Urbión Group - Urbión Group

Urbión Group
Stratigrafický rozsah: Pozdní Hauterivian -pozdní Barremian
~130–121 Ma
Laguna de Urbión La Rioja.JPG
Jezero Urbíon poblíž vrcholu Pico del Urbión
TypGeologická formace
PodjednotkyPinilla de los Moros, Castrillo de la Reina, Larriba & Formace Piedrahita de Muñó
PodkladovéSkupina Enciso
OverliesSkupina Oncala
Litologie
HlavníVápenec, pískovec
jinýClaystone, konglomerát
Umístění
Souřadnice42 ° 06 'severní šířky 2 ° 18 ′ západní délky / 42,1 ° S 2,3 ° Z / 42.1; -2.3Souřadnice: 42 ° 06 'severní šířky 2 ° 18 ′ západní délky / 42,1 ° S 2,3 ° Z / 42.1; -2.3
Přibližné paleokoordináty32 ° 24 'severní šířky 9 ° 00 'východní délky / 32,4 ° severní šířky 9,0 ° východní délky / 32.4; 9.0
KrajBurgos & Provincie Soria, Kastilie a León
La Rioja
Země Španělsko
RozsahKamerová pánev, Sierra de la Demanda
Zadejte část
Pojmenováno proPicos de Urbión
Urbión Group sídlí ve Španělsku
Urbión Group
Urbión Group
Urbión Group
Urbión Group (Španělsko)

The Urbión Group je geologický skupina v Kastilie a León a La Rioja, Španělsko, jehož vrstvy sahají až do Raná křída (pozdní Hauterivian na pozdní Barremian.[1] Formace skupiny zahrnují sekvenci hnědé vápence v matici černé bahno, pískovcové kameny, jílovce a konglomeráty uloženy za suchozemských podmínek v naplavený ventilátor a říční prostředí.

Pozůstatky dinosaurů patří mezi fosilie, které byly získány z formace.[2]

Popis

Skupina Urbión, pojmenovaná po Picos de Urbión, zahrnuje sekvenci hnědé vápence v matici černé bahno, pískovcové kameny, jílovce a konglomeráty uloženy za suchozemských podmínek v naplavený ventilátor a říční prostředí.

Kontakt s nadložím Skupina Enciso je vystaven na trati Presa Enciso.[1][3]

Fosilní obsah

Demandasaurus darwini

Fosilní kosti Demandasaurus byly získány v lomu „Tenadas de los Vallejos II“, který se nachází 10 kilometrů jihozápadně od města Salas de los Infantes (provincie Burgos, severní Španělsko). Z geologického hlediska leží tato oblast na západě Kamerová pánev, který se nachází v severozápadní části pohoří Pyrenejský pohoří, výběžky v provinciích Burgos, Soria a La Rioja. Tato pánev je jednou z nejvíce podřízených pánví vytvořených během rozporu na konci jury a rané křídy, která ovlivnila tuto část Pyrenejského poloostrova.

Sedimenty lomu Tenadas de los Vallejos II patří k Formace Castrillo de la Reina a zahrnují postele z červené hlíny interkalované s listovými výplněmi z pískovcového kanálu, které jsou interpretovány jako niva a fluviální kanál vklady resp. Fluviální systém formace Castrillo de la Reina vykazuje spletitý kanál s dobře vyvinutými a odvodněnými nivami. Tato litostratigrafická jednotka patří k páté depoziční posloupnosti šesti z nich, které rozdělují pánev. Věk páté depoziční sekvence je pozdně barremiánský až raně aptiánský, jak naznačuje charofyt a ostracod biostratigrafie.

Lokalita Tenadas de los Vallejos II byla objevena v roce 1999 během průzkumných prací prováděných Archeologickou - paleontologickou skupinou Salas de los Infantes (Colectivo Arqueológico - Paleontológico de Salas de los Infantes, CAS).

