Uster – Oetwil tramvaj - Uster–Oetwil tramway - Wikipedia

Uster – Oetwil tramvaj
Limousin2009UOe01.jpg
Otevření UOeB v Oetwilu v roce 1909
Přehled
PostaveníUzavřeno a odstraněno
Národní prostředíKanton Curych, Švýcarsko
TerminiUster
Oetwil
Stanice18
Servis
Služby1
Skladištěu Uster
Dějiny
Otevřeno1909
Zavřeno1949
Technický
Délka řádku10,5 km (6,5 mil)
Rozchod1 000 mm (3 stopy3 38 v) měřidlo
Minimální poloměr30 metrů (98 ft)
Elektrizace800 PROTI, DC, nad hlavou
Maximální sklon7%
Schéma trasy
Legenda
-
0.0Uster SBB
464 m
Uster Sternen
Uster Zenkelhof
Uster Kreuz
Uster Thalacker
1.0Sklad
458 m
2.00Riedikon
444 m
Riedikon Kies
Mönchaltorf Haldengut
Mönchaltorf Unterdorf
4.9Mönchaltorf
464 m
Esslingen Lieburg
7.4Esslingen
486 m
Oberesslingen
Oetwil Felsengrund
Oetwil Gusch
9.6Oetwil am See
542 m
Oetwil Rebacker
10.5Langholz
581 m

The Uster – Oetwil tramvaj (Němec: Uster-Oetwil-Bahn, UOeB) byl a měřidlo venkovské elektrické tramvaj v švýcarský kanton Curych. Spojovalo to město Uster s Esslingen a Oetwil v Zürcher Oberland.[1][2][3]

UOeB měl výměnu s hlavní tratí v Stanice Uster, na Linka Wallisellen - Rapperswil. Mělo také železniční spojení s dalšími dvěma venkovskými tratěmi s rozchodem metru, Wetzikon-Meilen-Bahn (WMB), v Langholz [de ]a Forchbahn (FB), v Esslingenu. Prostřednictvím FB měla WMB nepřímé připojení měřidla k Síť tramvají v Curychu.[1][2]

Linka byla elektrifikována na 800 PROTI DC. To mělo délku 10,5 km (6,5 mil), s 18 zastávkami, maximální sklon 7% a minimální poloměr 30 metrů (98 ft). Z celkové délky tratí, kromě 100 metrů (330 ft) běžel na ulici.[1][2]

Linka byla otevřena 28. května 1909. Přežila až do 10. ledna 1949, kdy byla nahrazena autobusovou dopravou provozovanou Verkehrsbetriebe Zürichsee und Oberland (VZO).[1][3]

Sídlo linky a dílny se nacházely poblíž Usteru s dalším depem v Langholzu. Obě budovy stále existují, v jiných použitích, spolu se skladem zboží Mönchaltorf.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E „Uster-Oetwil Bahn“. www.eingestellte-bahnen.ch. Archivováno od originálu dne 2013-10-14. Citováno 2013-10-11.
  2. ^ A b C Eisenbahnatlas Schweiz. Verlag Schweers + Wall GmbH. 2012. s. 12–13. ISBN  978-3-89494-130-7.
  3. ^ A b "Geschichte" [Historie] (v němčině). VZO. Citováno 2013-10-09.

externí odkazy