Vezirköprü - Vezirköprü - Wikipedia
Vezirköprü | |
|---|---|
Město | |
  Vezirköprü Umístění Vezirköprü | |
| Souřadnice: 41 ° 09'00 ″ severní šířky 35 ° 27'01 ″ východní délky / 41,15000 ° N 35,45028 ° ESouřadnice: 41 ° 09'00 ″ severní šířky 35 ° 27'01 ″ východní délky / 41,15000 ° N 35,45028 ° E | |
| Země |  krocan |
| Kraj | Černé moře |
| Provincie | Provincie Samsun |
| Vláda | |
| • starosta | İbrahim Sadık Edis (AKP ) |
| Plocha | |
| • Okres | 1799,65 km2 (694,85 čtverečních mil) |
| Populace (2012)[2] | |
| • Městský | 28,807 |
| • Okres | 102,212 |
| • Okresní hustota | 57 / km2 (150 / sq mi) |
| Časové pásmo | UTC + 2 (EET ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 3 (EEST ) |
| Poštovní směrovací číslo | 55900 |
| Předčíslí | (0090)+ 362 |
| Registrace vozidla | 55 |
Vezirköprü je okresem Provincie Samsun z krocan.
Dějiny
Na rozchod z Alexandr Veliký říše se oblast Vezirköprü stala součástí království Pontus s hlavním městem v Amaseia (Amasya ), později v Sinope (Sinop ). Když poslední král Mithradates VI byl poražen Římany, Pompeius Veliký založili „nové město“, Neapolis (Starořečtina: Νεάπολις), který později změnil svůj název na Neoklaudioupolis (Νεοκλαυδιούπολις) nebo Neoclaudiopolis v latině, předchůdce moderního Vezirköprü. v pozdní starověk se město vrátilo ke svému původnímu názvu, Andrapa (Ἄνδραπα), a stal se biskupstvím. Rovněž razila mince s daty a podobiznami Marcus Aurelius, Septimius Severus, a Caracalla.
Jeho biskup Paralius byl u Rada Efezu (431) a poslal svého jáhna Euchariuse, aby ho zastupoval na Rada Chalcedonu (451). Paulus byl jedním ze signatářů dopisu, kterým biskupové Římská provincie z Helenopontus, ke kterému Andrapa patřil, protestoval Byzantský císař Lev I Thrák v roce 458 o zabití Proterius Alexandrijský. Ioannes byl u Třetí rada Konstantinopole (680), Sergius u Trullanská rada (692). Theodorus byl zastoupen na Druhá rada Nicaea (787) jeho jáhnem Marinem. Antonius se zúčastnil Photian Rada Konstantinopole (879).[3][4]
Andrapa, který již není rezidenčním biskupstvím, je dnes uveden na seznamu katolický kostel jako titulární viz.[5]
Administrativní struktura
Obce
Vesnice
- Adatepe
- Ağcaalan
- Ağcayazı
- Ahmetbaba
- Akören
- Alanbaşı
- Alancık
- Alanköy
- Alanşeyhi
- Altınkaya
- Arıca
- Avdan
- Aydınlı
- Aydoğdu
- Ayvalı
- Bahçekonak
- Bahçesaray
- Bakla
- Başalan
- Başfaki
- Bayramköy
- Bektaş
- Belalan
- Beşpınar
- Boğaköy
- Boğazkoru
- Boruk
- Burhaniye
- Büyükkale
- Cebeli
- Çakırtaş
- Çalköy
- Calman
- Çaltı
- Çamlıca
- Çamlıkonak
- Çekalan
- Çekmeden
- Çeltek
- Çorakdere
- Danabaş
- Darıçay
- Darıçayalanı
- Devalan
- Doyran
- Duruçay
- Elaldı
- Labe
- Elmalı
- Esen
- Esentepe
- Esenyurt
- Göllüalan
- Gömlekhisar
- Güder
- Güldere
- Habipfaki
- Hacılı
- Halilbaba
- Halkahavlı
- Hayranlı
- İmircik
- İncesu
