Máma Rajawongse Priyanandana Rangsit (ปริย นันท นา รังสิต Priyananthana Rangsit)
Práce
Kromě plné spisovatelské kariéry princezna pracovala pro Kinga Bhumibol Adulyadej a královna Sirikit Thajska. V roce 1957 je začala doprovázet, když cestovali po zemi a byli jmenováni čekající dáma ke královně, když šli na své první státní návštěva v zahraničí v roce 1960. Princezna Vibhavadi je doprovázela sedmkrát a navštívila dvacet pět zemí.
Posledních deset let jejího života bylo věnováno rozvoji venkova v jižní Thajsko pod vedením a sponzorstvím krále. Její angažovanost začala, když ji panovník požádal, aby šla do vzdálené oblasti Phrasaeng v Provincie Surat Thani. Od této první návštěvy v roce 1967 se věnovala rozvoji zanedbávaných oblastí a zlepšování životní úrovně vesničanů. Na doporučení krále vedla lékařský tým na mnoha misích k distribuci zdravotnických potřeb, školního vybavení, přikrývek a dalších potřeb vesničanům ve vzdálených a téměř nepřístupných částech jihu.
Smrt
Princezna Vibavadi často navštěvovala vojáky a Hraniční policie umístěný v oblastech, kde byl komunista vzpoura. Ráno 16. února 1977 se vydala na rutinní návštěvu vesnic a na posílení morálky vojsk v Okres Wiang Sa, Surat Thani. Při letu na místo určení v armádě helikoptéra, uslyšela rádio zpráva, že dva policisté z pohraniční stráže byli zraněni a nášlapná mina. Okamžitě nařídila, aby byl let odkloněn, aby vyzvedl zraněné muže a převezl je do nemocnice. Když letěli v malé výšce nad Ban Nua Khlong, na vrtulník zaútočili komunističtí povstalci ze země. Výbuch těžkých kulomet oheň ochromil vrtulník a vážně zranil princeznu. O hodinu později zemřela.
Před jejím královským sponzorováním kremace v chrámu Ratchabophit dne 4. dubna 1977, „jako uznání jejích služeb zemi a lidem“, ji král povýšil do vyšší královské hodnosti Phra Chao Worawongse Ther Phra Ong Chao (Její královská výsost) a udělil jí nejvyšší úroveň nejznámějšího řádu domu Chakri
Dědictví
16. února je nyní v Surat Thani znám jako Den Vibhavadi a na její počest se konají civilní a náboženské obřady. Vibhavadi Rangsit Highway, která spojuje Mezinárodní letiště Don Mueang s Bangkokem, byla pojmenována pro milovanou princeznu.
Její manžel, princ Piya Rangsit, založil Vibhavadi Rangsit Foundation aby zajistila kontinuitu její charitativní činnosti v jižních provinciích.
Vibhavadi Rangsit Road, ze kterého běží Okres Phaya Thai v Bangkok na Okres Lam Luk Ka v Pathumthani byl také jmenován na její počest.
Tituly a styly
- 20. listopadu 1920 - 6. května 1946: Její výše Princezna Vibhavadi Rajani
- 6. května 1946 - 16. února 1977: Její výše Princezna Vibhavadi Rangsit
- 4. dubna 1977: Její královská výsost Princess Vibhavadi Rangsit (posmrtné jméno)
Čest
Polovojenská hodnost
- 14. března 1977: Dobrovolnický obranný sbor Plukovník (posmrtně povýšen)
Dekorace
- 16. července 1953: Medaile královského Cyphera krále Rama IX, třetí třída
- 9. května 1957: Společník nejslavnějších Řád Chula Chom Klao
- 5. května 1961: Velitelka nejznámějšího řádu Chula Chom Klao[1]
- 5. května 1968: Dame, velmistr nejslavnějšího řádu Chula Chom Klao
- 4. dubna 1977: Dame Grand kříž nejvznešenějších Řád bílého slona (posmrtně udělen)
- 4. dubna 1977: Rytíř nejslavnějších Nejslavnějších Řád královského domu Chakri (posmrtně udělen)[2]
- 1960 : Rytířský velitel Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo
Předky
Předkové Vibhavadi Rangsit | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ แจ้ง ความ สำนัก นายกรัฐมนตรี เรื่อง พระราชทาน เครื่องราชอิสริยาภรณ์ เล่ม เล่ม 78 ตอน 40 ง วัน ที่ 9 พฤษภาคม 2504
- ^ ราชกิจจานุเบกษา, แจ้ง ความ สำนัก นายกรัฐมนตรี เรื่อง พระราชทาน เครื่อง ขัตติย ราช อิสริยาภรณ์ มหา จักรี บรม ราชวงศ์, เล่ม ๙๔, ตอน ๓๐ ง, ๕ เมษายน พ.ศ. ๒๕๒๐, หน้า ๑๕๓๗