Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1423 - United Nations Security Council Resolution 1423

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 1423
Insignie NATO Army SFOR.svg
Odznak SFOR
datum12. července 2002
Setkání č.4,573
KódS / RES / 1423 (Dokument )
PředmětSituace v Bosně a Hercegovině
Shrnutí hlasování
  • 15 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • Žádný se nezdržel hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1423, přijatý jednomyslně dne 12. července 2002, po odvolání usnesení 1031 (1995), 1035 (1995), 1088 (1996), 1103 (1997), 1107 (1997), 1144 (1997), 1168 (1998), 1174 (1998), 1184 (1998), 1247 (1999), 1305 (2000), 1357 (2001) a 1396 (2002) Rada prodloužila mandát Mise OSN v Bosně a Hercegovině (UNMIBH) na období do 31. Prosince 2002 a oprávněné státy účastnící se EU NATO -vedený Stabilizační síla (SFOR) v tom bude pokračovat dalších dvanáct měsíců.[1]

Přijetí rezoluce bylo odloženo kvůli a vetovat ze Spojených států týkající se imunity jejich mírových sil proti Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož Statut vstoupila v platnost dne 1. července 2002.[2] Stávající usnesení bylo schváleno po přijetí Rozlišení 1422 (2002), kterým se uděluje imunita státním příslušníkům zemí, které se neúčastnily statutu ICC.

Rozlišení

Postřehy

Rada bezpečnosti zdůraznila význam EU Daytonská dohoda (Rámcová dohoda) a uvítal kladné příspěvky od Chorvatsko a Svazovou republikou Jugoslávií (Srbsko a Černá Hora ) v mírovém procesu v Bosna a Hercegovina. Situace nadále představovala hrozbu pro mír a bezpečnost a Rada byla odhodlána podporovat mírové řešení konfliktu. Přivítalo rozhodnutí Evropská rada učinit Bosnu a Hercegovinu členem a plně splňovat standardy moderní demokracie.[3]

Skutky

Jednat pod Kapitola VII Charty OSN, Rada připomněla orgánům v Bosně a Hercegovině a dalším osobám jejich odpovědnost za provádění Daytonské dohody. Zdůraznil úlohu Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu sledovat jeho provádění. Přikládal také důležitost spolupráci s EU Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii.

Rada bezpečnosti doporučila zemím účastnícím se SFOR, aby pokračovaly ve svých operacích dalších dvanáct měsíců; bylo by to prodlouženo i po tomto datu, bude-li to odůvodněno situací v zemi.[4] Rovněž povolila použití nezbytných opatření, včetně použití síly a Sebeobrana, zajistit dodržování dohod a bezpečnost a Svoboda pohybu personálu SFOR. Současně mandát UNMIBH, která zahrnovala i Mezinárodní policejní pracovní skupina (IPTF) byla prodloužena do 31. prosince 2002. Země byly vyzvány, aby poskytly výcvik, vybavení a podporu místním policejním silám v Bosně a Hercegovině a generálnímu tajemníkovi Kofi Annan byl požádán o předložení zpráv z Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu.

Usnesení dále uvítalo Evropská unie nabídka založit Policejní mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině od 1. ledna 2003 následovat UNMIBH.

Viz také

Reference

  1. ^ „Rada bezpečnosti prodlužuje mandát mise Bosny do 31. prosince“. Spojené národy. 12. července 2002.
  2. ^ Roscini, Marco (2006). „Snahy o omezení jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve věci státních příslušníků třetích zemí: srovnávací studie“. Právo a praxe mezinárodních soudů. 5: 495–527.
  3. ^ Malone, David (2004). Rada bezpečnosti OSN: od studené války do 21. století. Vydavatelé Lynne Rienner. str. 69. ISBN  978-1-58826-240-0.
  4. ^ „Rada bezpečnosti rozšiřuje mise OSN v Bosně a Hercegovině na poloostrově Prevlaka“. Centrum zpráv OSN. 12. července 2002.

externí odkazy