Václav Suk - Václav Suk

Václav Suk
Rodný dům V. Suka na hlavní ulici Kladno (90 Masarykova ulice).

Václav Suknebo Váša Suk,[1] nebo Vyacheslav Suk (taky Vyacheslav Ivanovič, Вячеслав Иванович Сукnebo Vjačeslav Ivanovič Suk) (16. listopadu 1861 - 12. ledna 1933) byl a čeština -narozený ruština houslista, dirigent a skladatel.[2]

Životopis

Suk se narodil v roce Kladno, Čechy (tehdy součást Rakouska); on je řekl, aby byl příbuzný skladateli Joseph Suk.[3] V letech 1873 až 1879 studoval Suk housle na Pražská konzervatoř jako žák Antonín Bennewitz. Současně také studoval kontrapunkt s Josef Krejčí, a soukromě, složení s Zdeněk Fibich. V roce 1880 odešel do Varšava jako houslista ve Varšavské filharmonii, ale o chvíli později už byl angažován jako koncertní mistr v Císařském orchestru Kyjev (od roku 1880 do roku 1882). V roce 1885 začala jeho kariéra operního dirigenta u Filharmonické společnosti v Moskvě, kde od roku 1882 působil jako houslista u Velký orchestr, ale prokázal své schopnosti jako dirigent opery v Charkov (1885–1886). Čajkovskij doporučil mu to Petrohrad,[4] ale Suk šel do Taganrog namísto,[5] kde také začal dirigovat symfonická díla. Jeho pozdější zaměstnání u soukromého operního orchestru v Praze Vilnius trvala od roku 1890 do roku 1894 a poté následovala hostující vystoupení nebo kratší angažmá na mnoha větších místech v Rusku, např. v Charkově, Moskva, Petrohrad, Kazaň, a Saratov.[4]V roce 1906 se Suk vrátil do Moskvy a stal se kapelníkem opery Velké divadlo.[6] Dirigoval tam více než 25 let, až do roku 1932,[4] od roku 1928 jako jeho šéfdirigent a od roku 1927 dirigoval také na Stanislavské operní divadlo v Moskvě.[1] Prosadil se také jako symfonický dirigent a propagoval díla českých skladatelů v Rusku.[4] - zejména díla Antonín Dvořák a Bedřich Smetana. Po revoluci byl pověřen organizací Moskevských filharmonických koncertů a v roce 1923 mu byla dána čest dirigovat speciální produkci ve Velkém městě Richard Wagner je Lohengrin u příležitosti 40. výročí skladatelovy smrti a 25letého divadelního jubilea slavného zpěváka Lohengrina Leonid Sobinov.[7] Suk, který měl pověst autentického tlumočníka Čajkovského hudby a Rimského-Korsakova opery, z nichž některé měl premiéru,[8] během své ruské kariéry získal mnoho dalších vyznamenání. Zemřel ve věku 71 let v Moskvě a „orchestrální foyer“ v Moskvě Velké divadlo byl po něm posmrtně pojmenován.[4]

Vybraná díla

Klavír

  • Dva české tance, Op. 2
  • Čtyři kusy, Op. 3
  • Variace slov českého lidového zpěvu

Komora

  • České lidové písně - pro smyčcové kvarteto
  • Čtyři kusy - pro housle a klavír

Symfonický

  • Jan Hus - symfonická báseň
  • Symfonie, Op. 13
  • Slavnostní pochod do paměti Richard Wagner
  • Serenáda Es dur
  • Serenáda D dur - pro smyčcový orchestr

Písně

  • České písně - pro hlas a klavír
  • Moje přání

Reference

  1. ^ A b Čajkovského výzkum
  2. ^ Černušák, Gracián; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko, eds. (1963). Československý hudební slovník II. M-Ž (v češtině). Praha: Státní hudební vydavatelství. str. 645.
  3. ^ Friedrich Frick, Kleines biographisches Lexikon der Violinisten: Vom Anfang des Violinspiels bis zum Beginn des 20. Jahrhunderts. BoD – Books on Demand GmbH 2009, str. 508 ISBN  3-8370-3907-2, (Německy, online)
  4. ^ A b C d E Černušák, Gracián; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko, vyd. (1963). Československý hudební slovník II. M-Ž (v češtině). Praha: Státní hudební vydavatelství. str. 646.
  5. ^ „Achilles Alferaki“. taganrogcity.com. Citováno 27. listopadu 2008.
  6. ^ "Velké divadlo - historie". Oficiální stránka Velkého divadla. Citováno 27. listopadu 2008.
  7. ^ Eckart Kröplin, Im Wechselspiel von Anziehung und Abstoßung. Der Ring v Rusku a na Sowjetunionu. In: Udo Bermbach et al. (vyd.), Schwerpunkt Der Ring des Nibelungen. Würzburg: Königshausen & Neumann 2006, s. 63 ISBN  3-8260-3575-5 (Německy, online)
  8. ^ Friedrich Frick, Kleines biographisches Lexikon der Violinisten: Vom Anfang des Violinspiels bis zum Beginn des 20. Jahrhunderts. str. 508