Na místě bylo shromážděno deset kaudálních obratlů, hemální oblouk, dvě ischie a stehenní kost, stejně jako kostní fragmenty. Výkopy byly prováděny v letech 2002–2004 a pokrývaly plochu přibližně 240 metrů čtverečních (2 600 čtverečních stop). Bylo získáno přibližně 810 kosterních prvků a kostních fragmentů a většina z nich patří do jediného exempláře rebbachisauridského sauropodu. Pozůstatky byly nalezeny disartikulované ve stejné posteli a v těsné blízkosti k sobě. Nervové oblouky obratlů jsou pevně zakódovány do centra. Neexistují žádné anatomicky opakované prvky a kosti pravděpodobně odpovídají jedinému jedinci. Relativní velikost kostí naznačuje středního jedince, jehož celková délka byla přibližně 10 až 12 metrů (33 až 39 stop). Kromě toho několik vertebrálních center a fragmentů femuru z malého ornithopod, dva spinosaurid theropod z místa byly získány obratle a krokodýlí zub.[4]

Ostatní fosilie

Ze skupiny Urbión byly mimo jiné hlášeny následující fosílie:[5]

Korelace

Raně křída stratigrafie Iberia
MaStáříPaleomapa pánveCantabrianOlanyàFotoaparátyMaestrazgoOlieteGalveMorellaJižní IberianPre-betickéLusitanian
100Cenomanský
Cenomanian-Coniacian Iberia.jpg
La CabanaSopeiraUtrillyMosquerelaCaranguejeira
AltamiraUtrilly
Eguino
125AlbianUllaga - BalmasedaLluçàTraiguera
Monte GrandeEscuchaEscuchaJijona
Itxina - Miono
AptianValmaseda - TellamendiOl Gp. - CastrilloBenassalBenassalOlhos
PísmoEn Gp. - LezaMorella /OlieteOlieteVillaroyaMorellaCapas
Rojas
Almargem
Patrocinio - ErnagaSenyúsEn Gp. - JubelaForcallVillaroyaHorní
Bedoulian
Figueira
BarremianVega de PasCabóAbejarXertAlacónXertHuérguinaAssises
PradaArtolesColladoMoutonianum Papo Seco
RúbiesTera GP. - GolmayoAlacón /BlesaBlesaCamarillasMirambel
150HauterivianIberia 120Ma Barremian zoom.tifUr Gp. - PinillaLlacovaCastellarTera GP. - PinillaVillaresPorto da
Calada
mezera
HuervoGaita
ValanginianVillaroUr Gp. - LarribaPed Gp. - Hortigüela
Ped Gp. - HortigüelaPed Gp. - Piedrahita
PeñacobaGalveMiravetes
BerriasianIberia 150Ma Tithonian.jpgCab Gp. - ArceraValdepradomezeraAlfambra
TdL Gp. - RupeloArzobispomezeraTollo
Na Gp. - Huérteles
Sierra Matute
TithonianLastresTera GP. - MagañaHiguerelesTera GP. - MagañaLourinhã
Arzobispo
Ágreda
LegendaMajor fosilních, fosilních, ichnofossiliferous, Coproliferous, menší formace
Zdroje


Viz také

Reference

  1. ^ A b Melero Rubio & Pérez Lorente, 2011, s. 31
  2. ^ Weishampel a kol., 2004, str. 556-563
  3. ^ Traťové místo Presa de Enciso (2PRE) na Fossilworks.org
  4. ^ Torcida a kol., 2011, s. 537
  5. ^ Urbión Group na Fossilworks.org

