Vasil Shanto - Vasil Shanto - Wikipedia

Vasil Shanto
Vasil Shanto (portrét) .jpg
narozený17. srpna 1913
Vrakë, Shkodër, Albánie
Zemřel1. února 1944 (věk 30)
Shkodër, Albánie
NárodnostAlbánec
Známý jakoSpoluzakladatel albánské komunistické strany
OceněníTitulli Hrdina lidu

Vasil Shanto (17. 8. 1913 - 1. 2. 1944), tzv Vasko[1] byl jedním ze zakladatelů Albánská komunistická strana. Spolu s ním byl vůdcem Qemal Stafa, z Shkodër komunistická skupina. Jeden z delegátů strany byl často vysílán na setkání s Jugoslávská komunistická strana.

Časný život

Shanto se narodil 17. srpna 1913 ve vesnici Vrakë.[2] Jeho rodina vlastnila pekárnu v Shkodëru a pocházela z Struga.[3] Před druhá světová válka, rodina měla pekárnu Tirana.[3] V roce 1928 vstoupil do (rané) albánské komunistické strany.[4] Pracoval jako pekař.[5]

druhá světová válka

V době Italská invaze do Albánie (7. – 12. Dubna 1939) byla součástí i komunistická skupina Shkodër Qemal Stafa, student, Shanto, řemeslník, Liri Gega, intelektuál, Imer Dishnica, lékař, Zef Mala a další.[6] Vůdci byli Mala, Shanto, Stafa a Themelko.[5] Aktivity skupiny Shkodër zahrnovaly také Kosovo a západní Makedonii a organizace zahrnovala několik emigrantů z Gjakova a další místa v Kosovo, který se přestěhoval do Albánie v letech 1930 až 1937.[6]

Na jaře 1941 se Shanto a Stafa setkali s komunistou Fadilem Hodxou kvůli jeho dřívějšímu kontaktu s jugoslávským komunistou Miladinem Popovićem.[7] Miladin Popović a Dušan Mugoša byli jugoslávskými delegáty, kteří v roce 1941 pomohli sjednotit albánské komunistické skupiny.[8]

V srpnu 1941 Albánská komunistická strana byla založena dohodou mezi Shkodërem (vedeným Shanto a Qemalem Stafou), Korçë a Tiranou (vedenou Enver Hoxha ) komunistické skupiny.[9] Byl jedním ze zakládajících členů shromáždění ze skupiny Shkodër spolu se Stafou, Kristo Themelko a Tuk Jakova, ve dnech 8. – 14. Listopadu 1941 v Tiraně.[10] Mezi zakládajícími členy bylo 8 křesťanských členů: Koço Tashko, Koçi Xoxe Pandi Kristo, Gjin Marku, Vasil Shanto, Tuk Jakova Kristo Themelko a Anastas Lula; a 5 muslimských členů: Enver Hoxha, Qemal Stafa, Ramadan Çitaku, Kadri Hoxha a Sadik Premte.[11] V dubnu 1942 bylo v Albánii jen 300 komunistů.[12]

Kolem 8. listopadu 1943 dorazil Shanto do ústředí 2. korpusu Jugoslávští partyzáni v Kolašin (Nyní Černá Hora ). Setkal se s delegací ÚV albánských komunistů Ivan Milutinović a 2. korpus týkající se stranických, politických a vojenských otázek důležitých pro další vývoj albánských komunistů.[13]

Dostal se do konfliktu s Hodxou, ale toto bylo lidem skryto.[4] Byl zabit v akci dne 1. února 1944, při potyčce s německými silami ve Shkodëru.[1][14]

Shantova sestra Elisaveta,[3] byl ženatý s Petarem Bulatović-Bulatem[4] (Petro Bullati), který byl bývalým plukovníkem albánského ministerstva vnitra, s dvojím občanstvím (albánským a jugoslávským).[15] Bullati byl v roce 1956 obviněn z „nepřítele lidu“ a „UDBA činidlo"[16] a popraven. Shanto sestra se zbytkem rodiny byli posláni do internační tábor.[17]

Dědictví

Posmrtně obdržel albánský čestný titul "Lidový hrdina Byl jedním z pěti členů jugoslávské komunity v Albánii spolu s Branko Kadija, Jordan Misja,[sporný – diskutovat] Vojo Kushi a Danilo Mateja, který cenu obdržel.[18]

Reference

  1. ^ A b Vojnoistorijski institut 1969, str. 81.
  2. ^ Tirana. Instituti lartë shtetëror i bujqësisë (1970). Buletin i Shkencave Bujqësore. Vasil Shanto »Vrak retehit Shkodrës
  3. ^ A b C Mihajlov 1995, str. 264–265.
  4. ^ A b C Pavlović 1996, str. 62.
  5. ^ A b Dedijer 1949, str. 14.
  6. ^ A b Pavlović 1996, str. 61.
  7. ^ Dedijer 1949, str. 11.
  8. ^ Komunista: varhany Centralnog komiteta KPJ. Borba. 1949. Дугим радом и убеђивањем на састанцима с појединцима и с по двојицом-тројицом, другови Миладин Поповић и Душан Мугоша сломили су групашки отпор код већине албанских другова. Они су успели да их убеде како је Партија неопходна радпим масама у њи- ховој борби за ослобођење од капиталистичке експлоатације и импе- ријалистичког поробљавања. Тај рад довео је до састанка 8 новем- бра 1941 године, на коме је било присутно преко двадесет ...
  9. ^ Pearson 2006b, str. 158.
  10. ^ Pavlović 1996, str. 64.
  11. ^ Dušanka Bojanić; Slavenko Terzić (1997). Islam, Balkan i velike sile (XIV-XX vek): međunarodni naučni skup 11-13. prosince 1996. Istorijski institut SANU. p. 579.
  12. ^ Jevtić 2014.
  13. ^ Institut za savremenu istoriju 1984, str. 325.
  14. ^ Vasil Shanto: një jetë në shërbim të Partisë Komuniste të Shqipërisë Autor Myslim Islami Publisher "8 Nëntori", 1981
  15. ^ Vickers 2011, str. 115.
  16. ^ Pearson 2006c, str. 503.
  17. ^ Afrim Imaj. „Une deshmitari ne pushkatimin e Liri Geges ishin dhe Kadri Hazbiu e Fecor-Shehu“.
  18. ^ Зоран Лакић и Томислав Жугић (1990). „Положај југословенских мањина у Албанији 1945-1990“. Rastko.

Zdroje

Časopisy
  • Vojnoistorijski institut (1969). Zbornik Dokumenta. 3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Institut za savremenu istoriju (1984). Sabrana djela. 18. Komunista.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Články zpráv