- İnkaya
- Kabali
- Kadıçayırı
- Kadıoğlu
- Kapaklı
- Kapaklıçeşme
- Kaplancık
- Karabük
- Karacaören
- Karadoruk
- Karaköy
- Karanar
- Karapınar
- Karkucak
- Karlı
- Kavakpınarı
- Kılıçgüney
- Kiranalan
- Kıratbükü
- Kırma
- Kızılcakoru
- Kızılcaören
- Kızılkese
- Kocakaya
- Kovalı
- Köprübaşı
- Kumral
- Kuruçay
- Kuşçular
- Kuyaş
- Kuyumcu
- Küçükkale
- Kületek
- Mahmatlı
- Melikli
- Meşeli
- Mezraa
- Ortaköy
- Oruç
- Ovacık
- Oymaağaç
- Öğürlü
- Örencik
- Özyörük
- Paşaköy
- Pazarcı
- Samukalan
- Samur
- Saraycık
- Sarıalan
- Sarıdibek
- Sarıyar
- Sırbaşmak
- Sofular
- Soğucak
- Susuz
- Şentepe
- Tahtaköprü
- Taşlıyük
- Tatarkale
- Teberük
- Tekkekıranı
- Tepeören
- Türkmen
- Yağcı
- Yağınözü
- Yarbaşı
- Yeniçelik
- Yenidüzce
- Yeşiltepe
- Yolpınar
- Yukarınarlı
- Yurtdağı
- Yürükçal
Reference
- ^ „Rozloha regionů (včetně jezer), km²“. Databáze regionálních statistik. Turecký statistický institut. 2002. Citováno 2013-03-05.
- ^ „Obyvatelstvo provinčních / okresních center a měst / vesnic podle okresů - 2012“. Databáze systému registrace obyvatel podle adresy (ABPRS). Turecký statistický institut. Citováno 2013-02-27.
- ^ Michel Lequien, Oriens christianus in quatuor Patriarchatus digestus, Paříž 1740, roč. Já, kol. 539-540
- ^ Sophrone Pétridès, v. Andrapa, v Diktaire d'Histoire et de Géographie ecclésiastiques, sv. II, Paříž 1914, sb. 1597-1598
- ^ Annuario Pontificio 2013 (Libreria Editrice Vaticana 2013 ISBN 978-88-209-9070-1), s. 833
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Smith, William, vyd. (1854–1857). „Andrapa“. Slovník řecké a římské geografie. Londýn: John Murray.
Literatura
- Arslan, A; Ğğci, N; Kıvrak, B (2008). Geçmişten Günümüze Vezirköprü (v turečtině). Vezirköprü.
- Bekker-Nielsen, Tønnes (26. listopadu 2013). Yalcin, Ünsal (ed.). „Neapolis-Neoklaudiopolis: římské město v severní Anatolii“. Anatolian Metal IV. Der Anschnitt. Bochum: Německé hornické muzeum. Dodatek 25: 203–214. ISBN 978-3-937203-67-6. ISSN 0003-5238. Citováno 18. ledna 2014.
- Bekker-Nielsen, Tønnes (28. října 2013). „350 let výzkumu Neoklaudiopolis (Vezirköprü)“. Orbis Terrarum. University of Southern Denmark. 11: 3–31. ISSN 1385-285X. Citováno 18. ledna 2014.
- Bekker-Nielsen, Tønnes; Høgel, Christian (2013). „Tři epitafy z oblasti Vezirköprü“. Epigraphica Anatolica. 45. University of Southern Denmark: 153–160. ISSN 0174-6545. Citováno 18. ledna 2014. Citovat deník vyžaduje
| deník =(Pomoc) - Bekker-Nielsen, T., R. Czichon, C. Høgel, B. Kıvrak, J.M. Madsen, V. Sauer, S.L. Sørensen & K. Winther-Jacobsen 2015. Ancient Neoklaudiopolis (Vezirköprü v provincii Samsun): Historický a archeologický průvodce. Istanbul: Arkeoloji ve Sanat Yayınları.
externí odkazy
- Informační stránka Vezirköprü
- Obec Vezirköprü
- Vezirköprü Facebook FanPage
- University of Southern Denmark [1]