Bibliografie

  • Melero Rubio, M., a F. Pérez Lorente. 2011. Huellas en las obras. Reconocimiento y estudio de huellas fósiles de dinosaurio en las obras de la presa de Enciso (La Rioja. España) - Stopy v díle. Uznání a studium stop fosilních dinosaurů v dílech přehrady Enciso (La Rioja, Španělsko). Zubía 29. 31-60. Přístupné 10. 10. 2019.
  • Torcida Fernández-Baldor, F.; J.I. Canudo; P. Huerta; D. Montero; X. Pereda Suberbiola, a L. Salgado. 2011. Demandasaurus darwini, nový rebbachisauridský sauropod ze starší křídy Pyrenejského poloostrova. Acta Palaeontologica Polonica 56. 535–552. Přístupné 10. 10. 2019. CC-BY icon.svg Materiál byl zkopírován z tohoto zdroje, který je k dispozici pod a Mezinárodní licence Creative Commons Attribution 4.0.
  • Weishampel, David B.; Petr Dodson, a Halszka Osmólska (eds.). 2004. Dinosaurie, 2. vydání, 1–880. Berkeley: University of California Press. Zpřístupněno 21. 2. 2019.ISBN  0-520-24209-2

Další čtení

  • A. Pérez-García a X. Murelaga. 2012. Larachelus morla, gen. et sp. nov., nový člen málo známého evropského raného křídového záznamu želv kryptodiranů. Journal of Vertebrate Paleontology 32 (6): 1293-1302
  • P. Ansorena, I. Díaz Martínez a F. Pérez Lorente. 2008. Mina Victoria (Navajún) y Valdeperillo (Cornago). Nuevos yacimientos de icnitas de dinosaurio en El Grupo de Urbión (Cuenca de Cameros. La Rioja. España) [Mina Victoria (Navajún) a Valdeperillo (Cornago). Nové lokality stopy dinosaurů ve skupině Urbión (povodí Cameros. La Rioja. Španělsko)]. Zubía 25–26: 75–96
  • F. Torcida Fernández Baldor. 2005. Los dinosaurios de Castilla y León [The dinosaurs of Castilla y León]. Patrimonio Histórico de Castilla y León 6 (23): 23-34
  • J. I. Ruiz Omeñaca a J. I. Canudo. 2003. Dinosaurios (Saurischia, Ornithischia) en el Barremiense (Cretácico Inferior) de la península Ibérica [Dinosaurs (Saurischia, Ornithischia) v Barremian (spodní křída) na Pyrenejském poloostrově]. F. Pérez Lorente (ed.), Dinosaurios y Otros Reptiles Mesozóicos de España 269-312
  • F. Torcida Fernández, L. A. Izquierdo Montero, P. Huerta Hurtado, D. Montero Huerta a G. Pérez Martínez. 2003. Dientes de dinosaurios (Theropoda, Sauropoda), en el Cretácico Inferior de Burgos (España) [Zuby dinosaurů (Theropoda, Sauropoda), ve spodní křídě Burgosu (Španělsko)]. Ve F. Pérez Lorente, M. M. Romero Molina & P. ​​Rivas Carrera (eds.), Dinosaurios y Otros Reptiles Mesozoicos en España. Congreso Internacional sobre Dinosaurios y otros Plazi Mesozoicos en España, Logroño 335-346
  • F. Pérez Lorente. 2002. La distribución de yacimientos y de tipos de huellas de dinosaurios en la Cuenca de Cameroa (La Rioja, Burgos, Soria, España) [Distribuce lokalit a typů stop dinosaurů v povodí Cameros (La Rioja, Burgos, Soria, Španělsko)]. Zubia Monográfico 14: 191-210
  • X. Pereda Suberbiola, M. Meijide, F. Torcida, J. Welle, C. Fuentes, L. A. Izquierdo, D. Montero, G. Pérez a V. Urién. 1999. Espinas dermicas del dinosaurio anquilosaurio Polacanthus en las facies Weald de Salas de los Infantes (Burgos, España) [Dermální trny ankylosaurského dinosaura Polacanthus ve wealdské facii Salas de los Infantes (Burgos, Španělsko)]. Estudios Geológicos 55: 267-272
  • F. Ortega, J. J. Moratalla, A. G. Buscalioni, J. S. Sanz, S. Jiménez a J. Valbuena. 1996. Sobre la presencia de un cocodrilo fósil (Crocodylomorpha: Neosuchia: Goniopholis sp.) En la Cuenca de Cameros (Cretácico inferior: Vadillos-San Román de Cameroa, La Rioja). Zubía 14: 113-120