Vaněk hraje - Vaněk plays

The Vaněk hraje jsou souborem her, ve kterých postava Ferdinand Vaněk je ústřední. Vaněk se poprvé objevil ve hře Publikum podle Václav Havel. Následně se objevil ve třech dalších hrách Havla (Protest, Odhalení, a Desítky bratranců), stejně jako hry jeho přátel a kolegů, včetně Pavel Landovský a Tom Stoppard.

Vaněkovy hry dnes patří k Havlovým nejznámějším dílům.

Počátky

Poprvé se ve hře objevil Ferdinand Vaněk Publikum v roce 1975 jako záskok pro Havla. Vaněk, stejně jako Havel, byl disidentským dramatikem, který byl nucen pracovat v pivovaru, protože jeho psaní bylo zakázáno Československý Komunistický režim. V průběhu hry je jasné, že sládek byl požádán, aby ho špehoval. Pokračuje dlouhý, nesourodý komický dialog, během něhož se sládek nakonec stává spíše sympatickou postavou než darebákem.

Jelikož byla Havlova tvorba zakázána, hra se nehrála v žádném divadle. Místo toho to bylo provedeno v obývacích pokojích a distribuováno jako samizdat. Práce však byla v České republice docela dobře známá, zčásti kvůli široce šířené rozhlasové produkci Publikum. ^[1]

Po „Audience“ použil Havel ve hrách Vaněka Odhalení, komediální jednoaktovka o páru, který zoufale chce, aby je Vaněk osvobodil za společný vztah s komunistickým režimem, a Protest, ve kterém se Vaněk snaží přesvědčit starého kolegu, aby podepsal protestní dopis.

Dále hraje Vaněk

Havlovi čeští přátelé Pavel Landovský, Pavel Kohout, a Jiří Dienstbier všichni napsali další hry s Vaněkem v hlavní roli a postava se stala národním symbolem.^[2] V následných hrách jiných autorů se objevil i Vaněk, jako např Tom Stoppard hra Rock 'n' Roll, který se zabýval významem hudby v Československu, a Edward Einhorn je Sametové oratorium, kterou si Vaněk představoval během sametové revoluce.

Sám Havel napsal krátké moderní pokračování Odhalení nárok Desítky bratranců v roce 2010.

externí odkazy

• Vaněk hraje z divadla 61 Press

Reference