Veliki vojvoda - Veliki vojvoda
Veliki vojvoda (Srbská cyrilice: велики војвода; z veliki = skvělé a vojvoda = vévoda) byl vojenský a ušlechtilý titul používaný během Středověk a Moderní doba na západě Balkán. Často se překládá do „velkovévoda ".
Středověk
Veliki vojvoda byl název používaný v Srbsko ve středověku a Království Bosna.
Srbsko
Znamenalo to nadřazenost nad ostatními vojvodas.[1] Držitel titulu velel armádě při příležitostech, kdy se panovník neúčastnil vojenských kampaní, obvykle s méně důležitými vojenskými operacemi uvnitř země, nebo když byl vyslán oddíl na pomoc spojencům.[1] Dalším termínem používaným pro název byl „standard-bearer“ (stegonoša, latinský: vexilifer).[2]
- Novak Grebostrek[3] (fl. 1312), sloužil Stefan Milutin
- Hrelja[1] (fl. 1320s – 31), sloužil Stefan Dečanski
- Gradislav Borilović[1][2] (fl. 1333), sloužil Stefan Dušan
- Jovan Oliver[3] (fl. 1341–1355), sloužil Stefan Dušan
- Nikola Stanjević[4] (fl. 1355–66), sloužil Stefan Dušan a / nebo Stefan Uroš V
- Uglješa Mrnjavčević[5] (fl. 1358), sloužil Stefan Uroš V
- Radoslav Mihaljević[6] (fl. 1426 – d. 1436), sloužil Stefan Lazarević
- Mihailo Anđelović[7] (fl. 1456–58), sloužil Lazar Branković
Existují také zmínky o držitelích titulu v Srbská epická poezie týkající se Bitva o Kosovo, například Dimitrije.[8]
Bosna
Moderní doba
Černá Hora
Název byl přijat v Prince-biskupství Černé Hory. Mirko Petrović-Njegoš nesl titul jako „velkovévoda Grahova“.
Viz také
Reference
- ^ A b C d Ćirković & Mihaljčić 1999, str. 72.
- ^ A b Etnografski institut 1958, str. 35.
- ^ A b Purković 1985, str. 22.
- ^ Jasna Bjeladinović-Jergić (2001). Зборник Етнографског музеја у Београду: 1901-2001. Етнографски музеј. str. 119–.
У питању је велики војвода Никола Стањевић, који је познатији као ктитор цркве Св. Николе у Кончи. У хрисовуљи која је издата Хи- ландару 1366. године, цар Урош саопштава како га је непосредно замоли
- ^ Svetislav Mandić (1986). Velika gospoda sve srpske zemlje i drugi prosopografski prilozi. Srpska književna zadruga. p. 56. ISBN 9788637900122.
- ^ Blagojević 2001, str. 241–242.
- ^ Blagojević 2001, str. 243.
- ^ Mitološki zbornik. Centar za mitološki studije Srbije. 2006.
... Дејановић био је „угледни војвода“ Димитрије, а у њиховим повељама се помиње као "суродник", „брат“ и „брат господства ми“ .24 Пре косовског боја се помиње велики војвода Димитрије када је повратио од Турака град Пирот, ...
Zdroje
- Blagojević, Miloš (2001). Državna uprava u srpskim srednjovekovnim zemljama. Službeni list SRJ.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Etnografski institut (1958). Glasnik Etnografskog instituta. 7–15.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ćirković, Sima; Mihaljčić, Rade (1999). Раде Михальчић (ed.). Лексикон српског средњег века (v srbštině). Znalost. ISBN 9788683233014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Purković, Miodrag (1985). Srpska kultura srednjega veka. Izd. Srpske pravoslavne eparhije za zapadnu Evropu.CS1 maint: ref = harv (odkaz)