Uta von Ballenstedt - Uta von Ballenstedt

Uta von Ballenstedt
Markraběnka z Míšně
Naumburg-Uta.JPG
Naumburgská katedrála portrét
narozenýC. 1000
Ballenstedt, Sasko
Zemřel23. října před 1046
Vznešená rodinaDům Ascania
Manžel (y)Eckard II., Markrabě Míšeňský
Problém
Adelaide of Meissen
OtecVojtěch z Ballenstedtu (?)
MatkaHidda (?)

Uta von Ballenstedt (C. 1000 - 23. Října před 1046), člen Dům Ascania, byl Markraběnka z Míšně od 1038 do 1046, manželka markraběte Eckard II. Také se jí říká Uta z Naumburgu jako předmět slavného portrét dárce podle Naumburgský mistře.

Život

Málo je známo o Uta sestupu. Pravděpodobně to byla sestra saský počet Esico of Ballenstedt, který se stal předkem ascanské dynastie. Jeden hrabě Adalbert z Ballenstedtu a Hidda, dcera Lužické markrabě Odo já (965–993), jsou běžně považováni za své rodiče, avšak tato jména nejsou v dobových pramenech zaznamenána.

Podle naumburgských kronik ze 13. století si ji Uta otec vzal kolem roku 1026, mladšího markraběte, Eckarda II. Herman I. z Míšně - pravděpodobně pro politické důvody,[Citace je zapotřebí ] aby se dále podporoval vzestup ascanské dynastie. Eckard, věrný zastánce Salian král Jindřich III, následoval svého švagra Theoderic II tak jako Markraběte z Lužice a v roce 1038 také převzal pravidlo v Míšeň po smrti jeho staršího bratra. Jeho manželství s Utou však zůstalo bez problémů, což mělo za následek vyhynutí dynastie Ekkehardingů.

Když Uta zemřela, její manžel jí daroval velké části věno do kláštera v Gernrode v domovské zemi Uty, kde byla její sestra Hacheza byl jmenován abatyší králem Jindřichem III. v roce 1044. Zbývající majetky připadly císařovně Agnes z Poitou.

Portrét

Uta byla mezi dárci Naumburgská katedrála, proto malované socha byla postavena na její počest ve 13. století. Ranogotický západní sbor byl postaven s vyvýšenou galerií zobrazující zakladatele. Reprezentace skupiny 12 lidí vysoké šlechty, kteří nebyli císařem ani králem, v životní velikosti je v historii umění jedinečná. Podobně jako u Bambergský jezdec, individuální zobrazení, které je součástí půlkruhu dvanácti dárcovských portrétů, je dnes obecně považováno za mistrovské dílo Gotické umění.

Od počátku 20. století byl v mnoha uměleckých dějinách a turistických průvodcích publikován idealizovaný obrázek Uty s výrazným límcem, který se stal ikonou „pravého“ německého charakteru a kultura - často kontrastoval s naumburgskou sochou markraběte Regelinda jako stereotypní "usměvavá polská žena". Její portrét si přivlastnil nacistický režim jako protistrana k tzv.zdegenerované umění "; vypadalo to jako„ árijec " vzor v Fritz Hippler film Věčný Žid a jako SS kultovní objekt ve druhé světové válce propaganda.[1]

Socha možná inspirovala postavu Zlá královna v Disney animovaný film z roku 1937 Sněhurka a sedm trpaslíků.[2] Když Umberto Eco byl dotázán, u kterých žen z evropského umění by nejraději strávil večer, odpověděl: „Na prvním místě, před všemi ostatními, s Uta von Naumburg.“[2]

Reference

  1. ^ Ullrich, Wolfgang: Naumburger Dom: Uta, das Ewige Deutschland, Zeit online, 23. února 2011
  2. ^ A b Heinrich, Michael. Uta von Naumburg: Germanys First Topmodel 5. listopadu 2011. news.de

externí odkazy

  • Helmut Assing: Die frühen Askanier und ihre Frauen. Kulturstiftung Bernburg 2002, str. 6
  • Michael Imhof a Holger Kunde, Uta von Naumburg, Michael Imhof Verlag, Petersberg, 2011
  • Andreas Thiele: Erzählende genealogische Stammtafeln zur europäischen Geschichte Band I. Svazek 1, R. G. Fischer Verlag, Frankfurt / Main 1993, deska 217
  • Hermann Wäschke: Geschichte Anhalts von den Anfängen bis zum Ausgang des Mittelalters. Otto Schulze Verlag, Cöthen 1912, s. 67–69